Transparentní společnost

kniha od:

Transparentní společnost obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy. Místo individuální zkušenosti nastupuje zkušenost mediální a člověk nalézá své kořeny a identitu jen tehdy, hledí-li na sebe ze stránek novin, z televize či internetu; jinak bloumá světem vykořeněn a bez osobnosti. Jak mění mediatizace naší existenci a realitu bez toho, že bychom chtěli zprostředkovaný svět démonizovat či se mu bránit zbytečnou nostalgii? V co se přeměnily mýty v komunikační společnosti? Má ještě smysl hovořit o pokroku a revoluci? Co nám schází ke štěstí a jaká je estetika v informované společnosti? Kniha Transparentní společnost (autor, Gianni Vattimo, je v Evropě i v obou Amerikách dobře známý italský filozof) byla přeložena do mnoha jazyků a její obsah se stal součástí společenského diskurzu ve většině civilizovaných zemí ku prospěchu dříve jmenovaného: co zbytečných floskulí a směšných omylů by si naši politici, televizní diskutéři a umělci mohli odpustit, kdyby znali tuto knihu!...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184508/transparentni-spolecnost-CSW-184508.jpg 3.73
Žánr
Literatura naučná, Filozofie, Sociologie
Vydáno, Rubato
Orig. název

La societa transparente, 1989

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1)

Kniha Transparentní společnost

NGC6715
29.08.2020

Alespoň pro mě kniha téměř o ničem (naštěstí je krátká). Sem tam se nějaká myšlenka objeví, ale nic, o čem by mělo cenu psát jsem nenašel. Nevím, zda vtom někdo smysl vidí, nebo to jen lidé předstírají, aby vypadali inteligentně. Pokud tam ten smyls je, měl by se ho někdo pokusit vysvětlit více srozumitelně.
Citát (celé je to jedna věta):
„Zatímco však v Benjaminově eseji lze bez námahy zachytit obecnou orientaci kladného hodnocení technologické existence, když už je cíl kultovní a aurické hodnoty uměleckého díla chápan jako pozitivní šance na osvobození umění od pověry, odcizení a obecně od řetězců metafyziky, zdá se na druhou stranu, že Heidegger je přísným soudcem stavu moderní existence, také a především proto, že banalizace jazyka, ke které dochází ve společnosti všeobecné komunikace, ničí možnosti existence uměleckého díla jakožto díla, zplošťuje jej do nevýznamnosti.“