WEIL
komentáře u částí děl
Poměrně ponuré, náhle něco zajímavého, to ale F.Kafka ihned opouští a jde nasvítit jiný předmět, popis a občas melodie nálady, pocitu.
Má to jen půl stránky, a je to další zajímavý nápad jak protknout lidskou samotu, jak ji skvěle dovést do absurdity.
Nenadálá procházka je jen o možnosti udělat něco, co ale vypravěč neudělá, jen si tak projde onu nenadálou procházku i s cílem svou myslí.
Opět báseň, kdy na začátku je otázka, násldně ta mizí z mysli tázájícího se, když se rozhlédne kolem a vidí děj kolem, který popíše.
Kdysi jsem tenhle text jako když bičem mrská říkal na jedné besídce a vyvolal tam temnou náladu a znechucení.
Udělalo mi to zlomyslnou radost.
Povídka napsaná za jedinou noc.
Jiří Bendemann, mladý obchodím píše dopis svému přítely do Petrohradu. Dopíše, a přece si není jistý, zda je dobré mu to či ono psát a jde se poradit s otcem. Ten zestárl a už se o obchod stará jen jiří. A přece otec ho zaskočí, neb náhle jaká síla se v něm nashromáždí, jak Jiřímu vytýká to či ono a na závěr svých výčitek mu vmete do tváře, že ješt že se toho nedožila jeho matka a pošle jiřího na smrt. Jiří poslechne a skočí do Vltavy.
Co se taky skrývá v této povídce? Že Jiří poslechl toho, kdo ho poslal na svět, aby s tím světem i svůj život skoncoval, protože je výtvorem otce a matky.
Poslední povídka F. Kafky, kterou napsal.
Metafora o Zpěvačce, která zpívá až řve, tahle metafiora je tak složitá, že se dá těžko snadno dešifrovat pro střídající se úhly pohledu autora.
Často se k této povídce, která je krásně vážná, ale místy člověk i potlačuje úsměv, vracím.
Urazil se pro nic za nic, anebo z vážných důvodů?
To záleží který člověk a tedy i čtenář to jak vidí.
