Aki12
komentáře u částí děl
Jedna ze slabších povídek, která mě vůbec nezaujala a spíše se po celou dobu vlekla.
Kvůli této povídce má cenu knihu koupit. Je v ní vyřešená nejdůležitější otázka, kterou si čtenář na minulých knihách kladl nejčastěji!
Krásná povídka, která na svých 20 stránkách dokázala popsat spousty krásných myšlenek. Od lásky k vlasti k zakázané lásce. Od života s handicapem k životu, který stále na něco čeká.
Docela mě povídka zklamala. Možná jsem nenašel její smysl, ale mě se prostě nelíbila.
Svěrák skvěle prolínal minulost s přítomností, aniž by se v tom čtenář zamotal. Povídka je samozřejmě ze života, takže si v samotném závěru i říkáte, že je to až moc depresivní.
Ps. Z posledního odstavce jsem se nemohl přestat smát.
Povídka je sice originální svým závěrem, ale ze všech povídek z knihy je nejslabší.
I když je tato povídka nejkratší, je pořád skvělá svým závěr, který krásně popisuje, že i ženy z ostatních zemí ví, jak na děti.
Povídka si po celou dobu udržuje humor a kvalitu. Závěr je už spíše smutnějšího rázu, ale přesto stále dobře napsaný!
Skvělá povídka, z které se bude smát nad báječně napsanou mentalitou postiženého kluka!
Zajímavý příběh. Děj je sice předvídatelný už ve čtvrtině povídky, ale zakončení by mě nenapadlo ani ve snu! Sherlock Holmes a lidumil, to je až moc divné :D.
Moc se mi tato povídka líbila! I když bylo od začátku jasné, proč někdo ty sošky ničí! Stejně se mi příběh líbil a dá se i říct, že celé rozřešení, bylo jenom o štěstí Sherlocka a smůle zloděje!
Nějak jsem nepochopil, jak chtěl Doyle touhle povídkou nějak rozšířit či jen poukázat na další úžasné metody Sherlocka. Naopak, vše jde úplně někde jinam. Příběh je v celku nezajímavý. Po celou dobu pátrání čtete jenom o tom, jak je Sherlock v koncích a tápe ve tmě, a v závěru se bijete do hlavy nad hloupostí klientů!
Úžasná povídka! Přečetl jsem jí jedním dechem a závěrečné vyvrcholení jsem si užíval co to šlo! Zároveň mě ale donutilo se zamyslet, do jaké situace, zákon může fungovat.
Tato povídka je jedna z mála, která má promyšlenou zápletku, ale zato je snadné jí vyřešit. V závěru je ale docela obstojné vyvrcholení, které povídku aspoň o trochu více zvelebuje od ostatních.
Po přečtení se stala tato povídka jednou z mých nejoblíbenějších. Od začátku jsem měl vlastní typ, a chvíla mi připadalo, že Sherlock to má podobně. Postupný zkoumání jsem ale došel k závěru, jak to s oblibou říká Sherlock, k chybné teorii. Je pravda, že většina Sherlockova zkoumání se nachází v terénu, ale to samotné povídce neuškodí. Myslím si že právě naopak. V závěru je pak všechno vysvětleno a člověk dostane pocit, že by povídka mohla být ještě delší.
Černý Petr je průměrně napsaná povídka, která čtenáře moc nenadchne. Děj je velice nudný a finální rozuzlení nezajímavé.