Vítejte v pekle
Povídka od:
Roman Bureš
Z knihy:
Ve stínu magie, Vítejte v Pekle
Adam se po autonehodě probouzí v pekle.
Komentáře (10)
Přidat komentář
Naprosto skvělá povídka z pekla. Jak to pan Bureš dělá, že jsou ty jeho knihy a povídky všechny tak čtivé? Hlavní hrdina i Tony jsou perfektní a cesta peklem dokonale popsaná. Dostat bych se tam nechtěl.
Druhá povídka v knize mne zaujala snad ještě více. Téma pekla mne opravdu baví. Úžasný příběh. Budu se opakovat, ale této povídce by slušela celá kniha. Mimochodem komu se toto téma líbí rád doporučím knihu Asfalt od Štěpána Kopřivy ;)
Peklo nezklamalo stejně jako autor. Je na ně prostě spoleh. Na oba. Záruka kvality, akce, dobrého čtení a zamyšlení. Předvede nám peklo v obrázcích, jak je známe a jak je nám vtloukáno do hlavy, ale nakonec dostaneme úplně něco jiného. Nakonec si uvědomíte, že i „čerti“ jsou „lidi“ a v době „pauzy“ s nimi můžete jít klidně na pivo.
Ďábel řve
jako lev.
Nebo spíš
jako Spielbergův
tyranosaurus.
Tady není co řešit. Pan Bureš už v Inferiu dokázal, že Peklu rozumí a že ho zná. Není to sice stejné Peklo, protože není Peklo jako Peklo, je to prostě jiné Peklo. Navíc velmi zajímavé Peklo, protože už od počátku je vám hlavního hrdiny líto a tudíž mu začnete okamžitě fandit. Někde se stala chyba a to by v tom byl Čert, aby se z toho hlavní hrdina nevylízal v příslovečném dobrém slova smyslu.
Malá ochutnávka:
Vzpomínky se vracejí. Nejprve pár záblesků, pak celá lavina. Jako bych otevřel dveře a všechno na mě vypadlo. Vzpomínám si na šílenou bolest. Vzpomínám si na sirény a majáky v kalném ranním světle. Na operační sál, kde mi radili, ať počítám od stovky k nule. Dostal jsem se k devadesáti osmi...a teď jsem tady.
V příběhu najdete napětí, až skoro hororové scény a spousty žraní a sexu. Peklo je promyšlené a samotná cesta přes něj je krutým dobrodružstvím. Sem tam trochu ironického humoru, hrdinství a nesmí chybět ani hektolitry krve. Navíc vás při tý vší hrůze určitě zaujme pointa, což mě se stalo, protože jsem to čekal tvrdší. Ale možná právě proto je to na pět pekelných hvězd.
Citát: Satan se zazubí: Jedinej Bůh o kterém vím, jsem já.
Roman Bureš ty pekla opravdu umí. Ať už to v Inferiu, tak to tady. Povídka ukazuje cestu duší peklem až na samé dno, kde se dozví svůj další osud, přičemž jedna postava mezi ně úplně nezapadá. No a musím dodat, že Tony byl napsaný suprově.
Tak tohle opravdu nemá chybu. Krásně popsané peklo a hříšníci, včetně průvodce. Škoda, že to byla jen krátká povídka, od autora bych klidně četl barvitý smrdutý popis pekla v rozsahu románu.
PS právě jsem zjistil, že autor napsal celou knihu o pekle, již zakoupena :)
(SPOILER) Je to protichůdné, vykreslit ďábly a Satana tak, že tě donutí prožít strašné zvrácenosti, ale pak tě vlastně bezelstně - a férově! - zachrání. A ještě si s nima na konci podat ruku?!?! Jsem čekal, že mu zlomí vaz! Ale všechno skončí jako slaďárna? A přitom není. Nemyslím si, že čtenář se tak po přečtení cítí. Musí cítit jak je to vlastně špatně.
Čekal jsem, že je hlavní hrdina na konci za ta zvěrstva všechny seřeže nebo že ač byl oklamán snadněji než v pohádkách, tak že ho kopytníci zradí, ale ono nic?! Nebo že do toho v poslední chvíli vpadne Nebe. Prostě nějakou krvavou šarvátku jako odvetu za všechny ty prožitky, ke které to celé build-upem spělo. Šarvátku a teleportaci svalnatce s obrovskou parádou do Nebe, za to jak se odčinil správným zachováním se. Nebo alespoň využití plného potenciálu hlavního hrdiny, který Peklo převeze svou imunitou kómatu, kterou zachrání nejen sebe, ale i někoho dalšího. Andreu.
Jinak má kniha jistě několik zajímavých myšlenek. Ano, je tam idea Ráje a jak ho my smrtelníci nevidíme, ale podané od Ďábla? Možná. Čtenář však podvědomě a instinktivně očekává lež, zradu, která nepřichází. Všechno je vlastně bezelstně? To se příčí českému pohledu na peklo!
Přesto dobrá povídka, která má avšak celistvostí k Asfaltu Kopřivy daleko (i když uznávám v něčem ho předčila).
A ještě jedna věc - ti zkažení čerti, kteří poučují sarkastickými narážkami lidi o hodnotách?! Oxymóron!
PS: Teď mě tak napadá - jak už jsem psal -že autor do všech děl, co jsem od něj zatím četl vkládá zajímavé myšlenky.