Finvarra
přečtené 171
Vrána
2007,
James O’Barr
Až tak moc se mi komix líbil, že si ho budu chtít přidat na svou poličku. Přiznám se, že mě trochu zmátla vizáž hlavní postavy, Erika – Vrány. Nějak to ve mě evokovalo mylnou představu, že to bude japonská manga (nehledě na nejaponské jméno autora). A ejhle... ona je to dokonce sonda do hlubin raněné duše autora samotného. Zanechalo to na mě dojem, ale nekrvácela jsem. Naopak. Erikovy jízlivé zápichy mě hodně bavily.... celý text
Co mě naučil tučňák
2016,
Tom Michell
Tahle kniha mi sedla. Smála jsem se, plakala, žasla, dojímala se. Možná tím spíš, že je lockdown jsem si ráda užila dobrodružství, která Tom Michelle ve své knize popisuje. Navíc ráda poslouchám vyprávění o tom, jaké to na světě bylo generaci nebo dvě zpátky. Rozhodně doporučuji, nejen pro ta dobrodružství, ale pro tu hloubku tučňákova učení.... celý text
Zbytky dětství
2018,
Mathieu Mariolle
Vlastně mě to zklamalo. Povím proč. Ale nejdřív pochvala vyvedené kresbě, scény jsou velkolepé, naaranžované, romatnické. Nekonzistenci a drobné anatomické chyby odpouštím, nakonec je to komix (hrozně mě na jednom obrázku iritovala posunutá nozdra) :D Návrhy obálek pro komix jsou nádherné, škoda, že je jim věnovaná jen jedna stránka. Taktéž skici jsou krásné a ukazují zdatnost umělce. Ale protože to nebyla jen kresebná stránka, která mě zajímala, tak... příběh podle mě šel příliš po povrchu, málo je toho věnované postavám, a tak je těžké si k nim udělat vztah. A co je horší, použití jména Musaši ve spojení s milovníkem žen a mstitelem. Tady by bylo lepší, kdyby měl prostě jiné japonské jméno. Tohle nejsem schopná akceptovat, i když vím, že to má být spíš fantasy, než jeho životopis. A připomeňme, že se o něm traduje, jaký žil asketický život. Ostatně to dokládá jeho Dokukódó. Odprostím-li se od toho, že to není onen Musaši, pořád se mi tenhle obrázek Japonska zdá příliš francouzský. Stejně tak vyobrazení cesty meče. To není prostě ono. Pokud mohu soudit, pak o Musašim je mnohem zdařilejší komix – i když taky upravený, aby lahodil oku čtenářovu – od Takehiko Inoue s názvem Vagabond. Uvidíme, jaký bude druhý díl. A možná bych si měla přečíst knižní předlohu.... celý text
Cesta mistra meče
2013,
Charlie Greenberg
Je to taková delší slohovka. Anglická jména mi v příběhu moc neseděla, ale vlastně na nich nezáleželo. Důležitá byla myšlenka příběhu. Zrovna nedávno jsem otevřela knihu s názvem Rozcestí. Myslím, že obsah je stejný, jen se liší formou. Každopádně moudrost je to v dnešní době veliká.... celý text
Smrtící dotyk
2015,
Melinda Salisbury
Moc příjemná kniha, romantická až to v bříšku zalechá. Během čtení jsem měla pocit, že dokážu odhadnout jak to dopadne, ale konec mě překvapil. Knihu jsem přečetla témeř na jeden zátah (ano, kdyby nebyly tři ráno). Knihu mi půjčila mamka, a četla jí i babička, takže bych to neškatulkovala jen jako dívčí román :) Souhlasím s tím, že je škoda, nepřeloženého dalšího dílu, protože Smrtící dotyk je zřejmě předehra k tomu, co se bude dít dál. Dozvíme se, kdo vlastně na konci prvního příběhu zaklepal na dveře naší hlavní hrdinky. Druhý díl je skoro od začátku až do samého konce docela strašidelný. A ano, ve druhém díle ožívá alchimie a magie zrovna tak, jak jí v prvním díle popírali. Podtrženo sečteno, Melinda Salisbury příběh umí pěkně zamotat a taky napínavě rozplétat.... celý text
