Alibi
Povídka od:
Daphne du Maurier
Z knihy:
Ptáci a jiné povídky
Zámožný muž si pronajme pokoj u chudé ženy s malým chlapcem pod záminkou malování. Ve skutečnosti má však jiné plány....
The Alibi
Rok vydání originálu: 1959
Komentáře (7)
Přidat komentář
Celá ta povídka se mi moc líbila. Jak autorka budovala atmosféru a děj šel dál, šlo vážně do tuhého, a já se bála toho, co bude na konci. A nebude lhát, poslední odstavec mě vážně zmát. Čekala jsem, že to takhle skončí, jenom jsem asi nedávala pozor, protože i přes očekávání tam nebyly žádné náznaky, že to takhle vážně dopadne. To mě zmátlo. Přečtu tedy rozhodně znovu ;)
SPOILER Já si prostě myslím, že si ten poslední odstavec vymyslel, aby svým přiznáním mohl ovlivnit další životy, o což mu celou dobu šlo...a že je opravdu nezabil on.
Opět vtahující povídka o znuděném muži toužícím po uznání, jenž se jednoho dne rozhodne někomu úplně neznámému změnit život. Po přečtení o ději neustále dumám, protože si nejsem jist, jak to všechno vlastně bylo. Závěr dle mého nabízí několik možných vysvětlení.
Nějak jsem nepochopila motivaci hlavního hrdiny, proč se rozhodl někoho jen tak z hecu zavraždit. Rozuzlení mě docela zklamalo.
Tato povídka je tak střed. Námět není špatný, ale povídka je možná až moc dlouhá. A závěr? Jak to vlastně všechno bylo? Ty závěry jsou na těchto povídkách asi to, co je dělá tím, čím jsou. Nutí k přemýšlení a celou povídku pozvednou někam jinam.
V mnohom určite mrazivé. Prvé dve stránky sú gýčovým utrpením, kedy si poviete, že to nechcete dočítať do konca, že vás to nezaujíma. Ale potom sa dej otočí nečakaným smerom a stane sa z toho poriadne psycho záležitosť, až začnete premýšľať, kde sa to v autorke vzalo. Dobrý dojem trochu ničí snáď len prehnaná dĺžka (skrátiť o 5 - 10 strán, asi dám 4*) a koniec, ktorý je teoreticky prekvapivý, ale zároveň trochu čudný.
Tahle povídka se mi líbila. Dobře se tu rozvíjí příběh, postava a vztah mezi Fentonem/Simsem a ženou u které si pronajme pokoj. Konec sice není podle mého gusta, ale to je u DuMaurierové celkem běžná praxe.
Pre mňa druhý najlepší kúsok v zbierke. Veľmi neobyčajný námet muža, ktorý naraz zoskratuje a bezútešnú rutinu svojho života sa rozhodne prerušiť radikálnym spôsobom. A ani netuší, ako tým do svojho života vnesie nový koníček. To však nie je všetko, čo sa zmení… Šikovne vypointovaný príbeh, ktorý sa oblúkom vráti k prvotnej zápletke a vyrieši ju neočakávaným spôsobom. No na konci mi prekážali dve nezodpovedané otázky. Jedna z nich je, prečo sa protagonista okrem iného priznal k niečomu, čo neurobil. Rozuzliť sa toho mohlo aj viac, napriek tomu to zanechalo silný dojem.