Lesní_chodec komentáře u knih
Velice zajímavá a pro mě i cenná kniha z tzv. "druhé strany". Postva nezměrného idealisty Degrella a jeho poutavého vyprávění zcela jistě stojí za přečtení.
Žádná historická kniha z období II.WW se zaměřením na Třetí říši, mě tak neoslovila a nebavila jako právě tato obsáhlá monografie, která z velké části nehodnotí, ale předkládá čtenáři fakta. Což je u těchto "historických" knih bohužel světlá vyjímka.
Přestože stojím v naprosté názorové opozici s autorem knihy, vřele jí doporučuji. Z myšlenek a postojů, které autor brilantně a metodologicky shrnuje totiž vychází značná část současné politické elity (a to i přesto, že většina z nich tvrdí, že kniha je názorově překonána). Jako povinnost se jeví, přečíst druhou stranu problematiky nesoucí název Střet civilizací.
Po metodické stránce takřka neprůstřelná kniha, plná zdrojů a citací. Z vědeckosti a poctivosti by si mohl vzít příklad kdejaký "mainstreamový" historik (viz citace profesora Nolteho). Ideální knížka do úvodu četby tzv. revizionismu. Na hlubší zamyšlení je samotné stíhání a kriminalizování autora a obecně všech revizionistů. Je takřka zázrak, že v naší republice něco podobného vyšlo. Všem, kteří chtějí získat "trochu jiný pohled" na jisté události II.WW tuto knihu doporučuji.
Nekompromisní a přesná analýza úpadku a strmého zániku Západu, tak jak jsme ho do posud znali. Naprosto šokující demografická čísla, vše náležitě ozdrojováno. Pro mě samotného především brilantní (a v češtině zatím ojedinělé) shrnutí ideologie a představitelů tzv. neomarxismu a Franfurktské školy. V současné době a termodynamiky událostí dost možná povinná četba!
Lev Borský je pro mě jeden z největších českých odborníku na fenomenální postavu Fridricha Nietzscheho. Tato knížka velmi přehledně shrnuje dílo německého filosofa. Všem, kteří nemají s četbou Nietzscheho doposud zkušenosti, doporučuji vzít prvně do ruky tuto sekundární literaturu. Mnohé věci Vám poté budou daleko jasnější a zřejmější!
Vcelku čtivým a didaktickým způsobem uvádí autor zájemce do oblasti problematiky přirozeno-právní teorie. Kde po krátkém historickém a filsofickém diskurzu využívá argumentace Tomáše Akvinského, Thomase Hobbese, Johna Locka a v neposlední řadě i Immanuela Kanta. Všude však naráží na "problém" s konečnou závazností (a nutností) onoho přirozeného práva čistě racionální (filosofickou) argumentací a sám přiznává, že bez akceptace metafyziky (zde myšleno v duchu teistického Boha), nelze onen přirozený (mravní) zákon a z něj vycházející lidská práva o nic pevnějšího opřít.