Pirkus komentáře u knih

Kniha sice obsahovala informace hodné zamyšlení, ale kvalita zpracování (i u jednoduchých témat) výsledek hodně stahovala.

Astronaut a astronom není jedno a to samé. Stupně C by asi měly být stupně Celsia. Stupeň Kelvina není stupeň, ale píše se jen Kelvin, apod.

Kniha obsahuje několik zajímavých kapitol, ale celou knihu to, bohužel, nepozvedne.

Téma celkem zajímavé, ale čtení kazila spousta "nesrovnalostí".

Když překladatel přistoupil k tomu, že bude Fridricha II. Velikého uvádět jako Bedřicha, bylo by přijatelnější, kdyby obdobně přistupoval i k dalším jménům (Friedrich Ludwig von Wurb, Fridrich Bülau, ...)

Nachází se zde také několik informací, které se zbytečně často opakují. Slovosled a vynechaná písmena v několika slovech kvalitě knihy nepřidávají.

___________________________________
SPOJLER:
Nejprve je uváděno, že madame Pompadour lhala o pravém důvodu pozvání Saint-Germaina (str. 23), následně (str. 33) je uváděno, že bez chození kolem horké kaše řekla, co požaduje, abychom se na str. 34 dozvěděli, že šla na věc oklikou.

Na str. 146 je uváděno, že v roce 1747 měl S-G vykonat službu pro Marii Terezii, ale na str. 72 se píše, že proběhla jej Marii Terezii představit až v roce 1763 a neúspěšně. MT neměla zájem.
__________________________________

28.03.2017

Po zkušenosti s knihou Záhady na záhady, přistupoval jsem k této knize s obavou, ačkoliv pojednává o velice zajímavém tématu.

Pomalu jsem začal číst a byl jsem potěšen. Tato radost mi však dlouho nevydržela.

Pojmy: meteoroid, meteor a meteorit jsou zde souhrnně nazývány jako meteorit.

Cizí názvy (Canon Diabolo/Ďábelský kaňon, black hole/černá díra) jsou uváděny jednou tak, podruhé zase onak.

Na str. 102 byl uveden nesmysl, že jsou všechny černé díry staré, což je u miniaturních černých děr nesmysl. V závěru knihy je pak uvedena správná informace.

Kniha dále obsahovala lahůdky, jako například, že je sklo neviditelné (asi mělo být uvedeno průhledné). Zjistil jsem také zajímavou jednotku: mikromilimetr (že by se jednalo o nanometr?).

Naprosto nejlepším "výtvorem", se kterým jsem se zde setkal, bylo zjištění, že černá díra má jistý černý štít. Doporučil bych překladateli, aby jméno Schwarzschild nepřekládal a příště si zjistil, alespoň základní informace o fyzice černých děr. Případně, ať nepřekládá knihu s odbornými názvy.

Kniha má sice hodně zajímavé informace, ale překladatel (pravděpodobně) se postaral o snížení případné hodnoty. Například:

Kosmická sonda a výhledové okno pro astronauty? Sondy neslouží k dopravě astronautů.

Na jedné straně je psáno o Meziříčí, aby se o stránku dále uváděla Mezopotámie (několikrát).

Kniha uváděná jako Moc a tajemství templářů se ve skutečnosti jmenuje Mystérium templářů.

Měsíc není planeta (pochopil bych u středověké citace, ale ne u citace člověka z 20. století).

Grand Unified Theorie není Velká jednotková teorie pole, ale Teorie velkého sjednocení.

1 20.02.2017

Kniha uvádí případy, které sice znějí nevysvětlitelně, ale již v 90. letech (tedy době vydání knihy) se prokázalo, že se jedná o podvodná a zfalšovaná svědectví. Např. moderní Jonáš, víly z Cottongley.

Další vadou na "kráse", je pravděpodobně chybný překlad, např. v příběhu, ve kterém se uvádí, že W. Churchill neuznával věštění, abychom se po chvílí čtení dozvěděli, že jej vlastně podporoval. Nebo též příběh o redaktorce místních novin, která nevěděla zda se v jejím městě vyskytují světelné úkazy, aby za chvíli dokázala o tomto pozorování najít složku a též poukázat na horu výstřižků o UFO a následně i jmenovat místní obyvatele, kteří tento jev pozorovali.

Pominu-li cca poslední třetinu, četla se kniha opravdu nádherně a v některých kapitolách jsem se cítil vtažen do děje.

13.01.2017

Kniha obsahuje velmi zajímavé a kupodivu též čtivé informace. Některé z těchto informací jsou totožné s těmi, které si můžete přečíst v knize stejného autora, Einstein na druhou. Bohužel si s sebou odnášejí všechna negativa, která jsem popisoval v komentáři u výše zmíněné knihy, což celkovou kvalitu snižuje.

19.12.2016

Měl jsem problémy tuto knihu dočíst, málem jsem i usnul.
Nechávám-li někoho přeložit knihu, je vhodné, když daný překladatel zná:

1) daný obor, v tomto případě fyziku (případně vyhledá informace)
- Heisenbergův vztah neostrosti je totální nesmysl. Každý, kdo se o fyziku více zajímá, zná Heisenbergův princip neurčitosti, který s tématem souvisel.
- v astronomii se používá pojem "hlavní posloupnost", ne hlavní řada

2) český jazyk
Ano, mateřský jazyk, zde dostává hodně "zabrat".
- budeme vidět, místo uvidíme
- projdeme se australským bušem, místo projdeme se australskou buší

Dva příklady za každou kategorii jistě stačí. Mě stačily.

Kniha je velmi zajímavě a čtivě napsána. Jedinými vadami na kráse jsou

- opakující se informace (možná se jedná o klasické americké opakování, jež je shodné s věčným opakováním/shrnutím v dokumentech z USA)

- občasně se vyskytující pravopisné a gramatické chyby

- chyba v číslování poznámek od čísla 80

I přes všechno se kniha četla s nadšením a velmi rád se k této knize vrátím.

1 17.12.2016

V části 16 s názvem Smrt autor píše o tom, že autoři knih nechávají zemřít svého hrdinu z důvodu efektního konce, ale jedná se o zakrytí slabosti a děravosti vlastní koncepce. Jedná se o zajímavý kontrast s autorovým pozdějším dílem (Bílá nemoc).

Každopádně byla Kritika slov velmi zajímavá, čtivá a k zamyšlení.

2 21.10.2016

90 let a stále, řekl bych, aktuální. Podobné "aféry" můžeme zažívat i v dnešní době a nejen v novinách, ale i v televizi.

Použiji větu z knihy: "Vždyť to bylo v novinách." Sdělovací prostředky bereme jako nejvyšší pravdu, aniž bychom ve většině případů (nechci všechny házet do jenoho pytle) zjišťovali více informací a zajímali se do hloubky o danou problematiku. Vždyť je přeci snadnější v dnešní době pouze konzumovat, když je tolik obsahu a nekontrolovat. Nezjišťovat.

A ačkoliv se "aféra" četla jedním dechem, konec se dal tak trochu očekávat. A očekával jsem konec trochu lepší. Tento byl takový obyčejný. Zatímco celý příběh udržoval člověka v napětí, co bude dál, konec příběh rychle zakončil a cítil jsem se trochu podveden, že jsem dostal "jen" toto. Ale každopádně 5*, protože se jedná o velice povedené dílo.

21.10.2016

Když si hned na první straně přečtete Orion = hvězda, napadne vás, že se autor asi koukal na naši čokoládovou reklamu a o astronomii neví nic. Ono celkově astronomicky (hvězdy v souhvězdích se "jmenují" podle řecké abecedy, takže by mělo být Zeta Ori a ne Zita Ori) a fyzikálně (tlak je uváděný v tunách a ne pascalech, příp. atmosférách) je kniha slabší a to by měla být astronomie jedním ze základních kamenů této knihy.

Letopočty na sebe občas nenavazují a matematika je také otřesná. Je sice možné, že mám špatnou kalkulačku, když mi při dělení pí (3,14) šestkou nevyjde jako autorovi 52,36; ale i mé znalosti mi říkají, že by mělo vyjít číslo menší, když dělím.

Někdy byla kniha i nudnější, což mohlo být způsobeno mnou a pohoršením nad chybami, ale i tak jsem se dozvěděl nějakou zajímavost, proto jsem dal jednu hvězdu, i když bylo nutkání na horší hodnocení.

06.10.2016

Záhady Boží. Název, který zaujme, ale o obsahu knihy neřekne nic. Originální název (Das Jesus Komplott) je přesnější.

Kniha poskytuje velice zajímavý náhled na problematiku Ježíše, respektive jeho "pohřebního roucha", Turínského plátna.

V některých částech je kniha zbytečně dlouze rozepisována a při čtení různých jmen v jedné větě se může člověk i pěkně zamotat. Když dochází k míchání Konstantina VI. a Konstantina VII. Porfyrogennetose, zmatek je dokonán.

Pasáže jsou doplněny i o historické vsuvky (dobytí Konstantinopole při 4. křížové výpravě, templáři,...), které knihu obvzláštňují a člověka více vtáhnou do děje, než kdyby se jednalo o pouhá suchá fakta.

23.09.2016

Naprosto souhlasím s uživatelkou paloma a dodám jen, že tato kniha by neměla chybět v žádné knihovničce nejen milovníka záhad, ale troufnu si říci, že též i skeptika. Obě skupiny se zde dozví spoustu zajímavého.

20.09.2016

Jedná se o 55 skutečných událostí, které jsou rozděleny do 55 "kapitol". Některé z těchto událostí se staly více lidem a jsou v dané "kapitole" uvedeny pohromadě. Doslova. Což zamrzí. Bylo by vhodné jednotlivé příběhy v "kapitolách" rozdělit, aby bylo poznat, že čtu příběh jiného člověka.

Kniha se příjemně četla, příběhy nejsou zbytečně natahované. Těch pár lidí/příběhů, co jsem si zkusil vyhledat, jsem opravdu našel. Což je oproti Franku P. Jonesovi (ze stejné edice) úspěch.

12.09.2016

Jedna * je jen za to, že se kniha celkem dobře četla.

Když došlo k záměně "padající hvězdy" s kometou, což je v literatuře (bohužel) normální, jen jsem se pousmál.

Hodně mě překvapilo a i též se dá říci znechutilo, když jsem si přečetl rozpor týkající se této a předchozí knihy stejného autora. V předchozí knize psal o tom, že i když člověk zabije jiného člověka v "dobré víře" (protože se zbavil zla), nejedná se o dobro. A v této knize píše, že když jako letec zabil spousty Němců - civilistů - jen proto, že jsou to Němci, tak se obhajuje, že to bylo v dobré víře ve snaze vymýtit zlo.

Jinak zde, jako v ostatních autorových knihách, není možné dohledat, zda se příběhy opravdu udály, což jen snižuje uvěřitelnost.

25.08.2016

Po přečtení první kapitoly jsem si říkal: "Co to, sakra, je? Tohle přeci není Däniken".

Druhá kapitola sice ukázala, že je autor na obálce knihy uveden správně, ale zvláštní pocit při čtení knihy se nevytratil. Přišlo mi, že se jedná o knihu, která musela být napsána, aby došlo k dodržení nějaké smlouvy, která říká, že pan EvD musí napsat jednu knihu ročně a pak to tak podle toho vypadá (a nejen u této knihy).

Pokud jste o EvD pouze slyšeli a chcete si od něj něco přečíst, vyberte si jinou knihu (raději). Tato by vás od ostatních mohla odradit, což by byla škoda.

Dávám jen jednu * a to jen proto, že je to EvD.

21.08.2016

Úvod knihy vypadá, jako by byl psaný panem Dänikenem. Ano, vím, že se jedná o jiný styl psaní, ale pokud máte EvD již přečteného, "příběhy", které jsou - asi tak do poloviny knihy - popsané, vás nepřekvapí. Překvapit vás může, jako mě, například doslovný překlad Mezopotámie (Meziříčí).

Závěr knihy je trochu pomalejší, ale neurazí a celkově se kniha četla se zaujetím.

15.08.2016

Začátek knihy mě velmi uchvátil a kniha se četla s radostí. Sice zamrzely opakující se věty typu: k tomuto tématu se vrátíme později (apod.), ale i tak jsem byl nadšen.

Mé nadšení dost zchladila 4. kapitola, kde je citován Matthias Kappel (celá kapitola je o jeho blábolech). Nejvíce mě zamrzelo, jak si dovoluje vystupovat proti Fredu Hoyleovi. Fred Hoyle, zasloužilý astrofyzik, který zastává myšlenku panspermie a MK napíše, že astrofyzik není biolog, paleontolog ani genetik a proto je snadné vyvrátit jeho argumenty. Formát, jakým Fred Hoyle je, si může dovolit takovouto myšlenku a není jediným, kdo tuto myšlenku zastává. Zajímalo by mě, zda pan Kappel je biologem, paleontologem a genetikem, když tak rozvážně "napadá" teorii panspermie. Kromě toho, jeho bláboly je ještě snazší vyvrátit, protože jeho teorie, které obhajuje stylem: "Takhle to je" a nedodává žádný pořádný důkaz, jsou velmi vratké.

Od čtvrté kapitoly (která je dle mého odpadem) kvalita knihy klesá. Možná tedy i mým subjektivním pohledem na tuto kapitolu a sebestředností pana Kappela.

Až si budu tuto knihu číst znovu, přečtu si pouze první tři kapitoly, které opravdu stojí za přečtení.

08.08.2016