kopeceli
komentáře u částí děl
Dunk se mi líbí. Egg také. A dohromady jsou silná dvojka, která si dokáže poradit a postarat se o sebe, aniž by jakkoliv porušila zákony rytířství. A teď mají navíc něco od paní Chladné Vody. Ačkoliv je Dunk zraněný, získal víc, než Lady Rohanne. Tohle čtení mne opravdu baví.
Moje první setkání s autorem. Nepoznamenaná jeho slavnými díly musím Potulného rytíře hodnotit vysoko. Mě se totiž opravdu moc dobře četl a líbil.
Četla jsem a zapomněla, že je noc a třeba jít spát. Možná jsem i plakala. A od té doby se k této pohádce pravidelně vracím.
Jedna z mých nejoblíbenějších povídek Oskara Wildea. Znám ji v několika obměnách a všechny stojí za to.
Povídka vhodná ke každodennímu použití. Tak jak se v ní píše. Čtení velmi rychlé, má dvě stránky.
Tuto jedinou povídku jsem moc nerozklíčovala. Hlavní postava je zřejmě psychicky ne zcela zdravá, což ji nutí k uklidňujícím činnostem. A mezi ně patří nákup v supermarketu.
Vyprávění plyne aniž by bylo zjevné, co se od něho dá očekávat. A přesto zaujalo. Neurazila bych se, kdybych uměla takovou povídku tak zajímavě napsat...
Čtivá, ale hodně jednoduchá. Krátké věty se snaží děj dramatizovat, ale o nic velkého nejde.
Povídka s psychologickým podtextem. Věčně nespokojená žena, jaro a červené víno. Tak dobře napsané a tak zajímavě přeložené. Srozumitelné, přestože tak odlišná kultura.
"Na dně zbylo ještě krapet vína, jako pár krůpějí krve z poraněných rtů."
Povídka přirozeně plyne, zápletka se rozvíjí a konec překvapí. Sama se divím, jak moc se mi to líbilo.
Velmi čtivá povídka, jsem překvapená. Nenásilně, přirozeně seznamuje s všedním životem v Tibetu. Samotná příhoda s balónky je skutečně vtipná.
Rok vydání povídky je neskutečný. Neřekla bych, že je to taková důchodkyně, když je tak inteligentní a svěží...
Mám tuto povídku ráda. Vnímám pozorovatelský talent Nerudův, jeho práci s jazykem, popisy postav. Chtěla bych umět.
No, já nevím, mě to připadá, že hoši malí velcí si hrají na vojáky věčně. A důsledky jsou také věčně stejné. Povídka při čtení mnoho práce nedá.
Četlo se dobře. A co se týče podivínů - všude jsou, každé město, obec alespoň jednoho má.
Nemyslím, že by se od té doby něco převratně změnilo. Malá města a vesnice zůstávají stejné. Jen ta Praha už je jinde. Jenže co je vlastně lepší?