O lidském dobytku
Povídka od:
Roman Bureš
Z knihy:
Ve stínu Říše, Vítejte v Pekle
Velmi starý muž se snaží zachránit židovskou holčičku a dvojice studentů vyráží na horskou tůru.
Komentáře (7)
Přidat komentář
Povídku opět tvoří dvě samostatné větvě, aby se nakonec vzájemně spojily. V té první zuří peklo na zemi (viz téma antologie) při kterém se starý muž snaží zachránit holčičku a vedeni událostmi spolu dorazí až do tábora, který není tak úplně rekreačním (viz téma antologie). Ve druhé povídce mají pohodu, klídek a sledujeme dvojici studentů, kteří se rozhodnou vyrazit do hor, aby podle popisu dědečka jednoho z nich zkusili dostat až na vrchol. No a když v jedné povídce dojde na pomyslné dno, v té druhé naopak dosáhnou na samý vrchol a děj se prolne.
Pozitivním zjištěním je, že podle všech popisů je povídka intrem k autorově knize Inferium, takže dávám plné hodnocení a jsem naladěn na celou knihu.
Starý druid zachrání židovskou holčičku, ale plynová komora je nemine. Co udělá průnik dvou realit? Zajímavý námět, ale co bylo dál?
Naštěstí je zde román Inferium, který vychází z této povídky.
Jak se z toho dostaneme?
Jak odsud utečeme,
když mám pocit,
že sebou
každou chvíli seknu?
Tohle je vůbec první dílo pana Bureše, co jsem četl. Je to mé seznámení s tímto kladenským rodákem. Povídka je slušná. Možná jedna z těch, kterým by slušelo delší zpracování do knižní podoby. Už jen ten název, vás láká a při čtení máte pocit, že jste opravdu dobytek.
Malá ochutnávka:
Les se hýbal životem a voněl teplem, ptáci uctívali ráno zběsilým řevem, někteří pokřikovali i na něj. Brog přešel ke studni a opláchl se studenou vodou. Ve dveřích se objevila mlynářka zabalená do deky. Vykukovalo jí jedno pěkné plné ňadro....
Jenže mám zase pocit, že jsem to celé špatně pochopil. Má v tom prsty Kotleta. Čekal jsem víc fantastických a sci-fi brutalit. Ale tohle mi připadá, že se každý bojí to vzít za ty správné pačesy.
Ale alespoň je tady sex, příroda, dobytek.
Citát: Při pohledu na pěkný zadek, jedno číslo navíc nezabije.
Určitě nejlepší povídka sbírky, téměř žádná akce, ale příběh tak silný, že chci víc. Obzvlášť, když zůstala povídka otevřená. S čerty nejsou žerty ani za druhé světové.
Všechno je jinak. Tenhle příběh rozvrátil mou představu o „Já jsem malej, ale šikovnej“ a „Jste Dorota Máchálová?“. Vydejte se s (ne)obyčejnými studenty na dobrodružnou výpravu do hor za poznáním. Pumpky, podkolenky, pořádný pohorky, stan, spacák a k tomu silný soumar, který vám ponese „bágl“ je samozřejmostí. Že je soumar úplně nahatej chlap a aby neremcal, má zašitou hubu, už zas tak samozřejmostí není. Na straně druhé je příběh starého druida, který se snaží být skryt před zraky lidí a nezasahovat do války, která kolem něj zuří.
Všechno by bylo fajn, kdyby se mu jednoho dne nepřipletla do cesty „ženská“, pro které měl vždycky slabost.
Všechno by bylo fajn, kdyby se na zemi nerozpoutalo peklo, zatímco v pekle si žijí jako v ráji.
Peklo v podobě lágrů s velkými komíny a s trávou zčernalou popelem. Dva páry, každý propojený jiným poutem, hnaný odlišnou touhou, se k sobě nevyhnutelně blíží. Na místo setkání, do jediného bodu, kde se peklo dotkne pekla.
Jedna z povídek, která ve mně zanechala hodně otázek a hodně úvah. A donutila mě prolít slzy. Děkuji za „srdíčko bolístkový“ zážitek.
Trochu nevybalancovaná povídka, která v podstatě humornou, komediální "pekelnou" větev spojuje s akční, thrillerovou pozemskou větví, do čehož háže horovové prvky (zejm. již zmiňované soumary). Kvůli tomu tak povídka jako celek příliš nedrží pohromadě a závěr je takový prázdný.