Obsluhoval jsem anglického krále podobné

Začínající číšník Jan Dítě má komplexy kvůli výšce, začíná u prodeje párků, pak se ale dostane do hotelu Zlatá Praha, později do Tichoty, kde se schází v noci významní lidé s milenkami. Nakonec pracuje v hotelu Paříž, kde je mu vzorem vrchní Skřivánek, který zná obdivuhodně psychologii a sociologii hostů – říkal, že obsluhoval anglického krále (vrchol gastronomie, nebylo potřeba říkat nic víc). Janovi se poštěstí a jako záskok mohl obsluhovat habešského císaře. Později si vzal nacistku (která vzala Židům, kteří byli odvezeni do koncentračních táborů, známky za mnoho milionů). Měli spolu postiženého syna, jeho manželka Líza však při bombardování zemřela, syna odvezli do domova pro postižené děti (trpěl úchylkou, neustále zatloukal hřebíky do podlahy). Před únorem 1948 si koupil hotel, zval tam milionáře (sám měl dost majetku), ale ti jím pohrdali, protože nebyl jedním z nich (nenarodil se jako milionář, byl pro ně nula). Po únoru mu sebrali hotel a milionáři byli sváženi do komunistických sběrných táborů. On tam však odešel dobrovolně, protože chtěl být ve vyšší společnosti za každou cenu, v dobrém i ve zlém. Nakonec se z něj stane cestář na šumavské samotě, v místech, kam sotva někdo jezdil. Celý život se snažil přizpůsobit, dostat se do vyšší společnosti, proto i za okupace podlézal Němcům. Ale nikdy se mu to nepodařilo. Pochopí tak, že je zbytečné přizpůsobovat se světu. V závěru se smíří se svým životem.... celý text