Avinea
přečtené 51
Pro koho krev
2003,
Jarmila Loukotková
Knihy Jarmily Loukotkové jsem ráda četla už jako teenager. K této knížce jsem se dostala až v dospělosti a i tak ve mně dokázala rozvibrovat směsici různých pocitů prostřednictvím popisovaných postav a dějů. Autorka se vciťuje do vidění světa povstalých otroků. Ač to bylo období, kdy tekly řeky krve a utrpení bylo nezměrné, tak situaci popisuje s určitou noblesou, nesklouzává k drastickému popisu bojů a mučení, nechává je znít jakoby na pozadí ve vzpomínkách nebo jako vizi budoucnosti, což je pro čtenáře méně děsivé. Čekala jsem, k čemu povede podoba dvou klíčových postav a překvapilo mně, že vlastně k ničemu :-) Uznávám, že nějaké krkolomné záměny by byly asi nerealistické. V knize šlo přece jen o něco jiného.... celý text
Ostrov
2019,
Sigríður Hagalín Björnsdóttir
Knihu Ostrov jsem četla několik týdnů po knize Blackout od M. Elsberga. Obě představují uvěřitelnou fikci, co by se dělo, kdyby lidé dnešní doby přišli o výdobytky civilizace. V Blackoutu jde o upadání západního světa kvůli přerušení dodávek energie, v případě Ostrova je popisován jen Island, který se z minuty na minutu ocitne bez spojení s okolním světem a musí se stát soběstačným. Zemědělství rázem získává prioritu a v mnoha ohledech se život vrací svou podobou do středověku. Na obrátkách děj dostává v okamžiku, kdy je zřejmé, že Island dokáže uživit o desetitisíce lidí méně, než jich tam v současné době jde. Kdo si vytáhne toho pomyslného Černého Petra? Je užitečné připomenout si - i čtením takových knih- jak velice křehká je podoba naší civilizace.... celý text
Čarovné prstýnky
2008,
Markéta Zinnerová
Mám ráda knížky Markéty Zinnerové a ani Čarovné prstýnky nejsou výjimka. K této pohádce jsem se dostala až v dospělosti, když jsem ji četla svému dítěti. Mně i jemu se líbila :-) Příběh o napůl víle Zapomněnce a jejím Kubovi prstýnkáři, jak společně odejdou do světa prodávat na jarmarcích prstýnky a co při tom zažijí. Vždycky u autorky oceňuji, že ve svých pohádkách nesklouzává ke stereotypům, ale její příběhy i závěry jsou neotřelé a leckdy překvapivé.... celý text
O malém tygrovi
1985,
Libuše Palečková
Hezké čtení pro děti, dobré je, že se dá přečíst "na jeden zátah" - tj. celé klidně jako pohádka na spaní. Příběh ukazuje, že existují různé druhy odvahy a kdo se bojí něčeho, může být odvážný zase v jiné oblasti nebo za jiných okolností.... celý text
Pravda o hovínku
2019,
Andy Seed
Kniha pro děti o tom, jak číst v přírodě různé druhy stop zvířat - otisky, vývržky ... a i ten trus či koprolity. Takové téma se dá najít i v dalších knihách (a jsou i praktičtější a obsažnější), ale tahle kniha je výjimečná svým názvem. Je to chytrý marketingový tah. Kdyby ji autor nazval třeba "Zálesákův zápisník" nebo "Jak stopovat zvěř v lese", tak by zřejmě nezískal tolik čtenářů/kupujících jako s tímto chytlavým titulem. Celkově však je kniha pro děti asi čtivá a mohou si i v testech vyzkoušet, co se naučily. Občas se autor snaží být vtipný ve stylu edice Děsivé dějiny, možná je to zábavné, nemohu posoudit, nejsem cílová skupina, jsem rodič a kniha bude dárek. To, co hodnotím velmi negativně, je chyba při zpracování knihy - na dvoustraně 48/49 došlo k zpřeházení textů a obrázků - např. kočka není jezevec... Kdybych o tom věděla dřív, knihu bych nekoupila.... celý text
Zajatec Železné hory
2018,
Henry Lion Oldie
Knihu jsem nedočetla - ne proto, že by byla napsaná "špatně", ale domnívám se, že ji ocení hlavně zájemci o jakutskou mytologii a pro ostatní moc není (respektive že my ostatní máme dost jiných pěkných knih na čtení ;-). Oceňuji autory i překladatele za to, jakou si dali práci s uváděním adekvátních termínů. Souhlasím také s komentářem Pepy0216 - je to opravdu netradiční kniha. Své čtenáře si určitě najde, zajímavá je, jen to není mainstreamová záležitost a takové to čtení, po kterém dychtivě saháte každou volnější chvilku, abyste se dozvěděli, jak děj pokračuje.... celý text
Když vyleze pavouk
2018,
Fred Vargas (p)
První kniha, kterou jsem od této autorky četla. Hned v úvodu mě překvapilo, že dva kriminální případy, z nichž každý by stačil na jednu knihu, spisovatelka přidává jen jakoby bokem vedle hlavní zápletky. To se tak často nestává a je vidět, že o nápady a inspiraci nemá nouzi. Kniha se mi četla výborně. Celý policejní tým byl vykreslen věrohodně a víceméně sympaticky. Do vkusu se mi kniha trefila i tím, že tam byly odporné věci popsány decentně a ne naturalisticky. Velmi dobrá krimi, doporučuji ke čtení.... celý text
Dobrodružství veverky Zrzečky
1960,
Josef Zeman
Dobrodružství veverky Zrzečky znám od dětství. Nyní jsem se knížku snažila sehnat, abych ji mohla číst i svému synovi. Koupit ji bylo těžší, než jsem myslela. Vydání z roku 2002 v knihkupectvích beznadějně vyprodané a v antikvariátech, pokud nějaké bylo, tak taky vyprodáno. Nejprve se mi podařilo sehnat Obětavou Zrzečku, volně navazující druhý díl, o kterém jsem neměla tušení, že existuje. A po čase jsem ulovila i Dobrodružství veverky Zrzečky. Obojí jsem už předčítala. Teď na ten příběh hledím jinýma očima než kdysi. Veveruška je úžasná, o tom žádná :-) Ale celé mi to přijde s mysliveckým nádechem, kdy zvířata jsou rozdělována na dobrá a na škodnou... (líčí se past na kunu, výr sejme kocoura, který se toulá po oboře). U lidí rozdělení na klaďase a záporáky beru, ale u zvířat, zvlášť mezidruhově, ne. Úvod je vlastně docela smutný, protože člověk svými železy Zrzečku zmrzačil a ona se už nemůže vrátit do lesa, protože nedokáže tak dobře skákat a neunikla by predátorům. Je velice inteligentní, tak se vrátí k lidem, protože jinou volbu než je nebo smrt nemá :-( Následující vyprávění, jak veverka zachránila starý dub, když přivolala manžele Datlovi je půvabný, stejně jako doprovázející ilustrace.... celý text
