Quis komentáře u knih

Velmi pěkně a místy i zábavně napsaná sonda do života londýnské sikhské komunity. Té erotiky v knize tolik není, žádná červená ani růžová knihovna, ale lehkou rukou napsaný příběh seznamuje nás, lidi zvenčí, s tím, jak v moderní britské společnosti žijí lidé, které kořeny pojí s úplně jiným světem a jiným časem. A že z toho plynou smutné, trapné i vyloženě zábavné situace. Celkově příjemné čtení, které rozhodně neruší ani překlad, jak uvádí předchozí "hodnotitelka". (Co je to za ubohost zřidit si kvůli jedové slině jednorázový účet na databázi?)

5 14.11.2020

Nazdar, Vitamíne je pozoruhodně silná a velmi lehkou rukou psaná výpověď o osobní tragédii, kterou v posledních letech na vlastní kůži zažívá až příliš mnoho lidí. Důvody, proč knížku Rachel Khongová napsala a proč pro ni použila deníkovou formu, jsou celkem zřejmé. Stejně jako nadšení Oprah a literárních redaktorek amerických společenských magazínů. Dojemný a bolestivě vtipný výkřik Khongové jim prostě "sednul".
Podstatně hůř se chápe rozčarování a jízlivost některých českých čtenářů. Co od útlé knížečky čekali? Že měla autorka vyždímat z tématu alzheimera víc? Absurdní... To už udělaly desítky autorů před ní? Je vám to málo, chcete se v tématu víc porochnit? Zkuste Colemanovou nebo kteroukoliv jinou z desítek podobných (nablblých) knih...
Ještě zajímavější je pak "diskuse" o kvalitách překladu. Za normálních okolní po překladateli neštěkne ani pes, dokonce ani tehdy, když se kniha hemží zjevnými chybami a "smrdí" originálem. Ale když někdo jednou začne, přidají se další... A přitom nepředloží jedinou konkrétní výtku. Vždyť kdo by v dnešní době argumentoval...? Mít názor je o tolik snazší.
Na rozdíl od těchto odborníků mám z překladu knihy zcela opačný dojem: je přeložená velmi dobře, neotrocky a dokáže českému čtenáři ve snesitelné míře zprostředkovat i ty koňské dávky patosu, které čiší z originálu. A že někdo něco nechápe, nemusí být chyba překladatele. A ostatně ani autorky.

11.09.2019

Tahle knížka mě dostala. Tymiánové dopisy jsou velký doják a na "ženské čtení" jsou překvapivě čitelné i pro chlapy. Mimo jiné právě díky hlubokému historickému kontextu, který velmi přesvědčivě vykreslují. Arménská genocida je něco, o čem toho většina z nás opravdu moc nečetla a co naši turečtí bratři dodnes (pochopitelně) vesměs popírají. Ocenil bych vydavatelství, že se ani nepokusilo doslovně přeložit název "The Spice Box Letters" - Dopisy z krabičky na koření nebo něco podobného? To by přilákalo nanejvýš pipinky a "normální" čtenáře jenom odradilo. Tymián tam fakt není, ale je to aspoň koření používané v arménské kuchyni a název zní "zajímavě". Ad chyby v překladu: obvykle jsem na to hodně háklivý, ale tady jsem nic takového, kvůli čemu bych se zrovna na překlad zaměřil. (Ostatně všimli jste si, že pokud je překlad dobrý, nikdo po něm ani neštěkne? Přitom vždycky je to, co čtete, jazyk překladatele, nikoli autora...:-)) "Kalamáře" jsou poněkud trapný, leč velmi snadno vysvětlitelný úkaz, a jestli mají něco ilustrovat, tak leda nepozornost redaktora a korektora (pokud kniha profesionální redakci měla), nikoli "chyby překladu". Takto dokládané "chyby překladu" spíš zavání hlubokou neznalostí výrobního procesu překladové knihy...

3 13.05.2016