Losevropský komentáře u knih
Jestli něco Páralovi jde,tak popisy ubíjejícího stereotypu. Část čtenářů si stěžuje, že se to nedá číst, ale pro mě zhuštěný, stále se opakující děj, zakončený naprostým zmarem dává smysl- a způsob komunikace je mi blízký a proto si dokážu asi spoustu věcí domyslet..."A dnes bude další spací den! - Cože - tak já si ho udělám sám. " Tady úplně slyším, co mu asi odpověděly a současně vidím, jak se u toho tvářily...
Ještě poznámka k překladu - v knize se hovoří o stromu "cedru", pod kterým byli někteří účastníci výpravy nalezeni. Cedr (Кедр), však znamená rusky nejen cedr, ale i borovici limbu a o tu se podle fotek nejspíš jednalo.
Knihu jsme četli celá rodina a všem nám přišla dost děsivá. Následoval výlet do Tribeče, který jsme si moc užili a ačkoliv bylo vše zalité sluncem, představa soumraku v blízkosti strašidelných křížů se nám ani trochu nelíbila... Opravdu existuje někdo, kdo chodí na Žibricu každý den a opravdu se pokaždé zapisuje do vrcholové knihy.
Kniha je velmi čtivá, zejména z přepisů deníků jde mráz po zádech, když si člověk uvědomí, jak to celé skončilo... To, co některým čtenářům nevyhovovalo, tj. uvádění podrobných technických parametrů a slov v původním znění, se mi naopak velmi líbilo - učím se ruštinu a tak bylo uvedení originálních názvů a jmen velmi obohacující.