ter8588
komentáře u knih
Planina
Steinar Bragi (p)
Musím uznat, že naprosto chápu, proč je tu poměrně dost špatných hodnocení, přiznám se, že bez elementární znalosti severské mytologie, bych byla úplně ztracená. Takhle ale dokážu ocenit spojení příběhu zasazeného do současnosti a islandské symboliky, zaklínačské tradice a lidových zvyklostí. Myslím, že i díky kombinaci reálií 21. století a původní tradice budí kniha takovou kontroverzi - jsme tak nějak svolnější připustit pravdivost mýtu v příběhu, který se odehrál alespoň třeba dvě stě let zpátky, ale současná skandinávská literatura nás naučila, že u příběhů, které se odehrávají dnes, se zápletka na konci nějak logicky vysvětlí. Tady ne, tady je konec brilantní surrealistický obraz, který naopak dává vyniknout tomu, že mytologie "nekončí" mobilním telefonem.
No, doporučuju! Ale než se do toho pustíte, otevřete si třeba sbírku "Mrtvému nože netřeba" nebo si udělejte drobnou rešerši o islandských zaklínačích a lidovém právu, tyhle znalosti pak jako když najdeš.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Nic hlubokého, ale jako oddychovka do vlaku výborné. Začátek mě bavil hodně, pak už se vtipy začínají opakovat. Nicméně jsem jí stejně dočetla, jen jsem se už smála míň.
Na okraji světla
Maria Peura
Jedna z mých nejoblíbenějších knih! Příběh o dospívání plný studu, krve, hanby a smrti a vody a lesa. Atmosféra doby, kdy hlavní hrdinka dospívala, se prolíná s místní mytologií, díky tomu je příběh velmi obrazotvorný. Zajímavé je i tempo příběhu, které je čím dál tím frenetičtější, skutečně připomíná supění zrychlujícího vlaku, až dospěje k poslednímu úlevnému vydechnutí. Moc ráda se k ní vracím a kolikrát jí čtu rovnou dvakrát dokola.
Letní světlo, a pak přijde noc
Jón Kalman Stefánsson
Mám ráda, když tempo knihy odpovídá charakteru krajiny, do které je příběh zasazen. Krásné, velmi citlivé, občas řezavé. Dodává nový rozměr tichu a samotě. Jedna z těch, které se nehltají, ale vychutnávají!