TerryDee komentáře u knih

Další kniha za mnou, a že mi dala zabrat. Nějak jsem nemohla překousnout jednání malých dospělých (opravdu jedenáctiletá dívka nutí chlapa skoro o polovinu staršího k sexu a matka jí na to později řekne, že si myslela, že má víc rozumu). I když chápu, jiná doba, jiný mrav. Nicméně knihu bych přejmenovala z Milostného trojúhelníku na Milostný čtyřúhelník. Příběh pojednává o Joaně/Janě z Kentu, která se jako jedenáctiletá tajně zalíbila o čtrnáct let staršímu Thomasu Hollandovi, což se samozřejmě nelíbilo rodině a ani korunnímu princi Eduardovi (známému jako Černý princ), který si na svou sestřenku dělal nárok. Jak už to ve středověku bývá, Joanu nakonec provdali za Willa z Montagu. A tady nastal zlom, nějak se ukázalo, že Will je gay a navíc touží po princi Eduardovi, který toho využíval, aby mohl být Joaně nablízku. Nicméně se na scéně znovu objevil Thomas Holland s tím, že chce zpátky svoji ženu. Takže začaly tahanice o to, kdo získá Joanu. A hádejte, vyhrál Thomas a měli se šťastně. Avšak, nic netrvá věčně a Thomas zemřel, a tím se otevřel prostor pro Eduarda. Za něho mě mrzí, že když už byl s Joanu, tak nedostal takový prostor jako jeho předchůdci.

18.03.2018

Upřímně, jsem z této kniha nadšená. Skotsko a Vysočina mě zcela okouzlila. Jamieho jsem si hned zamilovala, ale ke Claire nějak pořád hledám cestu. Jsem zvědavá na další pokračování.

5 05.03.2018

Konečně dočteno! Ale že to trvalo. Upřímně, druhý díl Cizinky se mi líbil, i když o trochu méně než předešlý. Nejspíš za to může francouzské prostředí a jeho intriky. Ale zase to zachraňovalo skotké prostředí a lišácký lord Lovat. Samozřejmě, že Jamieho zbožňuji,o tom žádná, co se týče Claire tu tolik nemusím (hlavně, jak se chovala ve Francii, tam byla na pár facek).

3 05.03.2018

Upřímně, velmi milé překvapení. Kniha se mi četla opravdu dobře, až jsem někdy měla problém ji odložit. Jediné, co mi v příběhu chybělo, byl pohled hlavního představitele Iva. Ano, své pohnutky vysvětlil na posledních stránkách, ale přesto mi to zcela nestačilo. A jsem ráda, že jsem odhadla lady Beauchampovou.

05.03.2018

Hodně dlouho jsem čekala na tuto knihu. Až jsem se jednoho dne dočkala. A nejspíš to čekání způsobilo, že jsem byla až moc natěšená, protože knihy od Philippy Gregory mám opravdu hodně ráda. Když jsem se dostala k samotnému čtení příběhu, tak ze mě to nadšení postupně začalo opadávat. Ne že by to bylo špatně napsané, či příběh byl nějak nezajímavý, ale něco mi tam chybělo. Nicméně líbila se mi myšlenka dvou "ztracených" princů v Toweru, která určuje směr dění, což podtrhává tento text: "Choti můj, můj pane, můžeme přijít o syna i o vnuka. Náš rod skončí dívkou a po ní už nebude nic. Všechno, co jsi udělal, všechno, čím jsme protrpěli, může skončit panenskou královnou, neplodnou ženou..."

1 05.03.2018