Komu patří budoucnost?
Jaron Lanier
Podtitul: Nejste zákazníkem internetových firem: jste jejich produktem. Technologický průkopník a provokativní myslitel Jaron Lanier svou knihou zpochybňuje vize „krásného nového světa“ digitálního věku, v němž prostřednictvím sítí volně plynou informace a všechno bude dostupné všem a prakticky zdarma. Takový svět totiž čeká jen trvalý hospodářský sestup a sociální degradace většiny lidí, zatímco peníze a moc se budou koncentrovat u těch, kdo vlastní a ovládají nejvýkonnější počítačové servery a největší sítě. Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří. Nejvýkonnější počítačové servery, jež autor nazývá „Sirény“, totiž lákají uživatele na rychlé a bezplatné služby a prakticky zadarmo od nich získávají ohromný objem informací. Tyto informace (uživatelem vytvořený obsah, jeho osobní data, preference i zvyky) potom prodávají dál, čímž podle autora nenápadně likvidují střední třídu, a to s její vlastní pomocí.... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod Filozofie
Vydáno: 2016 , Argo , DokořánOriginální název:
Who Owns the Future? , 2013
více info...
Přidat komentář
![Leena.K Leena.K](https://www.databazeknih.cz/img/users/52_/52960/m_52960-WiZ.jpg?v=1459854935)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Zajímavý pohled do útrob Silicon Valley, zvlášť pro laiky a běžné uživatele. Od vydaní knihy se některé popisovaní věci změnily, či staly realitou, i tak kniha působí aktuálně a stojí za pozornost.
(Pro mě jako běžného usera byly některé části knihy celkem náročné na čtení, ale celkově jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí.)
![NGC6715 NGC6715](https://www.databazeknih.cz/img/users/31_/318304/m_ngc6715-ckp.jpg?v=1641153003)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
(SPOILER) Autor zajímavě popisuje zejména digitalizovanou část ekonomiky. Většina z jeho postřehů se nějakým způsoben týká síťové sktruktury ekonomiky (některé věci síťové struktury v ekonomice jsou však lépe rozpracovány v knize V pavučině sítí). Autor si uvědomuje rostoucí rozdíly v příjmech a to, že jsou problematické. Přichází s originálním, byť silně kontroverzním návrhem na řešení. Jeho řešení zajišťuje příjem všem lidem za to, že korporace budou sledovat jejich činnost, která se podílí na jejich ziscích a budou probíhat pladby za veškerou činnost na síti. Jeho řešení je kritizováno v předchozím příspěvku a s touto kritikou celkem souhlasím – jenže i současná verze kapitalismu vede k určitému, i když jinému, druhu totality. Navíc bych přidal kritiku i k tomu, že některé věci jeho řešení nejsou dobře propracovány – například bych viděl problém v určení skutečné hodnoty toho, co lidé dělají – nelze je podle mě odměňovat jen podle kvantity činností. Nicméně i přes kritiku bych jej nezatracoval tak důsledně – zatím je totiž návrhů na řešení jen málo, a já vítám i ty kontroverzní a méně propracované – ona to vlastně ani není kritika, protože takové jsou dnes všechny podobné návrhy. A tento návrh je rozhodně zajímavý - když už ne k realizaci, tak alespoň k zamyšlení (ideální stát Platóna také filozofové studují, ale nikdy nemyslí na to, že by ho realizovali).
![Erilenne Erilenne](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![2 z 5 2 z 5](img/content/points/2.png)
Důvodem mého nízkého hodnocení je jádro nepromyšleného poselství pana Laniera, jež nekoresponduje s mým přesvědčením.
Ač nepochybuji, že rozumí obsahu své činnosti a specificky přidruženým problémům v oblasti svého působení, jeho závěry jsou poněkud totalitní a velká úcta, již projevuje ohodnocení jakékoliv činnosti na internetu pomocí nanoplateb je skrytou cenzurou, znásobenou sníženým přístupem k informacím.
Mě osobně grandiozní závěr knihy, o výhodách legalizování špiclování velkými korporacemi, a sice vlastním souhlasem, s následnou platbou za poslušnost, nepřesvědčil. Je v tom jistý paradox, jelikož násobením hrozby všemocných Sirén se snaží čelit eufemistickým znázorněním Velkého bratra.
Předností knihy shledávám důkladnější vhled do problematiky chodu vlivnějších síťových gigantů.
Knihu jsem nakonec nedočetl. S vypětím všech sil jsem se donutil dočíst cca do 2/3-3/4, ale dále už jsem to nedal.
Kniha byla někdy více, někdy méně chaoticky slátanou změtí myšlenek autora. V očích autora zřejmě nějakou vnitřní konzistenci asi měla, ale moc se to nepodařilo předat čtenářům. Zkrátka chaos, nepřehledně pospojované nahodilé myšlenky, fantazie a utopické blouznění. Vše navíc ještě zkomplikované záplavou zbytečné a nadbytečné omáčky, která čtenáře ještě více odvádí od mlhavé hlavní myšlenky.
Kniha je asi tak zajímavá, jako učebnice algebry složená z matematických vzorců. Je utrpení to číst.
Navíc se člověk nedozví nic moc reálného. Jde pouze o naivní utopický návrh ideálního světa, který nikdy nebude existovat. Čekal jsem šokující informace, co všechno o nás google a jiné servery shromažďují, jak to dělají, jak vytváří naše stínové identity a jak tyto servery manipulují s lidmi. Bohužel. Až na pár skromných náznaků v první polovině knihy se jedná o naivní, utopický, idylický, neexistující a fantastický model internetu. Ztráta času.