M.C.SMITH
komentáře u částí děl
Tak tento příběh mi vyrazil dech. Byl opravdu tím nejlepším.
Autorovi se skutečně povedl a je to jediný příběh, který si s chutí přečtu klidně ještě několikrát.
Tento příběh byl propracovanější. Držel se původního scénáře.
Láska překoná naprosto všechna úskalí.
Dokáže přemoci i ďábla.
Mám dojem, že tam kus chybí. Pointu to mělo, jistě.
Starší mají občas pravdu. Ale i tak mi to přišlo takové - no, já nevím.
Malá mořská víla jde škemrat k čarodějnici o nohy, protože je bláznivě zamilovaná do prince, kterého zachránila před utonutím.
Čarodějnice jí to rozmlouvá a taky dle mého právem. Proč by se měla žena obětovat pro muže, kterého vlastně vůbec nezná.
Nakonec se to čarodějnici povede a pohádky je konec.
Přátelství co trvá celý život.
Příběh o Popelce vyprávěný z pohledu myšky. Popelka je tady vykreslena jako naprosto vyzobaná slepice, která si nechá všechno líbit, až ke konci se konečně vzepře - to už asi ten pohár přetekl. Dobře. Princova nevěsta zakleta do bílé myšky, která zase udělá všechno proto, aby svou lásku získala zpět a proto Popelku značně využívá. Dobře.
Mladá čarodějnice, která proklela princovu nevěstu, aby si ho mohla vzít sama a pak se čertí, že se princ kouká po jiných. Taky dobře. Popelka, která místo toho, aby holku, co jí vlastně jen využívala nakopala do zadku, vezme na milost a stanou se z nich přítelkyně. Moc nechápu, ale dobře. Odpustila jí. Dobře.
Ale proč si proboha princ musel do svého zámku odvést obě děvčata? Jak svou lásku, tak i Popelku?
Tohle pro mne moc nebylo.
Tak tohle mi káplo do noty. Moc krásný příběh, i když ke konci trochu drsnější.
Modrovouse neznám, ale vím, že zabíjel své manželky kvůli tomu, že byly zvědavé a nebylo jim dostačující to, co měly.
Zde se místo manželek jedná o chlapce a Modrovous kápnul naposledy na mazaného klučinu, který udělal vše pro to, aby pomohl takovým, jako byl on sám.
Bylo to příjemné a mne se příběh líbil.
Zatím ho považuji za ten nejlepší z celé sbírky.
Koza jedna. Zabila svou lásku z čiré blbosti, kdyby se pořádně dívala, mohla být šťastná. Věčná knihomolka, která je zahleděná jen sama do sebe a krásný princ, po kterém holky šílí.
Kráska a zvíře patří mezi mé nejoblíbenější pohádky a tohle mne velmi zklamalo. Jistě, asi jsem neměla čekat sladký konec, ale celý příběh mne štval a co musím podotknout jsou chyby, které jsou v celé knize.
Tento příběh mne vůbec neuchvátil, nebylo na něm nic kreativního.
Chamtivost se nevyplácí. Tento příběh - pohádka mi přišla dost poučná.
Sice už nejsem cílová skupina, ale myslím, že mladší generace s otevřenou myslí by si mohla něco vzít.
Macecha nemá ráda své nevlastní děti a tak je odvede do lesa, aby se jich zbavila. Tam najdou sladkou chaloupku, kde kupodivu žije jejich skutečná matka, která byla před lety prohlášena za čarodějnici, znetvořena a vyhnána. Děti se mají dobře a oni i matka se chtějí pomstít ženě, která děti tolik trápila. Macecha je hamižná a pro peníze by udělala všechno a to se jí také stane osudným.
Tento příběh nese dobré poselství a mne se líbil.
Tohle byla skutečně pohádka.
Mladý Jack jako lenivý a nanicovatý kluk věří ve spoustu věcí. Nemá tátu, jen matku, která ho mlátí jak žito a nadává mu, jaký je lempl. Místo toho, aby prodal kravku, vymění ji za fazole. Pak si uvědomí, že je pitomec a vyhodí je z okna. Fazole přes noc vyrostou a on se po jedné vyšplhá až nahoru, kde je velký dům, kde je obryně se spoustou peněz a taky muž, který se o ni stará. Lohne peníze a malé tele, které si obryně ulovila k večeři. Peníze po čase dojdou.
Jack se vydá znovu do toho domu za obryní a ukradne jí kouzelnou harfičku. Obryně to zjistí a chce Jacka zabít. On i s mužem, co se o obryni staral se pak šupem vydají dolů, kde stonek přeseknou a obryně zemře, propadne se do země a s ní i Jackova matka.
Harfička ze sebe sype zlaté vločky, ale Jackovi o ně nejde. Je rád, že má své telátko a muže, který sice není jeho táta, ale má ho rád, jako kdyby byl.
Ne vždycky jde totiž o peníze, někdy ke štěstí stačí jen láska.
Lociku jsem nikdy jako pohádku nemusela, ale tohle podání mne bavilo.
Locika jako dívka zavřená ve věži, rozmazlovaná mužem, který si ji přivlastnil a toužící po svobodě. Když se objeví princ a chce si ji vzít, ona ho krásně odpálkuje s tím, že se chce prohánět v dešti po louce a ne jen vyměnit jedno vězení za druhé.
Nakonec se jí přání splní. Krásný příběh o tom, že by člověk měl stát za svými sny, i když jsou třeba i nesplnitelné, protože člověk nikdy neví.
Tak tohle bylo zvláštní a mne se to líbilo.
Princ je chudák, kterého každou noc soci sužuje a saje mu to krev. Otec se samozřejmě zachová jako král a řekne synovi, aby se oženil.
Kontesa je pyšná a protože se jí princ nevěnuje, začne dělat psí kusy s černou magií a zaplatí za to.
Příběh byl pojat originálně, byla to milá pohádka, která měla překvapivý konec, který většinu čtenářů potěší.
Za mne byla tahle pohádka super.
Tento příběh mne pobavil. Sněhurka se snědou pletí, královna, která se snaží Sněhurku zabít a nakonec je to ona, kdo se chytí do pasti?
Jediné, co jsem moc nepochopila bylo, proč chtěla zlá královna plíce a játra. Ale zřejmě jí srdce k večeři nevyhovovalo.
Zajímavé. Každý rok se obětuje jedna - ta nejkrásnější dívka, kterou si vlci vyberou. Ale toto jaro je to jiné.
Vlci kápli na dívku, která je silná a chytrá.
Povídka byla zajímavá, líbila se mi představa karkulky, která to dá vlkům sežrat.
Konec se mi líbil nejvíce, chaloupka v lese, kde se dívky poslané vlkům skrývají a žijí si spokojeně a beze strachu.