Netopyr07 komentáře u knih
Tak nevím, zda je to mojí současnou náladou, ale tato kniha příběhů mi přijde dost slabá a u hodně z nich si říkám "Cože??? A co jako???" Přitom knížky tohoto autora mi přijdou opravdu krásné a na "pohlazení po duši". Zřejmě je to tím, že patří k jeho prvním. Ale dobrý příběh aby tu pohledal.. Sorryjako...
Velice zajímavá kniha, která vás "donutí" hledat mezi bližními psychopaty a narcisty :-)) Přiznám ovšem dobrovolně, že některé pasáže jsou na mě až moc odborné. Nicméně pro seznámení s tématem je tato studie dobrá.
Stručné seznámení s jedním z "novějších" světců z pera P. Piťhy, dá se říci pro představu o osobnosti Jana Sarkandera zcela dostačující.
Četla jsem ji dlouho, protože nelze pověsti louskat jednu za druhou. Slovenštinu mám ráda, ale nejsu zas takový machýrek, abych tvrdila, že jsem na první dobrou pochytila vše :-) Každopádně pověsti jsou hezké a některé i z "moderní" doby. Z toho je vidět, že i v současné době mohou vznikat legendy pro budoucí generace :-)
První kniha poezie, kterou jsem přečetla skutečně s potěšením. Nejedná se o "klasickou" poezii, ale možná právě proto se mi zdají "básničky" krásné. Kniha doplněná hezkými ilustracemi a CD - klidný, pohodový hlas Viktora Preisse a podmanivá hudba vás bezpečně ukolébá do spánku :-)
Je to samizdat, žádný velký trhák. Několik informací, které jinde nejsou. Snaha o představení Dona Boska bez růžových brýlí, legend, bez pozlátka - objektivně. Poukázání na jeho kvality jako pedagoga, diplomata a světce.
Nakonec přes všechny domluvy, ať to nečtu, protože to není cestopis, ale výčet hádek, nedorozumění a popisů oprav aut, jsem se na konec dostala :-)) Když si pomyslím, že účastníci expedice všichni žijí a tu knihu čtou, to se asi diví! Tento dvoudílný počin je náááhodou dobrým návodem, že "když jedu někam na dlouhou dobu, je DOBRÉ s sebou mít opravdu DOBRÉ kamarády nebo známé, na které se mohu spolehnout" :-)) Dobré, Šťovere… :-))) Afrika bez malárie je lepší :---)
Žasnu nad každým, kdo dokáže říct "Podívej se na něj, takový dědek vyžraný a stěžuje si, jak hrozně TRPĚL, stovky by se dožít nechtěl?" Právě díky víře a vnitřní síle dokázali ti lidé přežít. Deník je plný hlubokých myšlenek i "obyčejného" vyprávění, jak to ve vězení, pardon, v nápravných zařízeních, chodilo. Rozhodně doporučuji.
Vážně dobrá oddechovka. Ne, že bych zatoužila jet do Saudské Arábie, ale rozhodně jsem si u knihy odpočinula, často se i zasmála (např. u pasáží, kde pan doktor hledal škorpiona a zooložky hledaly hady). Kdyby bylo pokračování, rozhodně bych nepohrdla. Kniha mohla být delší :-)
Četla jsem ji snad již po třetí, po čtvrté... Je to báječná oddechovka z lékařského prostředí. Možná spoiler :-) : Až teď mi došla trochu nelogická "vize" obžaloby (na začátku knihy), kdy údajně Paige chladnokrevně plánuje vraždu pacienta, jelikož chce cestovat a potřebuje na to peníze. Teprve v závěru knihy je, jak si obžaloba představovala, že by k penězům, donucením pacienta, aby jí odkázal své jmění v závěti, přišla. Ale to je jen drobný detail, protože vlastní příběh se čte krásně.
Milé dílko, které mělo ve své době propagovat salesiánskou kongregaci a její činnost :-) Zajímalo by mě, kolik se po ČR potuluje výtisků a KDE :-)
Hezké myšlenky, některé opravdu potěší duši, hezké fotografie. Ale mě tam hrozně štvou ty pravopisné chyby, nemohu si pomoct :-)
Jak to napsat... Kniha je fascinující svým příběhem. Člověk skoro minutu po minutě prožívá, co prožívali lidé v těch šílených 50. letech při pronásledování řeholníků a řeholnic. Čte myšlenky fízlů a estébáků a dělá se mu nanic z jejich replik. Mráz mu běhá po zádech, když s Václavem Filipcem prchá v severních Čechách skrz les... Doporučuji každému, kdo chce vědět o 50. letech, ačkoli toto je románově napsané. Blahopřeji autorovi!!!
Knížka vyšla jako "propagační text" o salesiánech, které se Mons. Štancl snažil získat i pro Československo a velice se zasloužil o to, že kongregace začala působit ve Fryštáku na Moravě :-) Pro seznámení se salesiány výborná publikace - nejen v první republice, ale i dnes :-)
Stručná, jasná, výstižná - životopis a vyprávění lidí, kteří P. Josefa Kubína znali. Podle všeho velmi dobrý člověk, plný laskavosti a humoru a odvahy a ... Zajímavé jsou také protokoly o vazbě a rozsudek z roku 1957-58.
Hezká vyprávění o rybářském nadšení, rybách, přírodě, řekách, různých vodních tvorech... a sem tam i Emě Destinnové, která je zde představena jako milovnice rybářského umění :-)
Vyprávění o misijním úsilí českého salesiána v Koreji mě nadchlo. Ne, že bych se hned chtěla vydat na misie, ale pokud má člověk opravdu povolání a ve své "práci" se najde jako padre Václav, je jistě velmi šťastným člověkem. Z dopisů se čtenář doví o mentalitě Korejců, o situaci v zemi na konci 80. let 20. století a např. i o tom, jak je krásná tamní příroda :-)
Četla jsem, dočetla jsem.. ale zřejmě budu patřit k té menšině, která bude výt nad tím, jak si autor hraje se slovy a s češtinou, protože mi to nahání husí kůži. Je to jistě umění, ale mně se to nelíbilo. Ubohá naše milá čeština!
Trošku slabší, než jiné díly (čtu to napřeskáčku), ale dobré. Piráti johoho, proč ne... Arabela je drsoňka a Netopice je "hustá" :-D
Zajímavý příběh, poněkud ovšem rozsáhlý. Pro fotbalové fanoušky taková kronika zápasů a událostí kolem fotbalu, které vlastně plynou stále dál. Vhled do myšlení fotbalistů i fanoušků. Autor píše blog, že? Z čehož vyplývá časté opakování téhož. Dlouho jsem čekala, kdy to se Santiagem sekne, a nebo se z nemoci vylíže :-) Zaujaly mě občasné popisy míst. Někdy až básnické líčení přírody :-) Je vidět, že autor má talent.