NGC6715
komentáře u knih
Obraz člověka u Marxe
Erich Fromm
Autor tvrdí, že jak tvůrci sovětského socialismu, tak i jeho kritici Marxe nepochopili. V tom má asi pravdu. Nicméně pokud jde o to, jak Marxe vysvětluje sám, tak jsou jeho vysvětlení sice vznosná, ale příliš obecná. Tvrdí, že Marxovi šlo o svobodu, projevení individuality, možnosti využití potenciálu každého člověka…
Krize, nebo konec kapitalismu?
Jiří Pehe
Knihu lze shrnout do dvou vět. Jsme v krizi. Nevíme, co s tím.
K filosofii socialismu
Gáspár Miklós Tamás
Na knize lze ocenit jistou snahu o vyvracení některých kapitalistických mýtů o socialismu. Kniha se ale často snaží být filozofická a příliš jí to nejde, což na mě působilo nudně.
V pasti úspěchu. Diagnóza kapitalismu 21. století
Robert B. Reich
Kniha je hlavně souborem úvah a příkladů na téma, proč nemáme více volného času, když máme čím dál vyšší prosperitu. Bylo to zajímavé, četlo se to celkem dobře, ale žádný podstatný závěr vyvozen nebyl.
Citát: „Námezdní práce byla přijatelná pouze tehdy, byl-li to první krok k ekonomické nezávislosti– byla brána jako přechodná. Dobrým příkladem je příklad Abrahama Lincolna – začínal jako dělník najatý na montování kolejnic; potom vystudoval práva a sám si vydělával na živobytí. „Trvají na tom, že jejich otroci se mají mnohem lépe než svobodní lidé na Severu,“ posmíval se Lincoln Jižanům, kteří hájili otrokářský systém. „Vůbec nic nepochopili! Myslí si, že Severští dělníci zůstanou dělníky navždy – taková třída však u nás neexistuje. Člověk, který loni pracoval pro někoho jiného, může letos pracovat pro sebe a příští rok si najme jiné, aby pracovali pro něj.“ --- (kolik procent lidí se takto osvobodit zvládne dnes?)
Dílo. 1
Rosa Luxemburg
Jedná se o knihu hlavně politickou, která odráží svou dobu. Lze doporučit lidem, kteří studují tehdejší dobu a tehdejší politiku. Je zajímavá jako pohled soudobé kritiky marxismu z levicových řad. Z ekonomického hlediska mě moc nezaujala. Nebudu hodnotit a nebudu číst druhý díl.
Transparentní společnost
Gianni Vattimo
Alespoň pro mě kniha téměř o ničem (naštěstí je krátká). Sem tam se nějaká myšlenka objeví, ale nic, o čem by mělo cenu psát jsem nenašel. Nevím, zda vtom někdo smysl vidí, nebo to jen lidé předstírají, aby vypadali inteligentně. Pokud tam ten smyls je, měl by se ho někdo pokusit vysvětlit více srozumitelně.
Citát (celé je to jedna věta):
„Zatímco však v Benjaminově eseji lze bez námahy zachytit obecnou orientaci kladného hodnocení technologické existence, když už je cíl kultovní a aurické hodnoty uměleckého díla chápan jako pozitivní šance na osvobození umění od pověry, odcizení a obecně od řetězců metafyziky, zdá se na druhou stranu, že Heidegger je přísným soudcem stavu moderní existence, také a především proto, že banalizace jazyka, ke které dochází ve společnosti všeobecné komunikace, ničí možnosti existence uměleckého díla jakožto díla, zplošťuje jej do nevýznamnosti.“
Dílo národů: Příprava na kapitalismus 21. století
Robert B. Reich
Kniha se zaměřuje na americké dějiny ekonomiky (kolonialismus, vznik korporací, boje o peníze a moc). Občas je srovnává s Evropou nebo s Japonskem. Minulost je zde popsaná zajímavě a lze se z ní poučit (i když s mnoha závěry autora nesouhlasím).
Evoluce svým vlastním tvůrcem: Od velkého třesku ke globální civilizaci
Miroslav Veverka
Tak podle komentářů a předmluvy Jiřího Grygara jsem od této knihy čekal daleko více. Teorie vrstev, která má knihu propojovat do jednoho celku mi přišla nepropracovaná a nepřesvědčila mě. Jinak si autor vybral mnoho zajímavých témat (vesmír, mikrosvět, genetika, lineární a nelineární systémy…) a celkem srozumitelně je popsal. Nicméně mě to přišlo trochu nudné. Na většinu témat jsem už četl specializované a zajímavěji napsané knihy, a sbírka mnoha témat v jedné tlusté knize mi nějak nesedí – zvlášť pokud mě nepřesvědčilo to, co má témata spojovat. Možná je dobré si přečíst obsah, a podle něj si vyhledat knihy zabývající se jednotlivými tématy samostatně.
Iluze optimismu
Tali Sharot
Kniha popisuje, že optimismus se v evoluci musel nutně vyvinout a v mnoha ohledech je dobré být iracionálně optimistický (a proto taková většina lidí skutečně je). V tom má autorka pravdu a přináší na to jednoznačné důkazy. Na co však autorka zapomíná je to, že každá lež, byť ji využíváme a slouží nám, nás nakonec může dohnat. Tak nám optimismus a víra v to, že jsme lepší, než jsme a v naše vítězství možná pomůže v evolučním boji s ostatními, ale může nás naprosto potopit například v případě globálních problémů, na jejichž řešení nás evoluce nemohla vybavit.
“Sad“ roste sám?..
kolektiv autorů
Kniha popisuje nedávné politikaření různých států, bez hlubšího teoretického rozboru, vysvětlení nebo pochopení.
Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti - Člověk a jeho svět II
Josef Wolf
Autor je zastáncem hlavního proudu a je politicky korektní. Kniha má velmi široký záběr, který není vždy úplně začleněn do celkového kontextu. Autor uznává existenci ras, odsuzuje hodnocení lidí podle rasy a mírně prosazuje eugeniku formě genového inženýrství. Kniha mi přišla celkem nudná.
Globální Minotaurus
Yanis Varoufakis
Zajímavá kniha, zahrnující velmi důležité ekonomické poznatky a překvapivě přesné popisy některých současných ekonomických problémů, které kombinuje s relativně umírněnou formou konspirační teorie. Ne se vším souhlasím, ale to, s čím nesouhlasím, dodává knize na čtivosti a je to zajímavé alespoň jako úvaha. Hlavní problém, který kniha řeší, je problém přebytků (i když trvá relativně dlouho, než se k němu autor dostane). Všechny státy, by měly mít exportní přebytky, které ukazují, že jejich ekonomika je dobrá. Pokud však má někdo exportní přebytky, zákonitě někdo musí mít deficit. A tady vzniká problém a také příležitost pro Minotaura. Kniha popisuje politiky států, ekonomické a politické boje o export a ekonomický úspěch i ekonomické zákonitosti a snaží se navrhovat i nějaká řešení.
Rozpory a alternativy globálního kapitalismu
Martin Solík
Filozofování o filozofování filozofů, sociologů a dalších, zejména Marka Hrubce. Autoři ukazují svoji schopnost vybrat to nejméně podstatné a maximálně složitě to rozebírat.
Kapitoly z moderní ekonomie trhů práce
neznámý - neuveden
Mírně nadprůměrná učebnice. Zabývá se hlavně klasickou ekonomickou teorií založenou na nabídce a poptávce (tyto teorie rozvádí matematicky a dává do grafů), ale obsahuje i několik modernějších myšlenek jako je asymetrie informací. Také se zabývá tématy jako zdanění práce, vliv odborů, migrace, diskriminace, lidský kapitál, migrace, nezaměstnanost. V některých ohledech je patrný příklon k neoliberalismu, ale někdy je kniha překvapivě objektivní (například u migrace).
Forma mezinárodních institucí: teoretická analýza
Jan Karlas
Jedná se o víceméně průměrnou disertační práci. Přílišné teoretizování, myšlenky (nebo spíše popisy myšlenkových směrů), které lze vysvětlit dvěma větami rozmělněné do několika stran za pomoci co nejvíce cizích slov (což je u podobných prací velmi časté, učitelé to mají rádi a snáze dosáhnete potřebné délky textu – nicméně pro případné čtenáře to moc přínosné není). Základní pojmy, které kniha rozebírá jsou: realismus, neorealismus, neoliberalismus, konstruktivismus, historický institucionalismus.
Komu patří budoucnost?
Jaron Lanier
(SPOILER) Autor zajímavě popisuje zejména digitalizovanou část ekonomiky. Většina z jeho postřehů se nějakým způsoben týká síťové sktruktury ekonomiky (některé věci síťové struktury v ekonomice jsou však lépe rozpracovány v knize V pavučině sítí). Autor si uvědomuje rostoucí rozdíly v příjmech a to, že jsou problematické. Přichází s originálním, byť silně kontroverzním návrhem na řešení. Jeho řešení zajišťuje příjem všem lidem za to, že korporace budou sledovat jejich činnost, která se podílí na jejich ziscích a budou probíhat pladby za veškerou činnost na síti. Jeho řešení je kritizováno v předchozím příspěvku a s touto kritikou celkem souhlasím – jenže i současná verze kapitalismu vede k určitému, i když jinému, druhu totality. Navíc bych přidal kritiku i k tomu, že některé věci jeho řešení nejsou dobře propracovány – například bych viděl problém v určení skutečné hodnoty toho, co lidé dělají – nelze je podle mě odměňovat jen podle kvantity činností. Nicméně i přes kritiku bych jej nezatracoval tak důsledně – zatím je totiž návrhů na řešení jen málo, a já vítám i ty kontroverzní a méně propracované – ona to vlastně ani není kritika, protože takové jsou dnes všechny podobné návrhy. A tento návrh je rozhodně zajímavý - když už ne k realizaci, tak alespoň k zamyšlení (ideální stát Platóna také filozofové studují, ale nikdy nemyslí na to, že by ho realizovali).
Přehled moderních politologických teorií
Blanka Říchová
Rozebírání toho, odkud se teorie vzaly, kdo, kde, kdy a jak je vymyslel, výrazně zastiňuje jejich hlavní myšlenky. Rozvláčný styl psaní, při kterém musíte čekat několik vět nebo někdy i odstavců, než se objeví smysl – který může uniknout díky tomu, že mezi dvěma souvisejícími tvrzeními je spousta ničeho, při jehož čtení zapomenete na předchozí tvrzení. Přílišné zabývání se nepodstatnými věcmi, takže na ty podstatné zbyde málo místa – ale alespoň že tam vůbec nějaké jsou, mnoho knih je nemá vůbec.
Kosmopolitismus. Základní ideje globálního uspořádání
Robert David Fine
Nemám moc rád knihy, kde je autorův názor poněkud utopen v nepřehledném množství rozebírání názorů filozofů minulosti – byť jakkoliv velkých. Přehnané detailní filozofování o minulých filozofech činí velkou část knihy nudnou a často také neaktuální. Přesto, knih na toto téma není mnoho, a proto je nutné se spokojit s tím, co je. Autor je zastáncem kosmopolitismu (snaha o to, aby byl člověk občanem světa, nikoliv národa, obce, menšiny…). Místo toho, aby mě autor přesvědčil o své pravdě, spíše mě od ní odrazuje. Přijde mi, že kosmopolitní svět je jednotvárný svět, kde lidé budou mít stejná práva, hodnoty a stejný způsob myšlení všude, ale zároveň se zdůrazňuje možnost se odlišovat. Protikladnost těchto požadavků není v knize vyřešena. Základní jednotvárnosti jsou podle některých kosmopolitních teorií přirozeně dané, a proto proti nim není odvolání a nepřipouští se pochyby. Nejsem zastáncem přirozeného práva – právo je podle mě lidský konstrukt, který se může libovolně přizpůsobovat tomu, co daní lidé považují za vhodné. Možnost odlišovat se se přirozeným právem omezuje na méně důležité věci. Je nutné říct, že autor si některé problémy kosmopolitismu uvědomuje a zmiňuje se o nich, ale řešení nenabízí – pouze konstatuje, že to neznamená to, že bychom se měli kosmopolitismu vzdát, ale že si musíme uvědomit vady a napravit je. Kniha představuje jen základní myšlenky kosmopolitismu, žádnou propracovanější teorii o tom, jak by měl systém fungovat jako celek zde nenajdeme.
Jak porozumět globální ekonomice
Lubomír Civín
Kniha nepřináší nic nového. Nejdříve se seznámíme s metodickými východisky, která jsou naprosto nezajímavá. Obecně známé informace (Letecká doprava je moderním odvětvím, které neustále roste; město se skládá z jádra a periferie, státy využívají nerostné neobnovitelné zdroje...), které autor není schopen začlenit do souvislostí ani vysvětlit – jen konstatuje zjevné. Nejrůznější statistiky o všem možném a informace o některých institucích, ovšem bez dostatečného vysvětlení jejich smyslu (ale statistiky jsou v barevných grafech!). Několik dalších témat, zpracovaných neuvěřitleně rozvlekle a bez myšlenky. Ke konci jsou vysvětleny nějaké zajímavé pojmy, ale odtržené od kontextu nebo nějakého logického začlenění. Jak porozumět globální ekonomice? Rozhodně ne přečtením této knihy.
Globalizace – etika – ekonomika
Ivo Rolný
Kniha obsahuje několik zajímavých myšlenek, ale je psaná rozvlekle a nudně.