Evina16 komentáře u knih
Kniha nevelká rozsahem, ale obrovská obsahem, několik krásných myšlenek. Vybrala jsem si ji podle obálky a ta knihu dle mého názoru přesně vystihuje. Smutek, šeď, vykořenění, dlažební kostky, čas po dešti podle kaluže, čas k zamyšlení. Vyprávění Květy mě málem přimělo knihu odložit. Z vyprávění Hanuky na mě dolehlo její zoufalství, bezmoc a opuštěnost. Ale poslední věty knihy nabízejí smíření, porozumění, naději.
A jeden citát z knihy: Písmenka vymysleli Féničané už v jedenáctém století před Kristem, dvacet dva znaků, a vidíš, pořád se hodí.
Tuto knihu jsem poprvé četla na doporučení knihovnice ve svých pátnácti. Doslova mě "dostala". Zahájila mou mánii pro výpisky z knih. Opisovala jsem celé stránky, které jsem si chtěla z vypůjčené knihy uchovat. Téměř po třiceti letech se mi kniha dostala opět do ruky a neboť její název splňuje první bod ČV 2019, rozhodla jsem se ji přečíst znovu, byť trochu s obavou, zda si nepokazím svůj první dojem z knihy. Nestalo se. To poselství tam stále je. A je nádherné. Constance život ztrácí, ale několika lidem ve svém okolí "život" pomůže nalézt.
Smutný, ale krásný příběh odehrávající se v kruté době.
Kniha, ke které se ráda vrátím, přiměje vás popřemýšlet o životě. Pětihvězdičkových komentářů je tu hodně, ale nedá mi to a také přidám svých pět hvězdiček.
Nechala jsem se inspirovat předchozími komentáři a rozhodně jsem dobře udělala. Opravdu nádherný příběh, skvěle vyprávěný, při jehož čtení téměř slyšíte saxofon ... knihu nelze odložit a po jejím přečtení ve vás pořád je.
Žádná rozsáhlá kniha, ale povídka na 70 stran, které však stačily k vylíčení hrůznosti holokaustu. Osud malé Sidonie mi asi dlouho zůstane v hlavě.
Překrásný příběh lásky v hrozné době. Dávám plný počet hvězdiček, protože autorka a její kniha si je zaslouží. Ale neodpustím si ... vydavatel, který dá "do oběhu" knihu, ve které je téměř na každé straně jedna či více chyb a překlepů, by měl zvážit práci svého korektora a korektor by se měl stydět.