karitter
komentáře u knih
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Čtivé. Četla jsem bez přestání a velmi mě kniha bavila.
Zajímavě převyprávěný osud člověka. Popis z koncentračního tábora je celkem odlehčený, nepopisuje to vyloženě jako takovou krutost, jaká to možná ve skutečnosti byla. Nicméně v tom nepřeberném množství knih o holocaustu možná oceňuji, že je alespoň tato takovým "odlehčením".
V knize asi spíše převládá milostná a vztahová linka či tematika nad popisem teroru, nicméně věřím, že jsou tací, kteří to ocení.
Nebyla to kniha, kterou bych hned před závěrem obrečela, ale třeba při doslovu kapka padla.
Za mě povedené zpracování tématu a příběhu.
Přátelé
Kelsey Miller
(SPOILER) Seriál skvělý, ale toto bohužel... Zezačátku ok, nějaké zajímavosti, říkala jsem si, že stojí za přečtení. No a postupně mě to přestávalo bavit četla jsem to už jen z donucení, jen abych to už konečně dočetla.
Spousta faktů, spousta srovnávání s ostatními seriály. A co si z toho pamatuji? Že seriál málem skončil u 9. série, za 10. herci nakonec dostávali milion dolarů za epizodu (ale kdo by to nechtěl?!) no, a to tetování kraba, co symbolizuje lásku. Ale jo, byla tam spooousta zajímavých informací, ale bohužel byly nezajímavě podány.
Strašně mě rušila taky spousta poznámek pod čarou (85x), které občas zabíraly až čtvrt stránky a případně pokračovaly ještě na další stránce. Prostě pokud je tam nějaká zajímavost, která fakt stojí za mínění, pak ať je přímo v textu. Pokud je to pro text nepodstatné, pak to nemusí být ani v poznámce.
Jo, a pak taky spojení "propírané internetem". Užité čtyřikrát a ani jednou se to tam nehodilo.
No, a jako "vše o nejoblíbenějším seriálu všech dob" mi to taky úplně nepřijde no.
Asi si půjdu pustit Přátele, abych si na ně zase zlepšila pohled :)
Pod zámkem
Maude Julien
Čtení velmi zajímavé. Knihu jsem přečetla za tři dny, nemohla jsem se odtrhnout.
Místy jsem se začetla a četla to se zaujetím asi jako do sci-fi, ale po chvíli jsem se zastavila a začala si uvědomovat, že toto se opravdu stalo. Že tímto si opravdu někdo prošel a doteď nechápu, že někdo takový může existovat, a že se něco takového může stát.
Otec, který si zažil obě světové války, chtěl vychovat někoho, kdo na všechno utrpení bude vytrénovaný a všemu odolá. Což se ovšem zvrhlo v tyranii. Téměř dvacet let plánoval celý "vývoj" nadčlověka už od jeho data narození.
Zatímco se otec vydával za obrovského hrdinu a člověka co "všechno ví a všechno zná" Maude dospívá a zjišťuje, co je otec ve skutečnosti zač.
Věci, které jsou pro nás obvyklou a mnohdy nezáživnou věcí, byly pro Maude snem.
"Neplač, děťátko. Nejsi úplně sama. Máme tě rádi, vždyť to víš." - To jsou slova, která Maude vždy chtěla od rodičů slyšet, ale musela si je říkat sama...
Za to, čím si autorka prošla a za to, že to zvládla i takto sepsat, jí patří můj velký obdiv.
Ale kromě samé negativní nálady vypíchnu něco, co mě velice zaujalo:
"Vysvětluje mi, že špatně pochopený přívlastek "líný" pochází z toho, že osvícení králové neplýtvali svou energií na podřadné činnosti, jako je chůze. Přemisťovali se ve voze taženém voly, aby mohli lépe přemýšlet o ušlechtilých otázkách. Protože jejich činnost nebyla vůbec "konkrétní - viditelná - okamžitá", chudáci v tom viděli jen lenost."
Tento popis slova se mi líbí a možná se ho budu držet :D
Doporučuji? Kdo si na takové čtení troufne, tak určitě. Není to kniha napsaná zkušeným autorem a některé možná nezaujme, ale myslím, že alespoň jednou za přečtení stojí.