Elerrina Elerrina přečtené 44

☰ menu

Daleko od hlučícího davu

Daleko od hlučícího davu 1981, Thomas Hardy
4 z 5

V podstatě je to taková Austenové Pýcha a předsudek naruby. Nemajetný, leč charakterní muž si přes všechny nepřející životní okolnosti nakonec zaslouží respekt a lásku bohaté a povýšené dívky. Jediný Hardyho román, který končí happyendem, byť jednu či dvě mrtvoly si tento mistr tragického manýrismu neodpustil. Stejně jako pro něj typické osudové náhody, které vždy zásadním způsobem dotvářejí dramatickou linku. Román je ovšem místy trochu rozvláčný, takže těm méně trpělivým bych doporučila spíše výbornou filmovou adaptaci z roku 2015.... celý text


Rodákův návrat

Rodákův návrat 1997, Thomas Hardy
2 z 5

Spíše než citové drama to je přehlídka temných vášní, charakterové rozkolísanosti a bludných ideálů. Dále je nutno překousnout opakované a zdlouhavé popisy krajiny, ne moc sympatické hrdiny, kterým jejich směřování k tragickému konci v podstatě přejete, a autorovo oblíbené vršení nepředvídatelných malicherných náhod, které mají zásadní důsledky. Jeden ze slabších Hardyho románů. Ještě taková zvláštnost: před poslední kapitolou je umístěn mimózní odstavec, kde autor prolamuje čtvrtou stěnu a přímo se obrací na čtenáře s vysvětlením, že byl nakladatelem donucen onu poslední kapitolu napsat právě takto. Ano, to je Hardy! Když už musí dvěma vedlejším postavám dopřát happyend, cítí potřebu se za to omluvit.... celý text


Lesáci

Lesáci 1975, Thomas Hardy
1 z 5

Další z Hardyho vztahových a osudových propletenců postav, které se potácejí mezi silnými city a předsudky na jedné straně a slabým charakterem či rozumem na straně druhé. Ústřední dějová linka silně připomíná Daleko od hlučícího davu: dívka, která se dostala nad svoji společenskou vrstvu, oddaný ctitel a zhýralý manžel. Žádná z postav ale není vykreslena tak, aby nám na ní nějak záleželo. Bohužel se mistr tragéd Hardy rozhodl, že víceméně šťastný konec v případě jeho prvního románu byla neodpustitelná chyba a tady že to napraví. Takže oddanost a zásadovost je po zásluze potrestána a zhýralé povrchnosti je nakonec odpuštěno. Asi nejpitomější Hardyho román.... celý text


Kim

Kim 2006, Rudyard Kipling
4 z 5

Kim je trochu neprávem opomíjený hrdina, stojící ve stínu mnohem slavnějšího Mauglího i o něco méně slavného Stopky, a přitom má v sobě něco z obou. V první, výrazně lepší polovině knihy se seznamujeme s tímto sebevědomým bílým sirotkem, který dokonale ovládl život na indické ulici. Tam potkává naivního starého lámu, kterého se rozhodne doprovázet na jeho pouti a pomáhat mu. Zároveň se připlete do špionážních praktik britské správy a nahlédne tím do světa, který ho neodolatelně láká. Putování je popsáno neobyčejně čtivě, živým a barvitým jazykem a vytváří dojem zasvěceného pohledu na tehdejší indickou společnost. Společná cesta končí odhalením Kimovy totožnosti Angličany. Následuje rychle vylíčených několik let dospívání a příprav, a pak závěrečné putování s lámou, které je ale také zasaženo onou špionážní hrou. Bohužel tím, že je hlavní hrdina starší a měl by být dospělejší, se trochu vytrácí ono okouzlení ze začátku a čtenář si musí připustit určitou povrchnost postav i jejich osudů. Tolik odsuzovaná ideologická rovina románu je dnes jen historickou zajímavostí, sám Kim je spíše důkazem rovnostářství - ač je několik let vychováván v nejlepší "bílé" škole, vrací se s potěšením, kdykoliv může, ke vzhledu a chování orientálce. Jediná pasáž, kde je britská nadřazenost opravdu nepříjemně prezentována, je střetnutí se dvěma špiony, francouským a ruským, kteří jsou vyobrazeni jako neuvěřitelní hlupáci a neurvalci. Román má dojemný, ale znepokojivě otevřený konec - ačkoliv se lámovo putování završilo dosažením, Kima jeho příprava a osud zjevně zavede úplně jinam.... celý text