Matthias
přečtené 230
Liška Bystrouška
1948,
Rudolf Těsnohlídek
Teda přiznám se, že se mi to četlo straně špatně. Jsem sice z Brna a hodně slov z nářečí z Bílovicích nad Svitavou znám (hádám, že lidem mimo Moravu by se to četlo ještě mnohem hůře, než mně), přesto to nebylo úplně příjemné čtení a uvědomil jsem si taky, že nářečí v psané podobě vypadá hrozně. Dokonce i samotná Bystrouška užívala výrazné nářečí, díky čemuž působila tak nějak nesympaticky. Když ale styl, jakým je to psaný odpustím, co mi vlastně zbude? Spoustu pasáží je vyloženě nudných a naprosto o ničem. Pří čtení jsem trpěl... Naštěstí, jak se zjeví konečně Bystrouška, začne to být kapku zábavnější. Čekal jsem, že Bystrouška bude opravdu bystrá, neboť já mám rád chytré postavy, ale naneštěstí nic moc chytrého nepředvedla - snad jen scénka, kdy převeze kohouta... Trochu mě zarazila jedna scénka z jezevcem, kterou bych jazykem dnešní doby nazval jako "Golden shower" nebo jako "Watersports" - ehm :D Zajímavé to začne být teprve až na konci, kdy je na lišce poznat aspoň malá snaha o psychologický vývoj hlavní postavy (dá-li se to tak nazvat) . Liška si prostě začne uvědomovat, že její život nemá smysl, a že vlastně touží po lásce. Pak potkává Zlatohříbka (mimochodem, docela pěkný jméno pro Lišáka) a je to. Někdy mi ale trochu přišlo, že má Bystrouška snad rozdvojenou osobnost - protože sem tam má všechno na háku a všechny v pohodě převeze, jindy má kvůli nějaké blbosti pocity viny a studu - je zvláštní, jak se chová nekonzistentně - na druhou stranu, v humoristických románech se tohle asi moc neřeší. Takže závěr? Chápu, že má tohle dílo určitou uměleckou literární hodnotu a možná jsem kulturní barbar, když takový skvost hanobím, ale myslím, že člověku v dnešní době moc nedá. Ať už kvůli nářečí, kterým je psané, nebo i kvůli tomu, že humor v dnešní době je zkrátka příliš odlišný.... celý text
