Yesterday
Povídka od:
Haruki Murakami
Z knihy:
Muži, kteří nemají ženy
Vypravěč vzpomíná na přítele jménem Kitaru, kterého poznal během studií a se kterým nějakým čas pracoval. Kitaru je zvláštní mladík – naučí se dialekt místa, odkud nepochází, a užívá ho, vymýšlí nový text pro píseň Yesterday a svou krásnou přítelkyni Eriku zcela zanedbává. Dokonce hrdinu přesvědčí, aby se s Erikou sešel, zůstane však pouze u jediné schůzky. O šestnáct let později protagonista na Eriku náhodou znovu narazí a pídí se po tom, co se v jejím a Kitaruově životě změnilo.
Komentáře (3)
Přidat komentář
Bylo nebylo, byli dva kamarádi. Víc odlišní než tihle dva jiní být ani nemohli. Přesto to nějakou dobu fungovalo. I přes jejich rozhárané duše a zmatená srdce. Nějak to šlo. Dokud jeden neřekl, co neměl...
("Nejradši bych to všechno vzal a nacpal někam dozadu do šuplíku. Nebo to všechno podpálil a nechal zmizet v kouři (otázkou však je, jaký by z toho vzešel dým). Chtěl jsem se zkrátka toho všeho zbavit a začít v Tokyu úplně nový život jako zcela jiný člověk.")
Bavila mě představa "Pokud by s ní měl být někdo, tak ať jsi to ty, ne nějaký blbec, kterého ani neznám." a že by to snad i nakonec mohlo fungovat. V ideálním světě. Kdyby byl hlavní hrdina (vyprávěč) trochu jiný. Ale třeba se něco mohlo něco změnit po šestnácti letech, kdy se znovu setkají. Ale co když se nikdo nezmění? Nebo se změní někdo, u koho to čekáte nejmíň?
Byla to vážně milá povídka :)
Po čtyřicítce a dvou dětech už tento typ literatury nečtu. Jsem unavená na nejistoty, rozervanost a hledání se v mládí. A přesto mne tato povídka oslovila a zaujala. Talent autora je nesporný.
Zpočátku mě děj moc nezaujal ani nebavil, ale nakonec se to jaksi příjemně rozvinulo, takže při 70% dám klidně 4*, 12. 3. 2024.