Phoenix16.cz
komentáře u částí děl
Kdysi dávno jsem do kina zabloudila na film Lovci dinosaurů, který byl víc než podprůměrný, ale jako oddechovka se na to dalo vcelku koukat. A teď o mnoho let později jsem narazila na Bradburyho a jeho povídku, ze které film neomylně vycházel. Děj povídky mě tedy ničím nepřekvapil, i když konec nastal asi tak v polovině filmu (film řešil, jak z toho ven). Přesto mi konec, ke kterému se dobelhal film, vůbec nechyběl, protože bradburovské konce jednou větou toho dokážou říct víc, než hodina filmu.
Jedna z nejznámějších povídek A.C.C., která dala vzniknout sérii Vesmírná odysea vypráví příběh o muži, který se vypravil na Měsíc studovat kameny a během cesty narazil na zajímavý úkaz na vrcholku jedné z měsíčních hor. Povídka končí ve chvíli, kdy hrdina uvažuje o účelu věci, kterou tam objevil a vypočítává možnosti, jak se sem dostala a k čemu slouží. A právě z tohoto momentu těží příběhy z odysey.
V podstatě je to povídka na způsob archeologických vykopávek, jenom jsme se ze Země přesunuli hlouběji do vesmíru, a to k Jupiteru. Záhy zjišťujeme, že jeho měsíc není měsíc a může začít objevování. A aby toho nebylo málo, za chvíli dorazí konkurence, která bude dělat problémy, ale my jsme chytřejší, takže nad nimi vyzrajeme malou lstí. Rozsah povídky je tak akorát, postavy dostaly dostatek prostoru, děj odsýpá a nenudí a nakonec vše dobře dopadne. Co si víc od povídky přát.
Záchranný oddíl je jedna z nejpovedenějších povídek autora. Na celkem malém prostoru dokázal představit celý vesmír, nastínit jeho fungování, zmínit se o jedné nepatrné planetě jménem Země a ještě do toho zamotat jeden příběh ze života vládců vesmíru. Co víc si přát od povídky?