učitelka komentáře u knih

Můj top český autor - při prvním čtení jsem prostě měla neodbytnou chuť jít okamžitě na ryby - snad se tomu říká katarze. Na rybách jsem sice ještě stále nebyla, ale Otíka si vždy ráda znovu přečtu - i vše kolem něho . bratři, syn, Lustig. Strašně ráda bych se podívala do míst, o kterých tka nádherně píše.

Byla to naše povinná četba na 1. stupni, ale protože kniha nebyla běžně k dostání, četli jsme ji na pokračování v hodinách a já jsem byla často vybrána k předčítání, ale občas jsem u toho plakala. Dodnes říkám, že mám hlad "ako čenkovej deti", ale ani manžel (o rok starší než já) neznal původ mého rčení. Docela ráda bych si ji přečetla znova, zapátrám v knihovnách.

Také jsem při prvním čtení této knihy sotva dýchala a velmi opatrně obracela stránky, neboť před rokem 89 vyšla oficiálně pouze v Jazzové sekci. Působila tehdy na mě jako zázrak, zjevení, odvážný pohled na válku. Až jako dospělá jsem si při opakovaných čteních teprve užila nádhery Hrabalovy češtiny. A dlouho očekávaný film - ten mě docela zklamal, i když mi bylo jasné, že tuto knihu nelze zfilmovat - podobně jako Příliš hlučnou samotu.

Kniha se mi dostala do rukou podle rady knihovnice. Obykle toto nečtu, ale občas je dobré se pustit i za hranice vlastních obzorů. Jedním dechem jsem ji sice nepřečetla, ale také jsem ji neodložila nedočtenou. Zajímavé