V.Šťasta komentáře u knih

Pro mě zatím skoro nejlepší díl. I díky Bowiemu... teda Luciferovi :-) Morpheus je dávnými činy (a sourozenci) dokopán k neradostné cestě do pekel aneb Tentokrát se setkáme se severským i japonským panteonem, elfy, anděly i démony nebo školou plnou mrtvých dětí a učitelů. Proč ne, za mě spousta a spousta skvělých nápadů, přesto umně skloubených v ucelený příběh. Zbožňuji i proměnlivou kresbu, která někomu může přijít rušivá, ale přitom má zde své místo jako prostředek vyprávění a kontrastu (klasika Morpheus x Susanoo no Mikoto jak z japonského obrazu; Morpheus x Lucifer puntíkovaný jak ze starého komiksu)... a asi poprvé se zde setkáme s Deliriem a jejími pastelkovymi bublinami :-)

3 09.01.2021

Tak přečteno. Tohle mi chvíli trvalo, četl jsem tentokrát anglické vydání a trochu bojoval. Každopádně opět zajímavé, zvlášť představa, že se jedná o příběh, který vypráví muž v baru, ale ve kterém se vypravují další příběhy, a v případě Necropole s dalšími třemi příběhy s příběhem uvnitř ... taková příběhová “matrjoška”, nebo postaru “chinese box”, jak říká King. Skoro nemohu vybrat nejlepší, ale celá ta mytologie a příběhy Necropole se mi moc líbily, stejně jako Cluracanovo fantasy dobrodružství. V podstatě tu máme nejen 6 základních příběhů s různými kreslíři, ale i několik různých žánrů (mystery thriller, dobrodružství, rádoby biografie, cestopis, ... spojené podobně jako Decameron nebo Canterburské povídky v jeden celek a orámované kresbou Bryana Talbota. Díky tomuto ani naprosto různí kreslíři nepůsobí rušivě. Jakmile se naskytne příležitost přečíst v mateřském jazyce, moc rád zopakuji!

2 02.02.2021

Někteří lidé u tohoto dílu měli problém s délkou a zaměřením ala road trip. Za mě skvělý uzavřený příběh s fatálními důsledky. A ač to hlavní postava popírá, důkaz toho, že i on se může změnit (a vyrazit na výlet s nejpotrhlejší členkou rodiny, bezprostředním Deliriem) a že skutečně někdy “cesta je cíl”, jak nám dokazoval dávno Jack Kerouac, ke kterému by cesta po americkém středozápadě s jeho bizarními figurkami mohla mít blízko. Jen vážně je nutné překládat vše? Pochopím ještě Město sufražetek ale písničky Šušká se (Heard It Through The Grapevine) ?Pod tlakem (Under Pressure)? Sestra půlnoc (Sister Midnight)? Skvělý díl úžasné série.

2 25.01.2021

Od hlavního cyklu jsem si odskočil do Předehry. A musím říct ... že je to pecka! Ta malba! Bez mučení přiznávám, že jsem pochopil asi 70 % příběhu, ale tento fakt mě těší a láká k opětovnému přečtení a sjíždění těch krásných jedno i několika stránkových panelů. Předností je, když už máte nějakou (a pokud možno v živé paměti) zkušenost s Morfeovým světem a zástupem postav okolo. Každopádně autorům Klobouk dolů za krásný grafický román.

2 25.01.2021

Co k tomu říct... mám moc rád u Sandmana tyhle povídkové pauzy. Člověk se tolik nemusí soustředit na kontext, časové zasazení, odreaguje se od hlavního “těžkého” příběhu... v této sbírce se mi asi nejvíc líbily povídky s Posledním císařem, Augustem a navrátivší se Johanou. Zbývající povídky byly fajn ale Lov byl celkem předvídatelný a Měkká místa pro mě celkem zapomenutelná.

2 17.01.2021

Tak tahle (Ne)pohádka ze Sandmanova světa byla čtivá, ale obavám se, že si ji budu muset přečíst minimálně ještě jednou, abych si některé věci utřídil. Nemůžu říct, že by byla vyloženě horší než ostatní ze série, každopádně je ale hodně jiná ... příběhová linie je tentokrát víceméně přímá a bez odboček, ale je zde hodně otazníků, které mi časem (a možná po dalším přečtení) dají smysl. Nové postavy oproti očekávání celkem sympatické, LBGTQ téma naprosto nenucené a přirozené a návrat Barbie potěšil.

2 11.01.2021

Moje první setkání se Sandmanem, když nepočítám příběhy v Crwi, a hned láska na první pohled. Úžasné, jak navzdory komiksovému formátu člověk musí u něj člověk přemýšlet, vracet se každou chvíli zpět a někdy i zalistovat anglickou verzí (překlad je skvělý, ale poměrně mě štvou překlady písní).

2 06.01.2021

Druhý díl u nás rozdělené sbírky se mi líbil, snad až na Ramadán, přišel mi až moc mimo příběh a asi mi i chybí větší znalost reálií a pověstí Blízkého východu. Havraní sněm znám z dřívějšku, je super, mám rád dvojici “Kaina a Ábela” již z Bažináče. Orfeus dle mě povedené převyprávění starořeckého mýtu. Takže tak. A nyní hurá zpět do hlavní linie!

1 17.01.2021

Tuto knihu jsem výjimečně četl již před prvními dvěmi (což u povídkové nevadilo) a jediné, co mohu jako většina vytknout, je to, že čas u ní tak snově rychle uteče. Bohužel pouze čtyři sešity! Ale jinak opět skvělé. Gaimanovi kratší uzavřené příběhy svědčí a je radost čekat na jejich pointu (viz Hobův příběh o nesmrtelnosti v Domečku pro panenky). Nemohu se rozhodnout, který se mi líbil víc. Sen noci svatojánské byl krásně nakreslený, čišel z ní nádech klasické fantasy a pokračoval v něm příběh Willa Shaxberda. Poetický Sen tisíce koček dokazuje, že Gaiman miluje kočky (a pro další mě další důvod, proč z nich mít respekt), Kalliope připomíná Morpheovo uvěznění v prvním díle a poslední Fasáda ... je to příběh o nesmrtelnosti nebo smrti? O zoufalství nebo naději...?

1 09.01.2021

Skvělé! Po prvním díle, kdy Morpheus byl vpravdě hlavním hrdinou, se nyní odsouvá lehce do pozadí a sledujeme příběhy nových hrdinů, které možná budeme, možná, možná nebudeme, vídat i dále. Opět se často musím vracet v příběhu zpět a připomínat si, kdo je kdo a jaká je vlastně časová kontinuita. Chválím také české vydání, jak překlad i barvy (viděl jsem jednu variantu barevného originálu a ty barvy byly hodně nedoladěné).

1 09.01.2021

Na tohle jsem se těšil. Znám (a miluji) Miyazakiho adaptaci a nyní i originál. Krásná a poměrně originální pohádka pro všechny věkové kategorie. Jen po japonské adaptaci těžko si představit při čtení, že je jedná o anglickou předlohu :-)

06.01.2021