Midudedi
komentáře u knih
Ahmed má hlad
Jaroslav Raimund Vávra
Silně politický a levicový román, odvolávající se na Marxe a Engelse a podávající stylizovaný, velmi patetický a přehnaně sebemrskačský obraz bílého kapitalistického ďábla utiskujícího nebohé araby.
Navíc původně byla kniha napsaná mnohem delší a poté autorem zkrácena, což čtivosti při jeho stylu psaní neprospělo.
I přes uvedené však lze dočíst a s jistým odstupem i vychutnat, autor však napsal i lepší knihy.
Stíhač
Len Deighton
O RAF ve WWII se zajímám a tato kniha mne jako jedna z mála velmi zklamala, i když se tváří velmi odborně. Činí na mne dojem, že byla napsána jen pro ukojení autorova ega a hledání senzací za každou cenu. Pravda, polopravdy a lži jsou zde smíchány tak, že je těžko s nimi polemizovat, s cílem vytvořit " neotřelý " pohled za každou cenu.
Jen pro ochutnání: o celoevropském vykrádání majetku a hodnotných děl autor napsal, cituji .... bohatství se stěhovalo zpět do Německa, aniž si oběti uvědomovaly, co se děje .... - Přitom bohatství se nestěhovalo zpět, ale bylo ukradeno a odvezeno, a oběti moc dobře věděly, že jsou okrádány, pokud ještě žily.
Němci Bitvu o Británii neuznávají, tvrdí, že vůbec neproběhla - pokud přečtete hodně knih, tento okrajový názor tam naleznete, nejde ovšem o většinový názor, ale jistý druh sebeomluvy za prohranou válku - něco na způsob není ostuda prohrát bitvu, která nebyla.
Podle mne velmi slabá kniha.
To je můj případ
Miroslav Barták
Miroslav Barták byl v době vydání knihy jedním z nejznámnějších a velmi oblíbených tuzemských kreslířů a ilustrátorů, jeho ilustrace a grafiky byly v nejprestižnějším tisku a v knihách, takže tyto " jen obrázky " jsou něco jako průřez tvorbou nebo možná " best of " M.B. Komentáře O.N. jsou bonus navíc, něco jako Neffova pocta Bartákovi.
Dnes už je Barták málo známý, takže kniha poslouží buď jako jen obrázky, nebo jako monografie z českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století.
Bez urážky.
