Iveta Černá komentáře u knih
Přestože je děj knihy zdlouhavý, je napsán velice emočně, čtenář opravdu vydrží s napětím až do konce sledovat každičký její okamžik, vývoj..., téma je opravdu "neotřepané", myslím, že spousta dospělých žen dokáže dost dobře pochopit a vcítit se do hlavní hrdinky, jsem přesvědčena že spousta z nás si prožila a prožívá něco podobného.
Kniha, která se velmi dobře čte, ale asi jen těžko může čtenář poznat, do jakého období děj knihy zařadit, To, že čtenář vůbec nezná křestní jméno hlavní hrdinky, je rovněž trochu neobvyklé. Některé, jak píšou ostatní čtenáři, zbytečně zdlouhavé pasáže se mi i přesto četly jedním dechem a s napětím.
Nemám ráda historické knihy, ale psaná takto, lidským příběhem a s tak krásně vystihnutou atmosférou této doby čtenáře zcela a lehce vnese do období 19. století, po jejím přečtení jsem se začala o podobný druh knih zajímat, tato kniha se moc hezky četla.
Velice zvláštní, zajímavá a hodně citlivá kniha, při její četbě mám pořád slzy na krajíčku. Tato kniha mě tak nějak zvláštně přitahovala, sotva jsem ji jen v prodejně, kde jsem původně sháněla něco úplně jiného, jen tak letmo zahlédla, takže vůbec nelituji, že jsem si ji koupila, jsem strašně ráda, že ji mám a čtu a přestože jsem teprve v její polovině, vím naprosto přesně, že je to pro mě úplně to pravé, co jsem potřebovala. Až ji dočtu, určitě pojedu navštívit rodiště Aničky Tomanové v Orlických horách. Více této knize porozumí asi spíše lidé věřící, hledající, pro nevěřící budou možná některé tehdejší hovorové výrazy pro různé církevní křesťanské svátosti dost nesrozumitelné.
Tato kniha mi přišla od p. Klostermanna asi jako nejslabší, ale i tak jsem se do ní dobře začetla, prostě p. Klostermann to umí. Asi jsem čekala naši známou Šumavu, ale i když tu byly spíš močály a mlhy na jihu Čech, tak opět - měly i tady své kouzlo, napínavost, dokázaly vtáhnout do atmosféry tehdejší doby a krajiny. Nějak jsem tu nemusela vzpomínání na popraveného hrdinu Kubatu a veškeré ty legendy o odporu sedláků vůči vrchnosti.
Nedalo mi to, a ze zvědavosti jsem si knihu přečetla (přečetli). Myslím, že pojem "alkoholismus", "rozvod" a "smrt" (viz níže uvedený komentář) je pojem naprosto vytržený z kontextu, asi něco, jako "brutalita" páchaná v Červené Karkulce, či Otesánkovi, nebo "šikana a psychické domácí násilí" páchané na Popelce,či Marušce z Dvanácti měsíčků. Některé slovní obraty a pojmy si tedy myslím, že jsou pro děti hůře pochopitelné (proto dávám o hvězdičku méně), ale na druhou stranu jsou určitě v blízkosti rodiče (a doufám, že dostatečně inteligentní), kteří neznámé vysvětlí, takže nejen, že si pohádky, básničky s dětmi jen tak obyčejně přečtou, ale mohou navíc i o lecčem komunikovat, je tu příležitost se něco naučit, děti poučit.... Pohádky jsou tu zkrátka "jiné", jsou neotřelé a některé i dost vtipné, prostě tu nevystupují princezny a víly, čarodějnice, čerti a draci, ale např. takový hrneček, pavoučci, krtci, semišová bota, vodovodní kohoutek...Za nás - kniha se líbila.
Celkem dobře čtivá kniha, až na dost zdlouhavý a rozvláčnělý děj při vyvíjení se vztahu mezi hlavními hrdiny. Závěr knihy - pro mě dost životně nereálný, ale kdo má rád červenou knihovnu, přijde si určitě na své.
Kniha přečtená jak se říká "jedním dechem" , od které se nelze odtrhnout.