Titus
komentáře u částí děl
Poslední povídka představuje docela průměrný detektivní příběh. Nepřináší ani žádné velké vzrušení, ani žádné zásadní nedostatky. Tedy - kromě toho, že pachatelé opět svůj složitý plán korunují ukrutně hrubými chybami a někteří se opět ochotně vydávají vyšetřovateli všanc. A taky kromě neexistujících historických postav a jmen a hradů... ale to už beru jen jako takovou perličku pro zatvrzelé hnidopichy, bez dopadu na příběh.
Oceňuji, že se Vondruška občas pokusil překonat sám sebe a stvořit jakousi literaturu: sem tam přirovnání, onde charakteristika.
Příběh s nezajímavým námětem, zasazený do masopustního času, který však využívá až trestuhodně málo. Vyšetřuje se banální krádež, provedená značně složitým způsobem, ze které zainteresované osoby dělají velké haló.
Průběh děje je stejně nudný jako námět (když si tak pomyslím, jaké možnosti nabízí masopustní mumraj...). Pachatelé poté, co provedou svůj složitý plán, udělají několik neuvěřitelně hloupých chyb, kterými vyšetřovatelům dopomůžou vše slavně uzavřít. Oldřich z Chlumu se chová tak, že by ho to mělo stát hlavu, namísto toho se však (bacha, spoiler!) domůže vysokého (neexistujícího) úřadu (od krále, který králem nebyl).
Jednání ostatních postav je opět prosté logiky i základní psychologie.
Původně sympaticky tajemný námět povídky sráží řada nedostatků. Čtrnáctiletý Oldřich nejedná, nemluví a neuvažuje úměrně svému věku, navíc má znalosti, ke kterým přišel "bůchví" kde. Řešení případu se dobere díky nikdy neustávajícímu přísunu šťastných náhod, což je prohřešek proti zákonům pátera Knoxe, které by měl autor detektivky znát a ctít. To přitom není to nejhorší. Když je v klášterní zahradách nalezena oběť vraždy, má jiná zranění, způsobená jinou zbraní, než jaká jí byla uštědřena během vraždy. Za takový zločin proti detektivce přichází v úvahu jedině trest smrti - čili odpad!
A kdyby toho nebylo málo, tak proti po všech stránkách dokonalému Oldřichovi z Chlumu stojí celá kamarila strůjcu zločinu, která se chová jako hejno poplašených slepic vedené zvláště pitomým kohoutem. Naštěstí vše Oldřich vyřeší tím, že uplete pořádně překombinovanou léčku, do níž mu hlavní zloduch ochotně vleze. Bez jeho spolupráce byl přitom byl hrdina nahraný. Psychologie ostatních postav nestojí ani za řeč.
Věru hodně bídná a především odflánutá detektivka.