Foxface
přečtené 153
Aréna smrti
2010,
Suzanne Collins
Čtyři hvězdy, protože jsem se knihou svým způsobem chtěla hlavně nějak prokousat a vrhnout se na druhý díl. To nebylo tím, že by kniha byla nějak nudná, ale protože jsem (bohužel) nejdříve viděla film a kniha mě už prostě tolik nedokázala chytit, když jsem přesně věděla, co se tam stane. Možná bude obsahovat spoilery. Ale rozhovory Peety a Katniss v jeskyni byly úžasné (to jsem jim ještě fandila), nejlepší bylo asi když si dělali srandu z Haymitche. Moji oblíbenkyni Foxface jsem si akorát díky knize oblíbila ještě více. A to ani nemluvím o Clove/Kordetě (nemůžu se rozhodnout, co se mi líbí víc - Kordeta zní drsněji, ale Clove se zase víc hodí ke Catovi). Ta si mě získala díky dokonalé herečce Fuhrman, čímž nás s kámoškou nalákala, abychom se koukli i na Sirotka s ní v hlavní roli. Ale to trochu odbíhám. Nenávidím, jak do filmu dali, že Glimmer měla něco s Catem. Bych vážně zabíjela... Vážně, koho taková pitomost napadla? A pro mě jeden z nejúžasnějších okamžiků v knize bylo, když Cato leží u umírající Clove a prosí ji, aby s ním zůstala. Čtyři hvězdy i za to, že tady mi ještě nevadilo chování hlavní hrdinky a Peetu jsem taky ještě zvládla vydýchat. Asi jsem divná, ale to je mi vážně jedno.... celý text
Hvězdy nám nepřály
2013,
John Green
Já tomu nevěřila. Nevěřila jsem, že se u toho opravdu budu smát i brečet. Ale stalo se. Obsahuje spoilery. Nečekala jsem od toho nic moc. Jenom nějakou přeslazenou blbůstku, název i obálka mi nesedly. Už po první kapitole se ale můj názor změnil a knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Bylo to vlastně teprve podruhé, co jsem se u nějaké knížky rozbrečela. Před tím umřela má oblíbená postava, no, a to tady taky. Já právě čtu tu Izákovu pohřební řeč, jak je u toho ještě i Gus, strašně se směji, ale pak se dostanu o pár stránek dál a jak na povel se rozbrečím, když vidím první větu další kapitoly. Já jsem prostě čekala, že to Hazel je ta nezdravá, že pak zemře, že Augustus zase přijde o dívku a že Hvězdy nám nepřály skončí úplně stejně jako Císařský neduh, uprostřed věty. Nezanechala ve mně až tak hluboký dojem, jak jsem čekala, a tím se řadí do těch knih, které si přečtu znovu, protože si to nejlépe vychutnávám při čtení. Pět hvězdiček za postavy (Guse a Izáka jsem milovala), úžasné citáty, připomenutí kruté reality a všeho ostatního.... celý text
