knihyKeMne
komentáře u částí děl
Nu myslím, že tahle je mou nejoblíbenější v současné době. I když nám dospělákům teď zní trochu divně, když si královna koupí drahé věci od "služky" výměnou za "Nechte mě jednou s králem spát, a je to všecko vaše" :-)
Tvůrci filmu ponechali jména hlavních hrdinů, ač příběh trochu pozměnili. A vlastně ani nevím, která verze se mi líbí víc. Obě jsou milé.
Nesčetněkrát jsem četla znovu a znovu, když jsem byla dítě :-) Moje nejoblíbenější pohádka.
Patřila mezi mé oblíbené, ale teď nějak vlastně nevím proč. Možná že je to takové exotické tou vodní říší. Jedna z mála pohádek, kde dívka je o pár let starší než hrdina :-)
Docela nesympatický hlavní hrdina, lže princezně, kterou osvobodí... Ale ke konci pohádky už je zas fajn. Pohádka opět "černobílá", zlo je krutě trestáno. Ještě že dětským duším to připadá normální, teď už se mi to čte hůř.
Klasická pohádka, jejíž zfilmovanou verzi každý miluje :-) Jen je trochu paradox, jak filmoví tvůrci naložili se jménem princezny :-)
Takový nic moc název, motiv sobeckého vs. hodného bratra brzy ustoupil motivu potrestání pyšné princezny. Dnes mám u téhle pohádky jiné pocity, to jak se princezně zdál její ženich příliš obyčejný, tenhle motiv totiž dost živě zpracovala jedna moderní televizní pohádka, nevím už název, ale byla to tam samá Egonova Lhota :-)
Trošku zvrácená verze, kde si chce vzít král za ženu svou dceru, ale jinak žádná morbidita jako v jiných pohádkách Němcové. I když Kazisvět by tomu přece jen dal víc šťávy!
Vzpomínám si, jak jsem si po přečtení říkala, co by asi řekli naši, kdybych jim pověděla, že se chci vdát za labuť. Princezny to mají prostě jednodušší.
Kratičká pohádka, která mi v době čtení připadala, jako by do sbírky ani nepatřila. Po všech těch králích a princeznách, najednou jen chuďas, který přemýšlí, jestli zmlátit nebo nezmlátit hloupou manželku. Asi příběh ze života :-)
Morbidní pohádka, a já měla za to, že takhle psali jen Grimmové.. Inu, je fakt, že jsem si z ní do dneška pamatovala jen ten romantický začátek, kdy král poslouchá pod oknem a pak se podle toho zařídí. Splněné sny rád každý :-)
Tak tahle pohádka mě v dětství trochu děsila, jak princezna zčernala a mrtvá pak řádila jako černá ruka.
Aha tak podrobnosti téhle pohádky se mi už z dob dětství vykouřily. Asi jsem ji mockrát nečetla. Však taky kdo to kdy slyšel, 27 vajec a z toho 27 synů a hrdinou je právě jeden z nich, a ostatní mu celou dobu strojí úklady... Prostě až moc postav. A do toho neduživý mluvící koník, kterého známe i z jiných pohádek...
Zase jedna pohádka, jíž dalo filmové zpracování lepší pointu. Ale obsahuje super popis čarodky, co na tom, že to trochu s těmi žihadly popletla :-)
"Místo vlasů se jí točila po skráních samá háďata, v očích jí seděli bazilišci, a když otevřela vpadlá bezzubá ústa, vykukovala z nich hadí žihadla; nos měla jako orličí zobák, tváře zkrabacené a bradu, která jako pahrbek vyčnívala, obrostlou zrzavými vlásky. Na shrbeném těle visel šedivý rubáš, okolo něhož namísto pasu had se otáčel."
Předchozí komentář se zřejmě týká jiné pohádky :-O Tahle patřila v dětství mezi mé nejoblíbenější. Tak akorát dlouhá na samostatné přečtení a se zajímavým tématem - zřejmě mě nadchla ženská hrdinka. Taky mě zaujalo, jak snadné je stát se králem - to si tak jednou jdete kolem královské zahrady, vidíte princeznu, upíšete se čertu a už je z vás krásný princ! Chytrost princezny se mohla projevit až v závěru pohádky, kdy se čert vrací pro odměnu.
Notoricky známá pohádka, dávám ale přednost filmové verzi, její Mikeš je přece jen sympatičtější.
V této pohádce je hodně prvků z prince Bajaji, ale taky dost navíc. Moc mi z dětství v paměti neutkvěla, zřejmě jsem ji zařadila mezi "normální" pohádky, nebo ji pak přebil Bajaja, na kterého se v televizi vždycky ráda podívám. Teď se mi docela líbila.
První pohádka ve Velké knize pohádek. Jedna z nejdelších, což bylo v době, kdy jsem knihu v dětství sama četla, trochu mínus. Tehdy mě strhla svou zvláštní kouzelnou atmosférou a stala se i přes svou délku jednou z mých oblíbených v této knize. Z pohledu dospěláka se mi už tak nelíbí, škoda.
Jak název naznačuje, jedná se o povídku, která je zcela jiná než ostatní. Vykresluje jakousi primitivní vesnici v močálech, kde se snaží udržet jakous takous morálku i zdraví vypravěč, ale docházejí mu již síly.