marrrsch komentáře u knih
Tahle (a všechny ostatní Nichollsovy knihy) jsou báječně britské. A mě fakt mrzí, že takhle v Čechách nikdo nepíše. Silný příběh, humor, sebeironie, chytré a přitom srozumitelné.
Dala bych 2,5, kdyby to šlo, ale tři jsou možná lepší, bylo to lehce nad průměr.
Předvídatelný příběh, několik celkem dobrých fórků, Oveho jsem v životě nejednou potkala. Obvykle ovšem ze svých předsudků neustoupil, a kolikrát si ani nevšiml, že ho nikdo nemá rád. V tom se právě liší život od literatury, v ní i nemožné je možné, a to je fajn.
Na košaté příběhy moc nejsem, tenhle naštěstí hladce klouzal. Měla jsem sto chutí ho odložit, jak se postupně skládal do průšvihu, nakonec jsem ale byla trochu zklamaná, že to hrdinky nad propastí vybraly. Nedalo se tomu úplně věřit.
Obešla bych se bez historicky ověřitelných faktů, Degas pro mě mohl zůstat bezejmenným malířem, stejně jako mi nepřipadalo nutné, aby se soudní proces s vrahy dal dohledat na internetu - zbytečně to odvádělo mou pozornost.
Krásně se autorce povedlo popsat tu podivnou dvojí morálku mužského světa devatenáctého století. Obávám se, že se jen tak nezbavím představy upjatého pána v obleku s tuhým límcem, který zneužívá chudé dítě, a pak si zhnusení nad vlastním pokleskem a morální zkažeností vybíjí na bezbranné holčičce.