andrii24
přečtené 205
Americká noc
2016,
Jim Morrison
...přebírá dni moc. Když zavládne, za svitu luny z perleti, přichází ON, nesmrtelný noční faun, Jeho nejtemnější temnost, nejtajemnější z tajemných, ikonický Ještěrčí král - Jim Morisson. Jiskřivý, komplikovaný, potřebně vulgární, poeticky zvrhlý, anděl necudně obcující s ďáblem. Rozrytá duše vinoucí se pod kůží umělce, rozbolavělý sten, ohnivá šelest člověka, hozená ven. Tajnosnubný trysk rebelského nitra, z nitra rozkoše i smilstva. Prořízlá tepna, z níž prýští krev nirvány i temnoty světa. Pocitový brainstorming. Hypnotický snář, spalující rauš, mystérium slov, nočních můr zář. Umělec s duší, rozeklaně provokující, vzpurný, žádaný, svůdně intimní, temně rozjetý, nejniterněji nekompromisní. Prokletý básník kvílení 20. století, provazochodec psychedelických rituálů, balancující na okraji fenoménu génia a potenciálního vyděděnce konformní absurdity kalných incidentů přitažlivosti, za dveřmi lokálu cizoložného vnímání. Jen pochopit, nalézt ten správný klíč, zabořit se do lůna fatalistického flámu, proniknout a ukojit nedostupný, nejtajnější, nekonečný chtíč. Nic pro líné oko ani mysl, tím spíš.... celý text
Umělecká Paříž
2002,
Václav Fiala
Bonjour, bonsoir, mademoissele. Buď zdráva, Paříži, křtěna duchem slávy, duchem velectěné liberté. Na březích řeky Seiny, pod oblouky nebeskými...pulsuje srdce té velkoměst manekýny, graciózní, múzické, bohémské, romantické dámy s/bez kamélií, která neztrácí svůj pověstný všeobjímající šarm a kouzlo elegance. Jak řečeno jest: "Paříž je milenkou, která se neomrzí." To samé platí i o tomto průvodci, který postihl onu nekorunovanou vznešenost a pestrost místního genia loci. Paris, je t'aime, mon amour.... celý text
Malý průvodce po hrobech velkých I.
2015,
Miloš Dvořák
"Když je andělé povolali k sobě..." Dle průvodce jsem uskutečnila zatím tři vzpomínkové "výlety" k místům posledního spočinutí pánů Svatopluka Beneše, Bohumila Hrabala a Miroslava Macháčka. Pietní okamžik, přelet nad mystickým údolím, genius loci náhle zastavil čas a já svěřila svou mysl do náruče nekonečných tónin rozjímání, tlumené, křehké, mlčenlivé intimity, v tepajícím srdci tajnosnubné řeči klidných dnů a nocí. Děkuji za lokalizaci, kde spí věčným spánkem můj oblíbený Jaroslav Drbohlav, který obdařen tak výsostným talentem, odešel z tohoto světa velmi mlád. Smutek se v mém nitru rozpíná. Jeho tvář leskem tajemných dálek oplývala. Jen víra v neohraničený blažený eden, v němž jeho duše plane dál. Klaním se největšímu frajerovi české divadelní scény a kytici, prozatím jen virtuálně, v myšlenkách, posílám.... celý text
Černobílé idoly i jiní
2011,
Aleš Cibulka
Se zaujetím otáčím stránku za stránkou, s decentní zvědavostí nakukuji pod pokličku nečernobílého nebe černobílých legend. Pan Cibulka nezklamal ani tentokrát, nejednu perličku o velkých i malých pro nás přichystal.... celý text
Dary Vladimíra Menšíka aneb Stromeček mého veselého života
1998,
Vladimír Menšík
"Měl plnou pusu řečí. Mluvil, mluvil a mluvil..., jako když se protrhne přehrada, která po krajích do karaf rozlévá kvalitní dezertní vína, a kde to jedním lokem nekončí..." Takový jednou jeden byl. Herec Menšík. Člověk Vladimír. Bodrý, dobrý rodák luhů a hájů moravských. Proudivý, pravdivý tok lidskosti. Společník generací s atmosférami. Gurmán každé setinky sekundy pozemského bytí.... celý text
Příběhy domů slavných - Na známé adrese
2013,
Blanka Kovaříková
Pod střechami, za zdmi a stěnami, okny a balkóny... Tam, kam se duše múzické domů, "do svého" slétaly.
Nataša Gollová
2002,
Aleš Cibulka
Co natropí rozpustilá roztomilost, inteligentní komika a sympatie? Neodmyslitelně a už navždy budou patřit k Nataše Gollové.
Neznámá známá Hana Vítová
2013,
Ondřej Suchý
Půvab, kouzlo osobnosti, magneticky melancholický pohled, charakterové linie vybízející k herecké velikosti, nezaměnitelná vnímavost a inteligence. Oslňující krása podmanivých paprsků, právem dopadajících na chodník slávy. Třepotavý Noční motýl s křehkými křídly šarmu, srdce naplněné prožitkem i noblesní emocí. Česká Donna Reed či snad Rita Hayworthová. Vzácná Hana Vítová. Jedinečná femme fatale prvorepublikového stříbrného plátna.... celý text
Deník sestry Lídy Baarové
2007,
Adam Georgiev
Vkročila do světa, ve kterém nerozumí člověku. Ubohá Zorka, v jejím srdci přeci jen láska chtěla žít. Přála si jen být milována a milovat. Toužila přijmout tu nejkrásnější roli – lásku muže, lásku divadelní. Trubačové ztratili svůj hlas, aby jí její píseň štěstí, zazpívali včas. Její duše potřísněna jest slzami nepochopení. Prokřehlá kráska s charismatem romantiky, plna snů a nesmělé touhy, propadla se do záhuby v mysli davu lidské zloby. Zraněna svou nevinností. Příliš brzy vydala se nebeským andělům do náručí. Spása a klid nechť si najde místo v upřímné duši, v půvabu poupěte, kterému nebylo dopřáno rozkvést ve zralý, vonný květ.... celý text
Ingmar Bergman
1966,
Ljubomír Oliva
Muž jako hora. Jménem, výškou svou i svých děl. Když vás bere umění na vrcholu, stoupejte, zdolávejte. Svěřte se mu do rukou.
Lino
1994,
Odette Ventur
Tour de la vie. C´est l´aventure. Line se, klikatí... Srdečná "inventura." V dobré společnosti báječného muže, křehkého pohledu chlapáctví.
Žít láskou
1993,
Annie Girardot
Srdce hoří v bouři žití. Nitro třpytem zaprášené, nitro v matné sklo i blyštivé krystalky proměněné, nitro, v němž slunně i deštivě vůně a barvy odráží se. Otisky duše mezi řádky. Duše je pírko do všech stran rozfoukané. Život stojí před námi. Stačí utrhnout a pozřít jeho ovoce. "Nakazit" se jeho tepem, jeho vírem, radostí i bolestí. Zalidnit jej úsměvy i slzami, úspěchy i závratí, nejmenším zábleskem z/ne/klidnění. Tak blízko vnitřní filozofii, fontáně, která stále šumí. Račte vstoupit do unikátního myšlenkového proudu řeky slov paní herečky, do proudu, který vás strhne a nepustí z emočních peřejí.... celý text
Včera, dnes a zítra
2015,
Sophia Loren
Pravá dáma pláten stříbrných. Legendární, nestárnoucí, noblesní, vnější i vnitřní krásou oplývající. Odvážná, přímá, charismatická, přející, milující. Průvodkyně cesty svého příběhu, který ještě zdaleka neřekl své poslední slovo. Paleta splněných snů na jevišti filmového i osobního života odkryta všem dobrým lidem, obdivovatelům a znalcům. Nechte se s chutí unášet milou návštěvou, přenést se v čase do zlaté éry filmového umění i do přítomných okamžiků, plout proudem vzpomínek a myšlenek, do kterých je vám ctí se ponořit natolik, abyste se na malý okamžik, stali jejich součástí. Radostně, s citem i nostalgií, se probírat rancem vzpomínek zalitých sluncem i návraty do let neveselých, vážných. Psáno lehkým perem, procítěným jazykem, romantickým dotekem, s vážností a láskou k lidem i profesi. Vřele, vstřícně, pokorně, ozdobeno srdcem. Neprošlapanou pěšinkou kráčet vstříc velkému snu. Tu cestu vyplnit vším, co sám život nabízí i bere, beze zbytku. Jedině tak lze dojít k cíli jako královna. Lady L., Sophia Loren. Šťastná to žena: Včera, dnes a zítra.... celý text
Lampa s růžovým stínidlem
1988,
Peter Karvaš
...naplno vysílá žár intimního osvětlení, to šimravé "in flagranti..." Šípy Amorovy, které se trefily, které zabloudily, které minuly svůj cíl. Poznání příchutí lásky ve všech jejích variacích. Láska - ta tajemná kráska, která oslňuje i drtí srdce lidských bytostí. Paleta vyznání citů ryzích, cizích, koketujících, v barvitých tazích. Poodhrnutý závoj (ne)naplněných milostných dýchánků. Vzdechy slasti, steny bolesti. Láska jako paprsky slunce i krůpěje slz, jako obřad, meditace, erotické opojení. Láska neztlumí nikdy svou zář, jen růžové brýle občas odhodí do dáli, snad někam na oltář. Pravá láska neopouští lože milenců. Povídka "V tramvaji" - touha pomilovat se tady a teď. Dotýkat se skulinek fyzických, sjíždět stále níž a níž. Budiž anonymním milencům /do/přáno právo na hřích těla vyprahlého. Oddat se nezávazné rozkoši, i když své tváře nikdy nespatří. Nechť je dovoleno prostoupit zakázanou zónou, být na chvíli v extázi, nechat mysl volně unášet lechtivou fantazií, po snových krajích, rajských i trudných nábřežích...... celý text
Básně
1998,
J. H. Krchovský (p)
Krchovského charismatický lyrismus se značně atraktivní kadencí sebeironie, která stoupá na piedestal "blahodárné" katarze. Jak úmorné je býti člověkem. Jak člověk prodírá se usmýkaným životem. Živote, buď zdráv a na chvíli se ztrať. Jsi černý jezdec, bídník zbytečný, který koketuje s existencí a se smrtí, jako s /ne/přítomnou obsesí. Slova poetova se na stránkách "zhýrale" koncentrují, rytmus poetické dekadence vybrušují. V hlavě se myšlenky předbíhají. Podivné stíny si notují svoje blues. V podpalubí archy Noemovy se pohupují mrákotné siluety dvorních "múz". Stůně, je pohřbena přítomnost. Prokletá skutečnost.... celý text
100 slavných filmů světové kinematografie
2008,
Rolf Schneider
Jeden skvost stíhá druhý. Nejblyštivější perly filmového klenotnictví, které se "vystavené" v knižní výloze, předbíhají na křídovém papíře. Stačí se zasnít a už ujíždíte z břehu tíže reality do toho opojného světa lehkosti bytí bájné imaginativnosti.... celý text