Dvojí nekonečno podobné

Stile má mezi otroky zvláštní postavení. Je mistrným žokejem a ovládá Hru. To ho činí pro Občany cenným. Má však malý handicap - je malý a trápí se tím. Tak není divu, že když ho osloví na ulici superkrásná dívka, neodolá nabídce zahrát si s ní... Jenže pak se ukáže, že ta holka, i když velmi zamilovaná, je robot. Takhle rozehrál svou třídílnou ságu Adept světoznámý mistr fantasy Piers Anthony. Vytvořil paralelní společost, rozrůzněnou na plnoprávné Občany, jejich otroky, myslící roboty a nemyslící obslužné androidy. Samozřejmě, že je dost těžké, aby tyhle vrstvy žily v úplném míru a porozumění. Zvlášť, když jsou Občané někdy dost nafoukaní a arogantní a roboti přišli na to, že mají svobodnou vůli... Svět ságy je jedinečný - žádný jiný autor na podobný svět nepřišel a tak i skutečný znalec fantasy záhy zjistí, že tady se mu nabízí něco nového. Připočteme-li k tomu Anthonyho lehký humor a dokonalou schopnost udržovat někdy až překotné napětí, pak se dá říci, že nabízí čtenářům něco nejméně stejně dobrého, jako už proslulé ságy Rogera Zelaznyho Amber a Eddingsovo Elénium.... celý text