AuroN AuroN přečtené 68

☰ menu

Ukradený trůn

Ukradený trůn 2009, David Gaider
4 z 5

Na první román ze světa Dragon Age jsem se velmi těšil. Bohatý a líbivý svět z rukou studia BioWare je opravdu lahůdkovou RPG záležitostí, který toho má hodně co nabídnout a já slintám blahem z toho, že se vydavatelé rozhodli jej rozšiřovat dále a to ať už knižní, či komiksovou formou. Kniha to není špatná, to rozhodně ne. Jedná se o takovéto klasické fantasy, které rozhodně neurazí a člověka znalého tématu potěší. Těžko jej pak ovšem doporučit lidem, kteří nehráli hru, protože nedostanou onu přidanou hodnotu, na což román celkem sází. Nechápejte mě špatně, je snadno pochopitelná pro nezasvěceného čtenáře, ale ten se prostě nebude tetelit nad průchodem Hlubokými cestami a nebude vzpomínat na to, jak strašně těžký a epický fight tam byl z hnusnou zrůdou rodící zplozence nebo jaké strašnosti musel člověk zažít, než se konečně dostal k té zpropadené kovadlině.... Ano, knihu si rozhodně více užije fanoušek, než běžný čtenář. Příběh samotný potom není žádná složitost a nese se víceméně ve stejném duchu až do konce, při čemž občas překvapí několika málo příjemnými zvraty. Přerod a vývoj postav je z mého pohledu popsán dostatečně a jsem s ním spokojený, zklamal mě akorát šablonovitý padouch, jež by si zasloužil větší charakterové prohloubení. Podtrženo sečteno, je to fajn kniha. Pokud jste fanoušci hry, neváhejte a začněte číst. Pokud nejste a nemáte vyhlídnuté žádné jiné fantasy, zkuste to. Krok vedle tím určitě neuděláte. + svět Dragon Age v plné kráse + Loghain + čtivé, jednoduché, zábavné - celkem jednoduchý a předvídatelný příběh - vrchní padouch mohl být lepší - neškodilo přidat trochu detailů a trochu hlouběji se ponořit do lóru celkové hodnocení: 70%... celý text


Green Lantern: Tajemství původu

Green Lantern: Tajemství původu 2017, Geoff Johns
4 z 5

Podobně jako v případě prvních dvou knih o Batmanovi, tak i Tajemství původu je více než vhodné na seznámení se s postavou Green Lanterna, byť kvalit úvodních knih komiksového kompletu tak úplně nedosahuje. Avšak bezpochyby jim šlape na paty! Příběh je typickým, leč dobře odvyprávěným originem, který se celkem dobře čte, ale díky kresbě se na něj spíše lépe kouká. Kresba je příjemná a přehledná, krásně dokáže sama vyprávět celistvý a zajímavý děj. Z něj šlo samozřejmě vymáčknout o něco více, ale to už je zkrátka stigma originu, protože jde vždy rozjezd. Někdy se povede více, někdy méně. Tady se přikláním spíše k tomu prvnímu. Adekvátní čtyři.... celý text


Batman: Ticho: Kniha druhá

Batman: Ticho: Kniha druhá 2017, Jeph Loeb
4 z 5

Vše, co šlo říct o první části, můžeme spravedlivě prohlásit i o té druhé. Dějová linka si rozhodně drží vysokou úroveň a stejně tak i kresba. Z osobního hlediska však považuji druhou knihu ještě o něco hlubší a tedy lepší než první díl. Nemalý podíl na tom má uspokojivé ukončení celého story arcu a celkový feeling, který si příběh po celou dobu držel. Ve směs tedy to samé co předtím, což ale vůbec není špatně. Opět tedy za čtyři + pár bodíků navíc (viz. recenze).... celý text


Batman: Ticho: Kniha první

Batman: Ticho: Kniha první 2017, Jeph Loeb
4 z 5

Komiks, co má pěknou a svižnou dějovou linku, nádhernou kresbu a hlavně perfektně vyladěnou atmosféru. Myslím, že pro lidi, kteří se ještě na papíře s Batmanem nesetkali, je toto to pravé ořechové. Negativem by mohl být poměrně velký počet postav - zvlášť těch záporných - které mohou působit tak, že tam jsou, jen aby tam byli a nemají na děj nijak zásadní je vliv. Mně osobně to nevadí, ale chápu, na někoho to tak může působit a je to absolutně v pořádku. S ohledem na (tehdy) směšnou cenu se tedy rozhodně jedná o dobrou koupi. Batman toho ale stále může nabídnout více, takže Ticho to má u mě "jen" za čtyři.... celý text


Setkání v mlze

Setkání v mlze 2009, * antologie
4 z 5

Soubor povídek s názvem Setkání v mlze je velmi příjemnou záležitostí, kde bylo vybráno 12 různě dlouhých příběhů od rozličných autorů. Povídky jsou z různých období od epizody I až IV a drží si poměrně vysokou kvalitu - což není žádné překvapení vzhledem k velkým jménům, které jsou pod těmito počiny podepsány (kupodivu v tomto případě tím myslím i Karen Travissovou). Zajímavostí je, že se jedná o raritní záležitost Česka, neboť jinde na podobnou knihu nenarazíte (kde jsou ty časy, kdy Egmont fanoušky takto příjemně překvapoval?). Pakliže můžete, knihu pořiďte. Doporučuji.... celý text


Thrawn

Thrawn 2018, Timothy Zahn
5 z 5

Dámy a pánové, držte si klobouky! Z hlubin starého kánonu se k nám vrací jistý oblíbený modrý padouch, o kterém jsme v psané formě dlouho neslyšeli! Ano, velkolepý návrat admirála Thrawna proběhl již před nějakou dobou v seriálu Star Wars: Rebels, nicméně v knižním zpracování byl čtenářům doručen teprve nedávno a já za sebe mohu s přehledem říci, že čekání na ten jeden jediný román, který u nás měl tenhle rok vyjít se vyplatilo. ...měl jsem rozepsaný dlouhý komentář v kterém jsem vyzdvihoval všechny možné klady a několik málo záporů románu, nicméně rozhodl jsem se, že pro tentokrát své výlevy vynechám a čtenáře, který nyní čte tento komentář, neprodleně pošlu knihu zakoupit. Takže ano, kupte si ji, přečtěte si ji, užijte si ji. Stojí to za to. Thrawn je zpět ve vší parádě a byť se může zdát lehce odlišný od své původní verze (což není nutně špatně), stále se jedná o perfektní Star Wars knihu, která by správnému fanouškovi doma neměla chybět. + poutavý, velmi dobře zpracovaný a výpravný příběh + uvěřitelné a skvěle napsané postavy + Thrawn se vším všudy + pomrknutí na Legendy - nelze přesně určit časové zasazení celkové hodnocení: 90% PS: Že by se nám rýsovala nová Thrawnova trilogie? :)... celý text


Nový úsvit

Nový úsvit 2016, John Jackson Miller
3 z 5

Román Nový úsvit je úplně první vlaštovkou z nového kánonu, který byl vydán pod taktovkou Lucasfilm Story Group a tím pádem tedy také pod společností Disney. Na rovinu říkám, že dekanonizace původních románů a vlastně celého staršího obsahu mě nijak neuchvátila – spíše naopak, byť uznávám, že s ohledem na natáčení nových filmů byla nezbytná. S odstupem několika let již víme, že i v novém kánonu se vypráví kvalitní a zábavné příběhy a také to, že i některé ty oblíbené „Legendy“ si pomalu prokousávají cestičku zpátky k nám, čtenářům, divákům…fanouškům. Hned na začátku však říkám, že toto není případ tohoto románu. Nový úsvit vypráví zcela nový příběh s postavami, které můžeme znát ze seriálu Rebels. Jste-li fanoušci nových hrdinů a tohoto seriálu celkově (což já příliš nejsem), budete jistě spokojeni. Děj čtenáře zavádí na planetu těžební planetu Gorse, která je v přísném dohledu Impéria, kvůli místní komoditě – Thorolidu, která se zde těží. V rámci zlepšení efektivity těžby na scénu velmi brzy přichází hlavní záporák knihy, který světe div se, je manažer poslaný císařem, aby s místními záležitostmi trochu zahýbal. Vzhledem k jeho drsným metodám se mu v jeho snažení pokouší zabránit dvě hlavní postavy seriálu a jejich noví společníci. Nutno podotknout, že s postavami autor pracuje dobře, obzvláště s Kananem, který je už od první chvíle (a od první epizody seriálu) „nejsilnějším“ a nejzajímavějším protagonistou. Bezesporu se tedy jedná o postavu, kterou čtenář chce dále poznávat, což se úplně u ostatních z mého pohledu říct nedá. Kdybych měl i přesto nějakou vytyčit, byla by to Zaluna Myder, profesionální práskač z povolání. Kniha se nese na rozdíl od seriálu v poněkud dospělejším tónu, což jedině vítám, ale příběh v ní vyprávěný je víceméně mdlý a jeho první půlka utíká velmi pomalu. Knize chybí jakási osudovost, nebo širší propojení s předalekou galaxií celkově, i když nějaké určitě zmínky v textu jsou a první kapitola je v tomto ohledu opravdu pěkným překvapením, ale tím to hasne… Jakýsi spád chytá román až v posledním dějství, kdy dojde k jistým zásadním odhalením a akce nabírá na obrátkách. Jinak je se ale jedná o kousek, který se v paměti příliš neuchytí. Podobně jako román Kenobi, i Nový úsvit je zcela komorní záležitostí, ale zatímco první zmíněný staví na symptackém protagonistovi, kterého všichni známe a zajímavé atmosféře, tak Nový úsvit jaksi… ztrácí dech a ničím příliš neoslňuje. Nejedná se o vysloveně špatnou knihu, to určitě ne. Jen jsem jako první paragon z nového kánonu čekal něco… odvážnějšího, řekněme. Zkuste přečíst a uvidíte. Za mě tedy těžký průměr. + zajímavý námět + Kananova příběhová linka + úvodní kapitola - mdlý děj - chybí osudovost - ne úplně zajímavé charaktery celkové hodnocení: 65%... celý text


Huttský gambit

Huttský gambit 2005, Ann Carol Crispin
4 z 5

Druhý díl parádní trilogie o Hanu Solovi úspěšně navazuje na svého předchůdce a je tak velmi výpravnou a zábavnou knihou z vesmíru Hvězdných válek, co se starého kánonu týče. Příběhově jsme se posunuli o asi pět let dopředu - konkrétně do doby krátce po ukončení Hanovi kariéry u Impéria a máme tak možnost vidět zase trochu jiného Hana Sola - o mnoho podobnějšího tomu, kterého dobře známe z filmů. Od prvního dílu se Huttský gambit liší zcela jistě jakýmsi širším a propracovanějším konceptem, který kupodivu velmi dobře funguje, při čemž je stále zachováno kouzlo čtivosti a výpravnosti. Je tam mix dobrodružství, humoru, v pozdější fázi děje pak i trochu mafiánské literatury a mnoho dalšího. To vše je doplněno fungujícími, novými i původními charaktery včetně očekávaného Chewbaccy nebo Landa Calrissiana (i když zrovna u něj si nejsem jistý, jestli autorka věděla, jak jeho postavu uchopit) Všehovšudy tedy lze říct, že druhý díl dosahuje kvalit prvního a dost pravděpodobně jej i v několika aspektech překonává. Neuškodilo by mu trochu více akce a méně pasáží s jistou ženskou postavou, ale to rozhodně není nic, co by románu nějak škodilo, to určitě ne. Pasáží s Briou není mnoho a méně akce nakonec kompenzuje epická a perfektně psaná závěrečná bitva filmových rozměrů. Sem tam se občas vyskytují drobné "přešlapy", ale ty se snadno odpustí neboť opravdu nejsou žádnou překážkou ve čtení. Při psaní zjišťuji, že se jimi ani nechci zabývat. Dobrá kniha - doporučuji. + poutavý pašerácký příběh + uvěřitelné a až na výjimky dobře napsané postavy + kouzlo z předchozí knihy neopadá - Bria Tharen - její postavu bych krom jedné určité části ke konci knihy úplně vyškrtnul - celkové vystižení jistého námezdního lovce (není úplně chyba autorky) - zvláštní ztvárnění postavy Landa celkové hodnocení: 80%... celý text


Léčka v ráji

Léčka v ráji 2005, Ann Carol Crispin
4 z 5

Ikonická trilogie o Hanu Solovi je jednou z mých nejoblíbenějších knižních sérií v rámci dnes již neplatného Expandovaného univerza. Jak je již z názvu zřetelné, na své si přijdou především přední fanoušci nechvalně proslulého Hana Sola, který zde však ještě zatím není tím neohroženým hrdinou, jak ho známe z filmů. Nene, román Hana představuje jako sedmnáctiletého (ale přesto ostříleného) chlapce, který touží po tom, utéct od svého současného "chlebodárce" a hnát se za svobodou a kariérou i Impéria. Jak je uvedeno v anotaci, jeho cesta ho zavede na neobyčejné místo. Ráj, jevící se jako spirituální útočiště pro ty, kteří nějakým způsobem ztratili směr. Nicméně pod tímto zbožným kabátkem se skrývá neradostná pravda, jejíž podstatu Han brzy odhalí. Úvodní díl trilogie představuje spoustu nových a sympatických charakterů, z nichž se později stávají Hanovi společníci nebo také nepřátelé a provází čtenáře poutavým dobrodružným, ale hlavně velmi čtivým příběhem. Při čtení jsem postřehl také několik veselých easter eggů, které mi vykouzlily úsměv - viz. Jenos Idanian. Co mě ale na knize zaujalo hodně, je jakási taková zvláštní sympatická obyčejnost, která je tak nějak všude kolem. Nejedná se o žádné galaktické dobrodružství nebo záchranu galaxie, ale o příběh chlapce, který se snaží protlouct životem a získat to, po čem touží. Nevím proč, ale mně to stačí. Fakt je to dobré. + zajímavé charaktery + pěkný příběh + kouzlo knihy - za slabší článek považuji flashbackovou část. Pro pochopení je asi ale nezbytná. - děj není úplně nepředvídatelný celkové hodnocení: 85%... celý text


Tarkin

Tarkin 2015, James Luceno
4 z 5

Tarkin je kniha zcela jistě zajímavá, ale určitě ne nejlepší. Vypráví poměrně pěkný příběh v nepříliš zmapovaném období mezi epizodami III a IV. No a jak je z názvu zřejmé, jejím hlavním protagonistou je sám druhý muž Impéria. Ano, po výborném Darthu Plagueisovi si autor vzal na paškál další důležitou postavu a byť se srovnání s románem o sithském lordovi přímo nabízí, není zde úplně na místě. Román Tarkin je totiž koncipován zcela jinak a je tedy rozumné k němu i tak přistupovat. Rovněž je dobré si uvědomit, že autor mohl mít místy dosti svázané ruce s tím, co si může a nemůže dovolit napsat (Lucasfilm Story Group) a tak zde nemáme žádné galaxií hýbající události, což je škoda. Kniha se především soustřeďuje na samotného Tarkina, tedy mimo hlavní dějovou linku i na jeho život na drsném domovském světě, kde vyrůstal. Je tak činěno formou jakýchsi flashbacků a právě ty by měli být onou hybnou silou knihy. Za sebe nemohu říci, že bych je považoval za kdovíjak zábavné, i když je možné díky nim lépe porozumět Tarkinově charakteru. Další důležitou roli v knize hraje Darth Vader, který je zde skutečně jako taková hostující postava, ale o to víc super jsou sekvence, ve kterých vystupuje a spolupracuje s Tarkinem. On vůbec celý tento vzájemný vztah je nastíněn velmi zajímavě a jejich rozhovory mají vždy ty správné grády, takže se člověk dost snadno začte. Ostatní postavy (mimo císaře) a především Tarkinovi oponenti mi pak přišly lehce do počtu. Na knihu o osobnosti takového rozměru to tedy není špatné, ale určitě se z toho dalo vytěžit více. Suma sumárum to je však stále pěkný román, který pak ale určitě není pro každého. Hodnotím tedy lepším průměrem. + sympatický hlavní protagonista + sekundující Darth Vader + délka knihy - mdlé vedlejší postavy - přímočarý příběh - méně záživné části celkové hodnocení: 70%... celý text


501. legie

501. legie 2015, Karen Traviss
3 z 5

Imperiální komando. Jak úžasně skvěle to zní, že? Kéž by se to tak stejně dobře četlo... S poslední knihou o Skiratovi a jeho klonech to vezmu rychle. Je to lepší, než předchozí díl. Přehoupnutí do nové éry příběhu velmi pomohlo a vše působí takovým novým dojmem. Bohužel se ale samozřejmě zase tolik nezměnilo a stále tu máme ty samé nedostatky a problémy. Ubylo (bohudíky) několika postav, jejichž místo zaplnily jiné a román je kratší než ten předchozí, takže se to vcelku dá zvládnout, ačkoli jednání některých postav je neustále nesmyslné a pro mě nepochopitelné. Velmi mě potěšila lehká provázanost s dvěma povídkami (které osobně považuji za lepší, než celou sérii o komandech). Stejně jako v předchozích románech, i v tomto hlavní postavy (čti autorka) silně kritizují řád Jedi a ohrazují se vůči němu. A stejně jako předtím, i zde je cítit, že jsou to vše jen osobní antipatie autorky, které nejsou nikdy zcela vysvětleny. A když už jsem u postav, nemohu si odpustit zmínit, jak je naprosto příšerné, jak jsou všechny postavy spárované, zamilované a žijí si svůj idylický život na Mandaloru. Člověk má pak pocit, že sleduje Rodinná pouta. Někteří (určitě se mezi ně neřadím) mohou být nešťastní, že příběh zůstává neuzavřen, protože nikdy nedošlo na druhý díl Imperiálního komanda. Je to pravda, autorka se s Lucasfilmem nerozešla právě v nejlepším mimo jiné z toho důvodu, že nesouhlasila s Lucasovou představou o Mandalorianech, která se poměrně lišila od té její (viz. seriál Klonové války). Mírnou satisfakcí pak může být, že Travissová na svém blogu odhalila, jak by to s klony nakonec dopadlo, i když to nakonec není těžké odhadnout (informace jsou volně k dohledání na internetu). + feeling imperiální éry + provázání s povídkami - stále to samé dokola - autorka a její vnucené názory celkové hodnocení: 60%... celý text


Zrod Dartha Vadera

Zrod Dartha Vadera 2008, James Luceno
4 z 5

Jak je již několikrát uvedeno, tento román mapuje brzké období po epizodě III a zaměřuje se detailněji na psychologický vývoj Dartha Vadera, který se pomalu seznamuje se svým novým životem v ikonickém černém brnění a poznává temnou stranu Síly skrze svého nového mistra Dartha Sidiouse. Je to především vztah těchto dvou postav a napětí mezi nimi, co z této knihy dělá výjimečné dílo. Jejich rozhovory a myšlenky je velmi zábavné číst a nutí vás text či kapitolu vždy dokončit. V knize je též i sekundární příběhová linka přeživších Jediů, která je o poznání slabší a působí trochu jako takové vyplnění prostoru. Nelze však říci, že by byla zase až tak úplně nezábavná, to jen ty charaktery vám prostě k srdci tolik nepřirostou a tak spíše tedy tak nějak čekáte, až budou odstraněny, aby se děj mohl věnovat více Vaderovi. Grády a spád to začíná nabírat hlavně ve chvíli, kdy se jejich a Vaderova linka střetnou, pak totiž přirozeně začíná řádná řežba. Jinak je román typickým obrazem svého autora, takže zde máme vše rozebrané do hloubky, spousty popisů a charismatické hlavní postavy. To vše výborně naservírováno na psychologickém profilu zlomeného a poraženého člověka, co přišel o vše, na čem mu kdy záleželo. V konečném výsledku se tedy jedná o zajímavý, i když v zásadě posmutnělý román s příjemnou délkou, který baví a má rozhodně co nabídnout. + Darth Vader a jeho vývoj + příjemná délka románu + cameo :) - slabší sekundární dějová linie - pár nesmyslností (viz. kloni dezertéři), což ovšem napravuje nový kánon celkové hodnocení: 80%... celý text


Star Wars - Kenobi

Star Wars - Kenobi 2016, John Jackson Miller
4 z 5

Ó ano. Tohle je favorit. Nechci určitě zabíhat do takových extrémů jako "nejlepší SW kniha", ale kdybych měl sestavit žebříček řekněme deseti nejzajímavějších titulů, tenhle by tam jistojistě byl. Kenobi je nenápadný, ale výborně napsaný román s westernovým nádechem, který by žádnému fandovi neměla doma chybět. Čte se prakticky sám, je výpravný a má vše, co byste od knihy tohoto formátu mohli chtít. Hodí se jak pro znalého čtenáře, tak i pro začátečníka, který ještě v ruce žádnou Star Wars knihu nedržel. Neužít si ho můžete pouze v případě, že jej zahodíte příliš brzy kvůli delšímu začátku a příliš konkrétním očekáváním. Ano, budete-li čekat epický příběh o jednom z posledních mistrů Jedi, souboje se světelnými meči a vesmírné bitvy, budete zklamáni, protože kniha se ničemu ze zmíněného nevěnuje. Naopak ukazuje Obi-Wana ve zcela jiné roli, než jsme byli zvyklí vídat a vysvětluje nám, jak se mu na Tatooinu vedlo v období, kdy ještě neměl tušení, že Darth Vader přežil, nebo že měl co do činění s nedávným masakrem Tuskenů. Chápu, že někteří by určitě ocenili něco z pozdější doby Kenobiho exilu, ale i tak autorovi patří velká chvála za to, že do poměrně dobře zdokumentovaného období dokázal přijít s velmi originálním příběhem. Ona vůbec veškerá tvorba Johna Jacksona Millera stojí v tomhle ohledu za pozornost. Možná jsem to předtím napsal špatně, ony se velké a zajímavé věci dějí, jen trochu jinak, než může být čtenář zvyklý. Je důležité zmínit, že stejně jako tomu je u pravých westernů, i zde příběh vypráví hlavně o životech obyčejných lidí - tedy obyvatelů Tatooinu a jejich každodenních rutinách a strastech, kde se Obi-Wan objevuje jen málo a dostává pouze tolik prostoru, kolik je nutné. Nenechte se však odradit, ono je ho tam přesto všude plno. Charakter Bena Kenobiho je pak zpracován na výbornou a když už dostává v ději prostor, je tak činěno smysluplně a nelze se u toho neusmívat. Velký plus pak je za mírné pomrknutí na jiná díla a za výborný popis každodenního života v malé oáze v poušti. Je známo, že autor se velice pečlivě připravoval a je dobře, že tak nebylo činěno nazmar. Nenásilnou formou se tak dozvíte spoustu zajímavých detailů a ještě si užijete výborný, komorní příběh. Nevím, co víc chtít. + perfektní westernový kabátek + poutavý a výpravný příběh + zajímavé nové postavy a hlavně skvěle vykreslený bláznivý poustevník Ben + autorův styl psaní - pomalý a méně záživný start - přidal bych Kenobimu ještě nějaký prostor celkové hodnocení: 85%... celý text


Star Wars: Rozkaz 66

Star Wars: Rozkaz 66 2014, Karen Traviss
3 z 5

Rozkaz 66. Dlouho očekávaná událost konečně přichází v neuvěřitelném čtvrtém pokračování série a je tak jejím pomyslným vyvrcholením (nikoli však ukončením). Nebudu chodit kolem horké kaše, kniha je to v lepším případě průměrná. Příběh přirozeně navazuje na předchozí román Pravé barvy a tak se stále točí okolo neúnavného Kala Skiraty a jeho snahy na záchranu klonů. S ním se přirozeně vrací i ostatní protagonisté a nepřekvapivě tedy i všechny klady a zápory předchozích knih. Ano, opět sledujeme přecitlivělé výlevy detailně popsaných postav, jejichž psychologický profil známě již nazpaměť. Opět sledujeme nesympatickou Etain a její pochyby o všem možném a opět sledujeme řadu nezajímavých událostí a dialogů a tedy nakonec, opět jsme svědky zajímavého - ne, přímo výborného námětu, který je však zpackaný výše zmíněnými faktory, stejně jako v předchozí knize. Kniha je zbytečně dlouhá a cesta k onomu zlomovému bodu je často nezajímavá. Tempo a zajímavé napětí nabírá příběh těsně před vypuknutím útoku na Coruscant, avšak potom se opět dějí zvěrstva. Nelze bez spoilerů přesně sdělit, co mi v ději tak vadilo a tak jen uvedu, že osudové rozhodnutí, které jistá postava v určité části děje učiní, považuji za jednu z nejstupidnějších věcí, jakých jsem byl v novém i starém kánonu svědkem. Je pravda, že román má o něco více zapamatovatelných momentů, než jeho předchůdci a budiž mu to k dobru, nicméně nemá cenu si nic nalhávat, čeká vás přesně to, co v minulém díle: trocha dobré akce, spousta plánování, špionáže a samozřejmě nejeden love story. Bum - ano, během prvních 100 stran se dočkáte hned dvou svateb, čímž tím to samozřejmě nekončí. Já se ptám proč? Rozumím, autorka chtěla zase poukázat na city klonů a tím je opět ještě více polidštit, aby se ukázalo, že to nejsou stroje jako droidi a jak je s nimi špatně zacházeno a tak dále, a tak dále... ale tohle je opravdu utrpení číst pořád dokola. Zvláštní je, že i přes všechnu tuhle bídu mě nakonec zajímalo, jak to s těmi ufňukanci nakonec dopadne. Že bych se ale po přečtení nějak zvlášť těšil na pokračování, to se říct nedá. + zajímavý námět + několik dobrých akcí + celkem poutavý závěr - nevyužitý potenciál příběhu - všechny nedostatky předchozích knih - příliš dlouhé - nepochopitelné jednání některých charakterů celkové hodnocení: 65%... celý text


Labyrint zla

Labyrint zla 2007, James Luceno
4 z 5

Labyrint zla je dobrá kniha, ale bohužel dosti trpí na tom, v jakém období vyšel. Jde o to, že román byl vydán těsně před uvedením epizody III do kin, což byla také doba jeho největší slávy. Dá se tedy říct, že kniha sloužila jako takový předkrm před hlavním chodem a tuto úlohu bezesporu splnila. Nyní je již situace trochu jiná, avšak stále se jedná o poctivé Star Wars čtení, které je plné odkazů na různé komiksy a jiné romány (v kontinuitě Legends samozřejmě), což všemu dodává pocit celistvosti, čímž budou potěšeni především "starší" fanoušci, kteří se již v loru nějakou dobu orientují. Typický Lucenovský styl psaní je plný detailních popisů a jde do hloubky, což nemusí sednout každému, ale nejedná se o nic nepřekousnutelného. Pokud jste se tedy již s autorem setkali, jistě vás to nijak nezaskočí a též nebudete překvapeni, že se objevuje část věnující se politickému spektru, nesoucí se v duchu filmu, kterému román předchází. Labyrint zla by byl perfektní knihou, kdyby čtenář neznal některé důležité aspekty známé z filmů, jako například pravou identitu Dartha Sidiouse, osud hraběte Dookua a další... Toto vše je ovšem jen nešťastný vedlejší efekt a nikoli chyba autora, který dělá, co může. Labyrint zla tvoří společně s románovým přepisem Pomsty Sithů a další knihou od Jamese Lucena Temný lord: Zrod Dartha Vadera takovou malou knižní trilogii, která si jistě zaslouží zvláštní pozornost v případě, že vás zajímají poslední dny Klonových válek a onen osudový moment zrodu jednoho z nejikoničtějších záporáků všech dob (pozn. románový přepis Pomsty Sithů od Matthewa Stovera u nás bohužel nevyšel). + filmová atmosféra + správně zachycené filmové postavy + spousta odkazů na romány a komiksy - žádná velká (ani malá) překvapení - ne zrovna pohodové čtení - mírné nesmysly v ději celkové hodnocení: 75%... celý text


Učeň temnoty

Učeň temnoty 2016, Christie Golden
4 z 5

Jedním slovem: výborné. Tahle kniha má všechno: skvělý příběh, dostatek napětí, emoce, perfektní charaktery, zajímavé časové zasazení a zvraty... a mohl bych pokračovat. Román mapuje děj dohromady osmi příběhových epizod seriálu The Clone Wars (který tímto doporučuji) a uzavírá tak příběhovou linku Asajj Ventress, bývalou učednici hraběte Dookua a nyní nájemnou lovkyni na volné noze. Anotace knihy toho prozrazuje poměrně dosti a tak se k příběhu nechci příliš vyjadřovat a jen sdělím, že je opravdu výborný a že vše funguje, jak má. Při čtení jsem si doslova představoval děj v animacích seriálu a promítal si to ve své hlavě, čímž chci říct, že atmosféra seroše je v pořádku dodržena. Někomu se nemusí líbit romantičnost, která hraje v knize významnou roli, nicméně takový člověk by si měl přečíst nějakou knihu ze série Republikové komando, kde by teprve viděl jaké to je, když jsou na každé stránce zcela nesmyslně uvedeny citové výlevy, postavy jsou přecitlivělé a vztahy jsou absolutně bez dynamiky či chemie. Ne ne, nenechte se zmást - autorka dokázala vše vybalancovat a proudění děje nic nenarušuje. Je možné lehce předvídat, jak vše dopadne, nicméně to lze téměř u každé knihy z dob Klonových válek a zrovna v tomto případě si kniha nechává dostatek es v rukávu, aby měla čím překvapit. Já se srovnání s Legends nebráním a rovnou sděluji, že tohle je lepší. Osudy postav jsou přirozeně jiné, než v původním kánonu, ale i tady kniha (a tedy nový kánon) vede na plné čáře. Učeň temnoty si určitě zaslouží místo ve vaší knihovně a to hlavně díky hloubce, kterou tento román disponuje. Krom silných charakterů staví totiž také na důležitých otázkách jako: Jak dlouho může Jedi zůstat Jediem v době války? Co se všechno může udělat, aby ochránil mír? Povede-li vražda k míru, je správné ji vykonat? Ano, v knize se tyto věci řeší a nenechávají čtenáře vychladnout. Rada Jedi zde zdaleka není vyobrazena jako ti dobří a to je zatraceně dobře, protože to je směr, jakým se vydalo jen málo vypravěčů. Při řešení těchto otázek mi přilnul k srdci především Obi-Wan Kenobi, který si pravděpodobně jako jediný uvědomil, že je něco velmi špatně a kterého můžeme sledovat jak se snaží udržet si víru v něco, co je očividně už dávno rozbité. A zreflektujete-li si události seriálu (například poslední story arc s Ahsokou) a přidáte k tomu události této knihy a filmů, tak přemýšlet o rytířích Jedi jako o "strážcích míru" vás určitě nenapadne. Ano, tak dobrá ta kniha je. + silný emotivní příběh + věrné seriálu + úžasní hlavní protagonisté + svižné tempo vyprávění - lehce předvídatelný závěr - minimum zmínek o současně bežících dějových liniích (pozn. v určité části knihy je delší časová prodleva, kdy se odehrává příběhový úsek komiksu Darth Maul: Son of Dathomir) celkové hodnocení: 85%... celý text


Yoda: Temné setkání

Yoda: Temné setkání 2006, Sean Stewart
4 z 5

Parádní kniha! Nenápadný uzoučký román Yoda: Temné setkání je dle mého názoru velmi milým překvapením mezi ostatními příběhy z Klonových válek. Je čtivý, je osobní, veselý, ale zároveň i trochu smutný. Charakter stařičkého mistra Yody zde autor zachytil na výbornou a byť je zde podobný spíše svému staršímu já z původní trilogie, jedná se asi o to nejlepší vystižení této postavy, co se knih týče. U protagonistů románu je jasné, že hlavní role přirozeně stále patří Yodovi a hraběti Dooku, ale taková Asajj Ventress je v této knize naprosto skvělá. Vedlejších postav potom není mnoho, ale jsou zajímavě napsané a mají duši. Čtení jako takové, je pohodové, rychle odsýpá a baví. Potěší podle mě jak mladší, tak i starší čtenáře a byť to není jeden z těch příběhů, které vám zůstanou ležet dlouho v paměti, po přečtení budete nejspíš přemýšlet nad tím, proč Sean Stewart nebyl přizván k psaní dalších románů. Jeho styl a forma psaní jsou totiž fakt super. + výborně napsané a vystižené charaktery + decentní "Yodovský" humor, krásně zachovaná esence charakteru + napínavý příběh + pěkné odkazy na filmy + flashbacky - krátké - vsazení některých (filmových) postav mi přišlo nucené, nejspíš kvůli provázanosti - smysl přítomnosti Padmé Amidaly celkové hodnocení: 85%... celý text


Star Wars: Pravé barvy

Star Wars: Pravé barvy 2014, Karen Traviss
3 z 5

Třetí pokračování série o republikových komandech je rozmanitou knihou. Netřeba říct, že Pravé barvy kráčejí věrně ve stopách svého předchůdce a bohužel si s kvalitami nesou i všechny své nedostatky, které mi vadili předtím a zde už je pro mě opravdu těžké to překousnout. Román na rozdíl od těch předchozích nyní sleduje více dějových linií běžících současně, což je jedna z příjemných změn. Za jakýsi ústřední motiv považuji hon na kaminoanskou vědkyni Ko Sai, která jako jediná může pomoci Skiratovým klonům s jejich problémem zrychleného stárnutí. Ko Sai navíc stíhají hned dva týmy a přirozeně jde tedy o to, kdo ji najde dříve. Ze všech linií je tohle asi ta nejzajímavější, i když ostatní též nejsou k zahození. Vše je ovšem potopeno a upozaděno naprosto příšernými romantickými vztahy, zdlouhavými úvahami o životě, popisy toho, jak je s klony příšerně zacházeno, že nemají žádnou svobodu a jsou otroky... a tak dále - mohl bych pokračovat. Všechny jasné informace již dávno víte z předchozí knihy, ale autorka je stále a stále opakuje, aby je čtenář asi neopomněl nebo nevím. Je to otravné, nudné a hlavně zbytečné. Sráží to na kvalitě potenciálně dobrému námětu. Autorka též do knihy promítá své těžké antipatie k rytířům Jedi a vlastně celému jejich působení. První náznaky jsem pozoroval už při čtení Trojité nuly, avšak považoval jsem je spíše za efekt toho, že je děj psán z jiných očí, tedy z jiného pohledu na věc než obvykle. Tento pocit mě však opustil při čtení této knihy a potvrdil se mi, když jsem trochu na internetu pátral v diskuzích a bavil se s ostatními fanoušky. Proč Jedie autorka nemá ráda, je pro mě nepochopitelné. Na jednu stranu je to pro mě v pořádku, protože je určitě zajímavé vidět filmové hrdiny v trochu jiném světle, ovšem knihy jako Darth Bane, či Darth Plagueis toto umí v mnohem zábavnější a zajímavější formě. Další bída s jakou jsem se setkal jsou romantické vztahy mezi hlavními protagonisty. Z ústředního páru vášnivým čtenářkám zvlhnou tak maximálně oči brekem nad tím, jak bídně a bez chemie je tato dvojice napsaná. Dále tu pak je podezřele uspěchaný závěr nebo třeba takové umělé zrychlování těhotenství, které působí jako nápad Kevina J. Andersona. Osobně mě to mrzí, protože opět je zajímavý námět utopen ve zbytečných dialozích a ostatních výše zmíněných botách. Nedoporučuji číst, nečetli jste-li předchozí knihy. + poutavý námět + mandaloriani - zbytečné odbočky, nezajímavé dialogy - nijak zásadní události - hloubka postav (je to až příliš nemastné neslané, nemluvě o nezajímavých romantických vztazích) - délka knihy celkové hodnocení: 65%... celý text


Star Wars: Trojitá nula

Star Wars: Trojitá nula 2011, Karen Traviss
4 z 5

Republikové komando se vrací se svým druhým pokračováním a vypráví nám obstojný špionážní militairy sci-fi příběh o jednotce Omega, která řeší teroristickou činnost v neobvyklém prostředí hlavního světa Republiky. Po příběhové stránce jde určitě o posun vpřed oproti předchozímu dílu, byť musím říct, že mě to stále z nějakého důvodu úplně neuspokojilo. Stejně jako v první knize, i zde je kladen důraz na vnitřní vývoj klonů, jejich osobnosti, emoce, pocity a vztahy, což by v zásadě bylo v pořádku, ale má to i své neduhy. Počet hlavních postav se se totiž exponenciálně zvýšil a román se snaží se všemi pracovat. Jednotlivé charaktery jsou detailně prohloubeny a jde vidět, že si autorka s jejich tvorbou dala práci, což by jeden měl ocenit. Jednotliví bratři jsou čtenáři tak představeni dosti podrobně a brzy se tedy může dostavit pocit, že je dobře znáte. Na můj vkus jich tedy je až až, ale což. Co se postav týče, hodně prostoru dostává Kal Skirata, bývalý seržant jednotky Omega, který je jakýmsi "velitelem výpravy" a skrze kterého sledujeme, jak je vlastně s klony zacházeno a jak se to s nimi všechno má. Je to zajímavé, nicméně někdy mi to přišlo až příliš dokola omílané. Další je pak postava Etain, která je bídně napsaná a je velice jednoduché si ji neoblíbit. Bohužel kniha trpí několika nekvalitami, kvůli kterým jsem měl její čtení opravdu ztížené. Je mi to líto, protože tento příběh měl potenciál být super akční jízdou. Takhle je z toho trochu... telenovela. + zajímavý námět + tempo vyprávění + komanda v akci + odkazy na mandalorianskou kulturu a mandalorianský slovník - mnoho postav (některé zbytečné) - neustálé omílání toho, jak je z klony špatně zacházeno = zbytečné upozadění děje - postava Etain a její logika (za mě osobně tragédie) - zbytečné a nezajímavé dialogy celkové hodnocení: 70%... celý text


Štěpný bod

Štěpný bod 2005, Matthew Woodring Stover
4 z 5

Hodnotit Štěpný bod je těžké. Lze ho označit za válečné psychologické drama, ale kniha je určitě mnohem víc než to. Hned na úvod sděluji, že kniha není snadná ke čtení. Kdo čeká typický příběh s akcí, světelnými meči a epickými bitvami, bude spokojený jen napůl, protože síla románu je totiž jinde. Pozor, tím neříkám, že příběh je k zahození, či že snad akce je špatná - to vůbec ne. Děj je totiž temný, ponurý - tedy přesně takový, aby vystihl atmosféru brutální války, do které je hlavní protagonista zapojen a když už dojde na akci, je fakt skvěle napsaná. Mace Windu je rozhodně zajímavá, byť nepříliš oblíbená postava, nicméně zde je jeho potenciál využit na maximum a to až tak, že jsem si hned v několika scénách představil, jak Sam Jackson se svým drsným výrazem ve tváři mluví repliky z knihy. Jako protipól k netradičnímu hrdinovi tu máme stejně netradičního záporáka, který se mi opravdu líbil a byl skvěle vystižen. Důležitým aspektem je však psychologie, hluboké úvahy a tíha války s čímž kniha též pracuje výborně. Toto vše pak tvoří výborný celek, který je podle mě jedním z opravdu nejzajímavějších kousků SW literatury. + "atmosféra" + syrovost války, oběti na obou stranách + psychologie postav + příběh - těžší na čtení - motivace k činům Depy Billaby (za mě nedostatečně vysvětleno) - praktický žádné propojení se současným celogalaktickým konfliktem - neuzavřený či podivně vysvětlený závěr celkové hodnocení: 80%... celý text