zorrie_
komentáře u knih
Fantastická zvířata a kde je najít
Mlok Scamander (p)
Milá knížka s úžasnými ilustracemi. Ale přišlo mi to takové strohé, nezáživné. Myslím, že komentáře některého žáka či Brumbála - jako u Bajek barda Beedleho, by knihu krásně oživily.
Škola dobra a zla
Soman Chainani
Knížka se mi poprvé dostala do ruk, když mi bylo jedenáct let a naprosto mě uchvátila. Jak dějem, tak úžasnými ilustracemi i samotnými postavami - hlavně jsem si zamilovala Agátou. A baví mě pořád. Už jen čekám, kdy vyjde v češtině i pátý díl.
Bouře a vzdor
Leigh Bardugo
Na tuhle knížku mám trochu rozpolcený názor. Co si budem nalhávat, je to vycpávkový díl. Přesto mě bavil o hodně více než Světlo a stíny. Zejména díky Nikolajovi, kterého jsem si zamilovala hned od prvního okamžiku. Skoro u každé jeho hlášky jsem se musela ovládat, abych nedostala záchvat smíchu. Světlou stránkou je i David, kterého jsem si taky docela oblíbila. Děj už nebyl tak předvídatelný a dalším plusovým bodem je samozřejmě čtivost celé knížky.
Na druhou stranu mě strašně vytáčeli Alina s Malem, hlavně ve druhé polovině knížky. Doslova jsem měla chuť oba dva vlastnoručně uškrtit. Taky jsem měla pocit, že se dlouhou část nic nedělo, to ale vynahradila její čtivost. Další věc, která mě doháněla k šílenství, bylo zaměňování Nikolajova jména s Vasilijovým. Jednu dobu jsem opravdu pochybovala, jestli tahle knížka vůbec prošla korekcí.
Sečteno podrženo, tahle knížka je o něco lepší než ta předešlá. Co ale mě přinutilo si ji oblíbit podstatně více, byl Nikolaj.
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Od autorky jsem četla dřív Šest vran a musím uznat, že oproti Griše je to úplně na jiné úrovni. Tady mi přišly postavy celkem ploché a jednání hlavní hrdinky mi nespočetně krát přinutilo koulet očima. Přestože konec byl lehce předvídatelný, nezklamal mě. Právě až tam mě knížka začala opravdu bavit.