Kapis přečtené 902

Jeskyně a draci 2021, kolektiv autorů

Skvělé, perfektně zpracovaný mix různých prvků RPG do jednoho kompaktního celku, kdy základem je Dungeons and Dragons 5E. Jsme holt země Dračáku, takže určitě prvky jsou i z něj. Se zlomenou nohou na přelomu roku jsme to s děckama rozjeli a velice dobře se u toho bavili, příběhy mám připravené, postavy už postoupily, ale teď se k tomu nemůžeme nějak dostat. Nicméně náš 5-letý Drakorozený barbar to sekal dobře:)) No, snad všechny ty principy a co jak házet nepozapomínáme, až se k tomu zase vrátíme - ono to pak, jako každá hra trpí, když vedoucí hry furt musí někde hledat v pravidlech. Kniha je vázaná, obrovská, krásně zpracována, přehledná, plná úžasných ilustrací, které si dokonce, jaxem se dozvěděl, namaloval sám kolektiv autorů kolem Fantasy obchodu (nově tedy Imaga, které máme 500 metrů od baráku a jsme nadšeni, že se přestěhovali z Výškovic do těchto prostor, kde vznikla i prodejna, kde moc rádi s děckama chodíme:)). Zcela absurdním paradoxem všech těch debilních autorských práv je, že i když hra vychází z DaD, v textu ten název použit být nesmí, bo to je kapku modifikované. Tadytyhle debility, které se na nás ze západu konstantně řítí, nás přivedou již brzy do záhuby. Ale tímto si nebudeme kazit dojem z překrásně zpracované a dotažené komplexní hry, kterou hned i děcka bez zkušenosti z devadesátek s Dračákem vzali za svou. Co bych ocenil výhledově by byl samostatný bestiář (samozřejmě bohatě ilustrovaný) a případně i nějaké komplet dobrodružství či svět - věřím, že z nadšení pro věc, které z Fantasy obchodu sálá, to nebude tak dlouho trvat. Tleskám a dávám 100%, tohle se fakt povedlo!!!!!!... celý text

Okresní hrdina 2021, Pascal Jousselin

Dokonalost sama. Tak dobře jsem se nepobavil ani posledně v sákristii, zpovědnici a za havranama s ministrantama. Skvěle vymyšleno, klaním se, 100% a ha, kajzje Mc Cloude, coooo se svojima teoriema;)? Ještě raz pro jistotu pro pomalejší: 100%... celý text

Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha čtvrtá 2013, Brian Michael Bendis

Jááááj, taxe tak dívám a přečetl jsem to už na začátku prosince a nějak jsem asi pozapomněl k tomu vyjádřit svůj erudovaný názor komiksového znalce. A ten je jasný. Je to skvělá série. Přidání jakési japonské mystickopodivné vykurvenosti byla sice trochu pomoc z nebes, ale dobře vymyšlená, zamotána do pseudonáboženského se zmítání našeho hrdiny, což v důsledku určitě pomohlo napínákovatosti. Spokojenost váženým průměrem s celou sérií s výsledkem regulérních 95%. I ten konec mě potěšil, Brubakerův run v base taky asi nebude k zahození, i když Mathewea asi nebude prcat parta nadržených zfetovanejch negrů do řiti během celého jeho pobytu, tak jak by si zasloužil za svou službu dokonale vystavěnému justičnímu systému té nejsvobodnější země světa.... celý text

Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha třetí 2012, Brian Michael Bendis

Tak tohle bylo zcela geniální. Použít styl kresby a tisku k definici času, v kterém se děj odehrává, jsem viděl asi poprvé. Naprosto mě to ohromilo. Labužnicky jsem si liboval v těch částech, které - nevím jak se to odborně nazývá, nazval bych to sítotiskem, ale to je určitě něco jiného, třeba mě dovzdělají místní profi tiskaři - byly tak krásně osmdesátkově tečkované - skoro jako bych listoval v prvních Spider-manech od Semicu, když mi bylo třináct. Dokonce byl ten tisk přetažený přes okraj rámečků, což si myslím bylo taky záměrně, no jednoduše dokonalé! Děj sviští bez mezinádechu od první do poslední stránky, skvěle odvedená práce po všech stránkách. Zatím nejlepší díl omnibusové série. 100%.... celý text

Daredevil: Muž beze strachu: Omnibus: Kniha druhá 2011, Brian Michael Bendis

Druhá kniha svižně pokračuje tam, kde první skončila. Temná a zajímavá kresba, temný příběh a úplně nejlepší psychopatický výraz, jaký jsem dlouho neviděl - ano, je od pana Sovy - když mu jeho právník dovypráví tu příhodu s hluchým gengstrem. Skvělý pevný papír, krásná vazba, tiskárna se i vyhla chybě se slepenými stránkami, která ničila 1.díl a teda jestli je tohle Marvelovský mainstream, tak jen do mě! Mám za sebou i druhou řadu seriálu a musím říct, že je taky čím dál lepší. Časem se mi to asi s komiksem smíchá v jednu nejasnou břečku, ale to asi neva.... celý text

Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha první 2011, Brian Michael Bendis

Tak jsem při čištění externího disku zjistil, že mám zcela legálně stažené dvě série Daredevila a než jsem to odmázl, tak jsem dostal chuť se na to podívat. No a někde na konci 1. série to vedlo k tomu, že mi pohled zaplul do knihovny, kde už dlouhé roky čekají čtyři nezcela levné omnibusy, panensky zabalené v igelitu, na svoji příležitost, kdy už se konečně dostanou na řadu. A ten čas přišel právě teď! Seriál je samosebou úplně o něčem jiném, ale není to žužu koktejl o strašném vnitřním utrpení osoby bez vagíny v nebinárním těle kastrovaného hermafrodita, trpícího zraňující necitlivostí bílých heteropáprdů všude kolem, ale je stejně jako komiks příjemně drsný, temný, zdravě maskulinní a poměrně dospěle vystavěný, až tak, že po NewYorských střechách poskakující kluci v elasťákách jednomu nepřijdou ani moc nereální. Dokonce tam bylo i pár zajímavých myšlenek, nad kterýma jsem se i zamyslel. Komiks je, jak už to bývá, o řád výše. Celý omnibus je velice pěkný artefakt v krásné černé vazbě s raženým šarlatovým písmem, pevným křídovým papírem, je příjemné ho mít už jen v ruce a listovat si jím, jediná škoda je těch slepených stránek u hřbetu - které jak jsem se dočetl - jsou způsobený ne dobře zaschlou černou barvou, která je až po okraje - no co už. Kresba je krásně temná, příběh se neúplně lineárně vine jako neregulovaná řeka a nikterak není předvidatelný. Příjemná spotřební zábava, kdy mě s každou stránkou víc a víc zajímalo jak to bude pokračovat. Jo, Bendis to umí, to je jasné, takže za mě někde kolem 90% a hned jdu servat igelit a otřít prach z dalšího čekajícího dílu. Jen dvě otázky: 1) Jak je možné, že se do toho svého 15metrového švihadla nikdy nezamotá? 2) Proč tam chybí některé sešity původního vydání?... celý text

Blízký východ nad propastí 2016, Břetislav Tureček

Tak po Nesvaté válce jsem okamžitě skočil po další knize autora, která popisuje širší kontext od Afghánistánu po Libyi. Trvalo mi to, dívám se, skoro měsíc, což je dlouho na jednu knihu, musím tomu čtení dávat více! Ale ono to zase není úplně jednoduché čtení a jsem rád, že jsem ji stihl přečíst "pouze" 5 let po vydání, kdy je všechno zatím aktuální. Kniha je naprostá bomba - dění na světové geopolitické scéně jsem v této době sledoval už poměrně bedlivě, oblast Blízkého východu obzvlášť. Samozřejmě, že ne z našich koncesionářských médií, která jsou vše jen ne nezávislá a nestranná, jak mají podle zákona být. Pan Tureček to sám potvrdil v knize, kdy z Jeruzaléma posílal reportáž do Českého rozhlasu o tom, že bojovníci Al-Kajdy a IS po tom, co se Američani stáhli trochu z ilegální okupace Iráku, přecházejí do Sýrie bojovat proti Asadovi. Byl prý tenkrát tvrdý a reportáž si prosadil, protože to viděl na vlastní oči - redaktor v Praze to pustil do vysílání prý jen velice neochotně a doplnil slova jako údajně, neověřeně apod. a nakonec p. Turečkovi dal řečnickou otázku, že se snad shodnou, že ten bad guy je Asad. Nedokázal vstřebat, že včerejší nepřátelé te jediné správné US demokracie jsou naší dnešní spojenci. No, takže takhle se u nás dělá zpravodajství v médiích, která by nás měla objektivně informovat - dle ideologických pohledů redakcí i jednotlivých redaktorů. Jak jednostranné, neobjektivní, překroucené, plné pololží a zamlčování je vysílání "naší" ČT, pokud se jedná o světovou politiku, snad ani není třeba zdůrazňovat. Sice nedosahují patopsychózy např. Fóra24, kde každý redaktor v rámci nařízené ranní psychologické terapie bodá do papírové podobizny Putina a Zemana, ale Fórum je soukromé médium, placené ze zahraničí a nic jiného psát ani nemohou. ČT je ale televize státní a ze zákona má být nestranná. Jak to vypadá v realitě vidíme všichni. Je mi z toho smutno, nejvíc z toho, jak jim to spousta i vzdělaných lidí žere včetně navijáku. Je politováníhodné, že televize, která je placená z našich poplatků je sprostou troubou propagandy, která to tu s námi myslí všelijak, jen ne dobře a takto překrucují zpravodajství podle notiček z Washinghtonu a Bruselu. Mainstream, který tu do nás denně buší, snad ani není třeba zmiňovat. Pan Tureček napsal tuto knihu opět velice obratně, nestranně, poukazujíc na špínu a zločiny všech stran a ukazuje praktiky supervelmocí na tomto geopolitickém hřišti. Velice diplomaticky kritizuje západ (tedy USA a jeho vazaly) a jeho neobratné kroky, podporující destabilizaci širokého regionu, podporu "umírněných" řezačů hlav a znásilňovačů dětí, jako orientalista je i schovívavější k řízené masové migraci do Evropy, což se mu v kontextu knihy dá odpustit. Za ty roky, co jsem sledoval pečlivě zločinné kroky USA v Sýrii, Libyi i jinde po světě (za halasného lhaní, jak je osvobodíme od tyranie) jsem nejvíce spoléhal na Terezu Spencerovou, jejíž dokonalé svodky dokázaly perfektně a se správnou mírou cynismu popsat situaci v tomto regionu, včetně zdrojování v angličtině. Tohle prostě normální pracující člověk nemá šanci pokrýt a ještě to smysluplně uspořádat do těch jejích úžasných střípků. Je obrovská škoda, že zhynula, nedivil bych se, kdyby ji někdo pomohl, ale to je čistá spekulace. Pan Tureček píše uhlazeněji, diplomatičtěji a méně otevřeněji, přesto závěry obou těchto skvělých novinářů vedou v podstatě ke stejným závěrům. A ty si musí čtenář této knihy udělat sám. Děkuji za to p. Turečku a Terezko tobě zase klidný odpočinek, chybíš nám!... celý text

Nanits Chronicles 2021, Michael Petrus

Věc v našich luzích a hájích nevídaná! Mám k tomu sice své lehké subjektivní výhrady, být to z anglosaského světa, tak dávám 3,5 hvězdy, protože by to nebylo nijak extra výjimečné, že ale i u nás mohou vznikat tak zajímavé a dobře kreslené věci jednoznačně plná palba. Ty drobné výhrady spočívají v přílišné akčnosti, různé souboje zabírají až moc místa, trochu více mluvení v konspiračním a zkorumpovaném prostředí bych ocenil více. Jak mi vadil otevřený konec prvního příběhu a dočkal jsem se ho i u druhého, pochopil jsem, že to je záměr a v rámci celé knihy mi to ve finále nevadilo. No a samosebou nejvíc mě vždy nebaví, když padouch má našeho hrdinu na mušce, ale místo toho, aby ho hned odpráskl, tak se vykecává a vykecává, aby dal hrdinovi čas a skončí to jako vždycky. U toho ještě samozřejmě napráší všechny, kdo ho platí a kdo je do toho namočen. Obzvlášť bych si to rozmyslel, pokud hrdina právě vyvraždil celou továrnu zabijáků, včetně toho nejkrutopřísnějšího drtiče lebek, kterému prorazí rambonožem hlavu skrznaskrz. Pak se asi sebevědomě nevykecávám, ale snažím se toho hajzla sejmout co nejrychleji, ne? Vylít si srdíčko můžu pak nad jeho mrtvolou:)) Ale to jsou takové drobnosti, které k akčnímu dílu tohoto ražení holt patří a já jsem nadmíru spokojen, artbook taky moc pěkný, pokud budou další díly, které budou rozpracovávat ty useknuté konce, tak do nich určitě půjdu.... celý text

Nesvatá válka o Svatou zemi 2010, Břetislav Tureček

Skvělá kniha z pera autora, který na Blízkém východě prožil dlouhé roky. Ukazuje, že zde není nic černobílého a naopak paleta šedých odstínů mezi těmito póly je velice bohatá. Autor podává nestranný, emočně nezabarvený informační tok, podpořený bohatou citací zdrojů, vlastních zkušeností a rozhovorů, celé to zasazuje do historického a politického kontextu a je na čtenáři, aby si udělal svoje závěry. Od rozbitých utečeneckých táborů, přes Jeruzalém, osady na okupovaných územích až po nejvyšší patra politiky a tajných služeb. Dozvěděl jsem se mnoho a hodně věcí si dal do souvislostí. Je zřejmé, že prvními teroristy na tomto území byli extrémistické židovské organizace, že Izrael neuznává mezinárodní právo (k čemu pak je, když platí jen pro někoho?) a že žádný Palestinský stát nemá naději na vznik. A že tomu brání fanatici na obou stranách a další a další dodávky zbraní, normální lidé by se asi už dohodli. Kniha je "stará" 10 let, (proto jsem si říkal, že už je nejvyšší čas ji přečíst) ale už z ní je to zřejmé a za těch 10 let se nic nezměnilo, určitě ne k lepšímu. Osady se rozrůstají a ukrajují z palestinského území, zoufalí lidé pod blokádami a buzeracemi se radikalizují, Palestinci i Židé oslavují vrahy žen a dětí, mrtvé na obou stranách nikdo neodpouští a tato spirála násilí a křivd se točí stále excentričtěji. Myslím si, bohužel, že všechny politické pokusy o nějaký konsensus jsou odsouzeny k neúspěchu. A který jiný státní útvar na světě se může identifikovat a zabírat území na základě nějakých náboženských textů, které si ještě sám kdysi sepsal? No nic, ona všechna tři monoteistická náboženství, která vznikla v této "svaté" zemi mají na rukou spoustu špíny a krve. Kniha mě nadchla a vrhám se na novější knihu autora z roku 2016, Blízký východ nad Propastí. EDIT: a vida, tohle je můj tisícátý komentář, zde na DK.... celý text

Mláďata v Zemi hraček 2021, Bill Willingham

Opravdu skvělý a silný příběh, Mýty jsou jednoduše úžasné, originální a perfektně napsané. Akorát takových příběhů, se obávám, je schopen Willingham vysypat z rukávu ještě desítky a momentálně poslední 3-4 díly si nejsem jistý k čemu a kam celá série směřuje. Doufám, že to nebude nějakým způsobem useknuto a jako celek to bude kompaktní. No, hledat si to na netu a připravovat se tím o překvapení nebudu, takže se obrňuji trpělivostí - co jiného taky zbývá po 13 letech - a naštěstí mám aspoň vysokou jistotu, že kluci z Crwe to vydají do konce. Tak jen doufám, že to bude co nejdříve a jsem fakt zvědavý.... celý text

Zapomenuté příběhy 4: Pověšen za krk, dokud nezemřeš 2020, Marian Kechlibar

Přečetl jsem už před nějakou dobou, ale komentář píšu až teď, bo jsem byl znechucen jistou věcí zde na databázi, kterou po napsání komentu ke knize rozvedu, jelikož to v sobě neudržím. Knize nelze opět nic vytknout, faktografická, čtivá, objevná, nechávající nahlížet na některé známé věci z jiných úhlů a v neposlední řadě vtipná, ač se věnuje celá trestu smrti. Klobouček a jak jsem teď zjistil, je na světě pátý díl, který okamžitě objednávám. Mariane, jenom piš dál!! Tak a k tomu znechucení, má to dvě roviny – první je, že mi tu byly smazány nějaké komenty, po tom, co jsem se ještě s pár lidmi dostal do sporu s jednou zdejší zapšklou uživatelkou, zmizely tu i celé diskuze a tohle se mi nelíbilo natolik, že jsem myslel, že odsaď úplně odejdu, protože se nikdo ani neobtěžoval mi dát vědět, z jakého důvodu mi komenty zmizely. No a druhá rovina souvisí s první - když jsem chtěl začít psát koment k této knize, chtěl jsem tu nalinkovat dlouhý text, který jsem napsal ke knize "Historie trestu smrti“ - nenašel jsem ho a už jsem si myslel, že zase zasáhl/a nějaký/á elf/ka, ale tentokrát asi ne – měl jsem to v blozích a ty tu nějak už nelze najít, takže jsem text hodil do recenzí, které mi odsaď nezmizely. A jelikož je to o Trestu smrti, o kterém je tato kniha, myslím, že to zde patří – tuto knihu, na kterou link odkazuje, mohu jen doporučit, je to peklo, kdo má zájem, je to zde: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/historie-trestu-smrti-85537... celý text

Zapomenuté příběhy 3 2020, Marian Kechlibar

Opět naprosto dokonalé, poutavé, co poutavé, strhující, pestré a do sebe vtahující čtení, s lehkostí, vtipem, kontextem a detaily, které jen Marian dokáže dát takhle pěkně dohromady. Jdu hned na čtvrtý díl.... celý text

Metabaron 2020, Alejandro Jodorowsky

Musím říci, že s pokračujícím rozrůstáním Jodowersa autor drsně přitvrzuje. I když scénář ke komiksové adaptaci přímo nepsal. Mě to ovšem neva (to přitvrzování), ba naopak. Wilhelm 100 je asi nejúžasnější metabrutální psychopatický fašistickosadistický zkurvysyn, bez náznaku svědomí, kterého tohle univerzum uvedlo v svět. Nicméně Jodo evidentně přesně ví, co tím popisuje a že to není daleko od reality, která probíhá denně na naši zemi. Myslím, že ty první dvě knihy nebyly kreslené, ale malované. Sem tam jsem tam našel nějakou logickou trhlinku, ale palto paleočert, byla to perfektní jízda, kdy i já, poměrně otrlý, jsem občas zvedal obočí, kaj až jde zajít. Dávám 9,5/10 - i když 95% si to asi myslet nebude. Že to není dokončené jsem zjistil až na poslední stránce, ale toš další dva díly už jsou v originále na světě, takže za pár let se těším na stejně dlouhé zakončení.... celý text

Před Incalem 2019, Alejandro Jodorowsky

Jelikož mi byl koment k této knize plné vulgarismů smazán, bo jsem k jejímu komentování vulgarismy použil, tak už asi počtvrté to tu dávám znova a ta strašná slova autozcenzuruju a uvedu je VELKÝMI PÍSMENY, abych netratil kontinuitu. 6.4.2021 Pecka, bomba, úžasná jízda Jodowersem ke kořenům Honíka (ve významu knihy "Jak se bude jmenovat?" jako hovorové označení křestního jména Jan) Difoola. Drsné, brutální, zvrhlé, nesmlouvavé, krvavé, úchylné, úžasné, vulgární, až by určitě někteří mohli být i pohoršeni! Já tedy pohoršen nebyl a užil jsem si to od prvního panelu po poslední. Kresba Zorana je podobná Moebiovi, evidentně to byl i záměr, navázat na Incal, ale přijde mi víc okulahodící. Alechandro se s Honíkem vůbec nemazlí, chudák už od děcka žije v bordelu, kdy i jeho matka je nebohá SEXUÁLNÍ PRACOVNICE z Červeného prstence, nacházejícího se v nižších úrovních šachtoměsta, kde jsou POSKYTOVATELKY SEXUÁLNÍCH SLUŽEB živé, žádné robotické homeoNÁSTROJE NA ČIŠTĚNÍ ZÁCHODU!! To je snad jasné. Autorovi se geniálně povedlo popsat západní konzumní společnost, i oddělení superelity od normálních lidí, které můžeme sledovat v dnešní v době poměrně drasticky. Aureoly (ne nepodobné adrenochromu) sice ještě nemají, ale jinak to tam všechno je. A o těch PLACENÝCH UTĚŠOVATELKÁCH a jejich dětech to celé je - více prozrazovat nebudu, bo bych už brojleroval. Gadžopádně méně té mystiky a více brutal HC mi velice sedlo. Jsem nadšený - doporučuje 9,48 z 10 mutovaných homeoHOMOSEXUÁLŮ s bioZADKY z Pluta 8. Mám pochopitelně v pevné vazbě, ale kupujte to i v broži. Tato trilogie je z celého Jodowersa to nejlepší (dle mého), stojí to fakt za to, a je ve finále i jedno, v jakém se to čte pořadí, určitě není problém začít tímto dílem.... celý text

Poslední Incal 2018, Alejandro Jodorowsky

Komentář k této vulgární a obscénní knize mi byl opět smazán - proč a jak a co z toho plyne jsem popsal u "Před Incalem" a více se v tom hrabat mě doufám nikdo nepřinutí - starý koment, přebudovaný pro krásné nové zítřky tedy dávám ve stejném duchu, ale aby nikoho neurazil (původně 17.3.2021): Krásná věc, ke které by ne každý zhomeo-žena živící se prostitucí/nevěrná manželka-syn z nižších podlaží měl něco brblat. Přetrubkovaná metakresba, vyrážející dech, by určitě snesla kapku větší formát, ale akceptuju nastavení MDEK a tleskám. Borok Honík Difůl konečně uzavřel jednu smyčku paralelního vesmíru. Prošel si ji ještě jednou v trochu jiném gardu, porazil opět všechnu temnotu, na hranici vlastního nedobrovolného sebeobětování a to poměrně rychle a zběsile - ale hlavně konečně byl za ta všechna příkoří, co po něm chtěli, odměněn naprosto dokonalýma - 2x menší domestikovaný přežvýkavec, patřící mezi nejstarší užitková zvířata - a propojením s Incalem. Čímž se stal...vlastně čím se stal, věčností, bohem? Dovolí mu ta jeho dokonalá svítící baba, aby si dal - vulgárně obarvený citoslovce, ve významu sexuální pracovnice/zanášející ženy- ve vaně doutník, flašku uisky a nějaký halucinogen a u toho si normálně vy- rychle někoho pronásledovat - přirození? Neodsoudil Jodo chudáka Johna k nějakému obskurnímu celibátu s nějakou homeo-baba, se kterou se nedá existovat/nevhodné tfujtfuj slovo/ženské přirození hanlivě - která se po nějakém metačase ukáže jako nesnesitelná paleohysterka?? To jsou otázky, které mi už nikdy nedají spát:)... celý text

Cesta z nevolnictví 2020, Petr Hampl

Spousta odpovědí na otázky, které si nejsem ani schopen definovat a položit. Člověk nemá čas, aby nastudoval stovky různých studií o rodině, mileniálech, generačním konfliktu a spousty dalších o kterých an~i netuším a dát si to nějak dohromady - na to mám Hampla, který mi dá, s buldočí houževnatostí, celý obrázek dohromady. I když pochopitelně trochu subjektivně, ale shledávám, že jako celoživotní levičák - myslím levici jako puzení starat se o své potřebné lidi a bránit se globalizačnímu tlaku - už k žádné levici patřit nemohu, protože je to všechno vykradené stejně jako původně prospěšná rovná práva žen, anti-rasisimus, homosexuálové, vše je obráceno ve svůj totální opak a cynicky použito jako kladivo na ty, co mají ještě svůj názor. Tzv. Nová levice, jak ji definuje prof. Keller, není moje levice a je momentálně nejtvrdším nástrojem globalizované elity - totální vnitřní vykradení geniálně využito k potírání vědomí o tom, před čím samo kdysi varovalo. Trocký byl přece jenom taky vyslanec velkých peněz, jehož odkaz je těmi stejnými penězi stále živen, nevzdávají se. Když si k tomu přičteme moc sociálních sítí a trvalý tlak na snižování vzdělanosti (momentálně chtějí čeští elfové v čele s bolševickým Bobem Kartousem zrušit děckám hudebku a fyziku, ať vyroste generace totálně apatických dementů), dostávám neveselý obrázek naší budoucnosti. To, co je zde napsáno dlouhodobě pozoruji, ale nedokázal bych to tak s doslovným "hřebíčkem na hlavičku" trefit - bo se musím nějak živit a zaopatřit rodinu, že...., v tomto masakru, co se děje. Dovolím si jednu volnou interpretaci, kterou denně zažívám a vidím na vlastní oči: Korporace nedokážou přicházet s novými vizemi, ani inovacemi. Jediná schopnost, která jim zůstala, je pouze "optimalizace," tzn., dělat stejný objem práce se stále menším počtem lidí. Člověk občas už ztrácí víru, ale lidé jako Hampl dávají šanci. Rozhodně povinná četba.... celý text

Krásná temnota 2020, Fabien Vehlmann

Před asi deseti lety jsem si přečetl koment na Crwi od kerama o tomhle komiksu, který hned zjitřil mé smysly a zapsal se mi hluboko do teho kurevstva na krku, keré mě občas nenechá usnout. Byla a je možnost si to přečíst na monitoru, já to však nikdy nečetl digitálně, já jsem synek trpělivý a ani ne o dvě děcka později jsem si tento sqost mohl koupit, otevřít, očuchat a přečíst na živo. A mám ho v pazurach! Říkal jsem si, no tak leží borok mrtvá holčička v lese, rozkládá se, že, co tež jiného a človíčci kolem dělají juchůchů a juchajdá, tím to bude vyčerpané, co tam chce z toho více děvucha vytahat?? Takové peklíčko a panoptikum hrůzy, vývoj od naivnosti a altruismu k chladné a bezohledné krutosti, zrcadla křivosti lidské povahy a brutality se sladkými úsměvy a rádoby dětskou kresbou nevinné naivnosti, plnou roztřesených linek, jsem fakt nečekal. Je to tak morbidně a úchylně roztomilé, při čtení je třeba zapudit zbytečné otázky o tom, kde se tam človíčci vzali, jaktože měli před tím kakao a porcelánové hrníčky, když pak žijou v době pospolité a podobné nesmysly. Ono to pak nemá chybu. Jsem omráčen, uzemněn a zítra si to dám ještě jednou a schovám to na tu nejvyšší polici knihovny. Dávám všechny bludišťáky světa!!! A ona to psala baba! Asi bych ji chtěl poznat, i když, no.... EDIT/UPDATE: Taxem to přečetl podruhé a asi to chápu kapku lépe, mohl jsem se soustředit na detaily. Panáčci mohli pít kakao z porcelánových hrnečků proto, že vlastně jsou všichni aspekty malé nebohé Aurory. Nebo třeba jejími charakterovými znaky, jež nevybroušené a naivní přicházejí na svět. Však to byla malá holčička. A i to milosrdenství, obětavost a lásku ke všemu kolem ta realita ořeže, zničí a vyplivne jen ty nejsilnější. Což vůbec neznamená ty nejlepší. Takže nakonec pochodují po tom lese různé varianty charakteru, které by však samy nemohly fungovat, bo vždycky jsou nějaké brzdy. Pokud jsou však brzdy zničeny, nemůže to dopadnout jinak..... pro mě komiks roku!!!... celý text

Orbital 1 a 2 2018, Serge Pellé

Za mě velice svižné překvapení, na něco podobného jsem měl chuť zrovna. Aji jsem bez moc velkých vnitřních keců přetrpěl všechna ta pod i nadprahová sdělení o tom jak je skvělá integrace, globalizace, hyperfederatizace, potlačení vlastní identity a přijetí všech a všeho mezi nás. A jak je každý, kdo to vidí trochu jinak zpátečník, zasloužící si krom lebky i vymazat z filmů, kde hrál:) Ale i když to tvoří beztak většinu mého komentáře, tak o tom ten komiks není, je to velice příjemná jízda galaxií, kterou jsem si s chutí doma zkřupl za odpoledne na gauči a ta místy rozostřená linka mi vibrovala v hlavě ještě v noci.... celý text

Orbital 3 a 4 2019, Serge Pellé

Slušné pokračování akce této kulturně citlivé dvojice a všech kolem. Dynamické, nápadité, ty kecy o integraci atd.. stačily u předešlého dílu a dokážu si to s humorem odfiltrovat, takže já jsem spokojený a jednu hvězdu navíc za ten konec. Takové mám rád a nebývají úplně běžné. I když...konec...?... celý text

Kdo seje vítr 2020, Bill Willingham

Hmmm, pořád to má tu atmosféru, baví mě to, ale není to kapku přetažené celé už?