Fallenyard
přečtené 110
Čas čarodějnic
2019,
Deborah Harkness
Knihu jsem si sehnala po shlednuti traileru k serialu. Bohuzel jsem celkem zklamana. Prvnich 300 stran bylo skutecnymi padesati odstiny nudy, hlavni postava je ukrutna Mary Sue a lovestory s hlavnim hrdinou je od zacatku extremne predvidatelna a plocha. Predvidatelnost bych i odpustila, nejvic me ovsem ubijelo, jak se stridave neskutecne nudne tahnul dej, aby nam vzapeti autorka servirovala nove fakty jak na bezicim pase, jeden prekvapivejsi, nez druhy, coz pusobilo stejne neuveritelne, jako reakce vetsiny postav. Kniha ma velky potencial, nektere pasaze bych dokonce zhodnotila jako velmi ctive, ale celkova dynamika knihy je velmi nevyvazena a to dilu podrazi nohy. Chci si serii docist, stale verim ve vyvoj stylu.... celý text
Dědictví zkázy
2015,
Jan Urban
Poslední kniha trilogie ve mně zanechala velice smíšené pocity. Narozdíl od jejích předchůdkyň jsou v ní pasáže, které vtáhnou a chcete je číst; bohužel se však střídají s pasážemi, které skutečně číst nechcete - pokud masochisticky nevyhledáváte situace, kdy je vám trapně za literární postavy. Proč musí seriózní, důstojně působící muž ve vážné a notně napínavé situaci nakonec prohodit nějakou infantilní hlášku? Komando hopsando mě bude asi strašit nadosmrti. Nikdy nekončící sinusoida vtipných pasáží a vážných úseků narušených trapností na mě při čtení působila dost rušivě. Velmi oceňuji méně popkulturních odkazů, propojení akce více operujících skupin a samozřejmě vkusnou obálku.... celý text
Krev padlých andělů
2014,
Jan Urban
Jakkoli jsem si po dočtení jedničky myslela, že jsem připravená na vše, šeredně jsem se spletla. Po vcelku slušném úvodu nastává zase stará dobrá řachanda. Autor si očividně vzal k srdci čtenářskou zpětnou vazbu k jedničce a začal trochu rozlišovat postavy, snažil se vysvětlit nelogičnosti z předchozího dílu a preventivně vysvětlovat každou drobnost v dílu druhém. Bohužel používá dětská vysvětlení typu: “jakoby nějak” nebo “měli štěstí, že to neřešil”. Hlavní postava také prodělala jistý vývoj – Vyvyan přesedlal z balení holek na masturbaci, o níž se stejně jako o svých varlatech zmiňuje při mnoha rozličných příležitostech. Několik století zřejmě tomuto nadsamci nestačilo k vybití, neboť si jde co chvíli “leštit čápa” (citace z knihy), dává najevo pohlavní vzrušení nad patnáctiletými slečnami a tak dále; zkrátka scéna s vylučováním z obou tělních otvorů mi již nepřišla nechutná. Když se k podobným situacím přidají dyslektický vlkodlak Kamil se slovníkem Rychlonožky a zombie Ježíš, je dílo dokonáno. Nakonec jsem se ztotožnila s cílem NATO – hodit jim tam atomovku. Popravdě – do knihy jsem šla, protože i pubertálně laděné, nenáročné sci-fi jde napsat kvalitně. Bohužel mě ani druhá kniha nepřesvědčila.... celý text
Vyhlídka na věčnost
2011,
Jiří Kulhánek
První knížka od Kulhánka, kterou jsem četla. Trochu jsem se jeho spisovatelského stylu bála (nejsem úplně na krváky), ale Kulhánek je naštěstí pan Autor a kniha byla velmi čtivá, poutavá a zápletka skutečně promyšlená. Kombinace humoru a akce víc než vyvážená. Příznivci Kulhánka z mého okolí sice tvrdí, že je kniha trochu atypická, ale zatím nemohu posoudit. Za mě super! :)... celý text
Strážci brány
2014,
Jan Urban
Když smícháme všechno, co je dobré, docela pravděpodobně z toho vzejde něco nedobrého. A to je přesně případ Pragocalypsy. Během čtení jsem nabyla dojmu, že jsem si právě přečetla jeden z veřejných deníčků - na téměř tři sta stranách se postupně dozvídáme, jaké má autor rád filmy, knihy, hudbu, dívky, oblečení a alkoholické nápoje. Narážky na pop-kulturu se objevují s až rušivou frekvencí a ke konci se začínají opakovat. Neustálá přirovnání k X-men, Harry Potterovi, Knight Riderovi, Batmanovi a Neovi navíc vyvolávají dojem, že autor vlastně nevymyslel krom jména Vyvyan nic originálního. Ostatně postavy si jsou charakterově podobné jako vejce vejci, chrlí všechny ty samé hlášky, o kterých autor nikdy nezapomene poznamenat, že jsou "ironické" a "sarkastické", kdyby to náhodou někomu uniklo. Abych ale jenom neprudila :) Některá přirovnání byla skutečně originální a nesporným kladem dílka je, že má určitý potenciál. Autor má ještě dva díly na to, aby Pragocalypsu odvrátil.... celý text
Achája II
2005,
Andrzej Ziemiański
Ve dvojce nabírají události ty správné grády, zápletka se komplikuje a klobouk dolů, před takhle propracovanou pavučinu intrik musím smeknout. Postava Biafry překvapila svou komplikovaností a stejně tak můžu jen žasnout nad perfektním vystižením jak psychologie dívčí armády, tak i psychologických profilů jednotlivých postav. Jednu chvíli čtete knížku a druhou chvíli vám dojde, proč se ta ženská odnaproti chová jak stará čarodějnice. Víc než v předchozím díle začne čtenáří docházet, co přesně znamená "příčina a následek". Druhý díl zároveň shledávám vtipnějším a snad i o něco méně násilnickým. Jediné, co se mi do knihy úplně nehodilo, byl úsek s životem u kočičích lidí. Doufám nicméně, že bude platit to, co už jsem naznačila výše, a to, že vše má svůj důvod... :)... celý text
Achája
2004,
Andrzej Ziemiański
Neuvěřitelná kniha, která by snad neměla být řazena mezi fantasy, ale mezi filosofii. Umí čtenáře pobavit, ale především napnout a krutě týrat jeho duši a mozkové závity na úrovních, o kterých jeden netuší, že je vlastně má. Typicky polsky syrový styl psaní v kombinaci s příběhem, který se nastaví naprosto před ničím.... celý text
Interview s upírem
1996,
Anne Rice (p)
Bohužel jedna z knih, které jsou jen pro určitý věk a člověk by si je neměl číst v dospělosti, aby nepřišel o iluzi dokonalosti. Co mě zhruba od patnácti do osmnácti let na knize okouzlovalo, jde s každým dalším rokem víc a víc mimo mě, a místo toho zůstává rozčarování. Knihu rozhodně doporučuji; je psaná čtivě, má atmosféru a dokáže zabrnkat na ty správné struny - pokud jste cílovka.... celý text