ElisabetAL komentáře u knih

Jedna z těch výchovných-rodinných-naučných, kterou jsem opravdu dočetla. A ráda. Rozumně rozdělené do více kratších kapitol.
Stručně, výstižně a mile podáno.

07.07.2022

"Kdo se jednou chopil slova, nemůže už nikdy odbočit."
Krásná a hluboká rozmluva nad člověkem, uměním, národem, svobodě a pravdě. Člověk člověku, rozumně a přitom s citem. Neumím si tedy vůbec představit, jak by tento text vyzněl, kdyby byl vysloven přímo při předávání Nobelovy ceny, ale fakt, kvůli kterému se to nestalo, dodává textu o to silnější symboliku. Každopádně velmi doporučuji.
Rozhodně si mě tím A.S.S. získal. Poslední kapitolou si sám sepsal svůj život, ve zkratce. Čtenáři dává možnost propojení jeho tvorby s opravdu žitým a pravdivým životem.

"Prostý krok prostého, statečného života: neúčastnit se lži, nepodporovat lživé jednání." ámen

2 26.02.2020

Přečteno jedním dechem, s tužkou na potrhání hezkých myšlenek, kterých je v knize požehnaně!
Není to nikterak zahlcující a náročná četba, přestože myšlenek tam je hodně, je dobré tomu dáti prostor. Pak předá to, co potřebujeme. Příručka, která dodá odvahu!

Díky citacím a odkazům knih a autorů, je to i skvělý zdroj k další duchovní četbě.

1 10.02.2020

Forma rozhovoru mi velmi vyhovovala, bylo to jaksi lidštější oproti tomu, co člověk od filosofů čeká. (Se vší úctou k nim!) Přesto se tam odkrývá spousta krásných témat.

24.01.2020

Než jsem si zvykla na Zarathustru samotného, tak to chvilku trvalo, jeho jazyk, myšlení, přirovnání, ale po chvíli... jakoby na mě dopadlo jeho kouzlo, připadala jsem si jako jedna z jeho učedníků. Chtěla jsem ho následovat plně fascinovaná jeho konáním, odmítáním všeho zažitého. Takže mě to opravdu vtáhlo.
Je v tom víc než jen příběh.
A moje oblíbená kapitola je o slavnosti osla.

6 23.01.2020

Moudrost knihy nestárne ani po letech. Ani stoletích. Stručností a jasností je to ideální pro nefilosofy, ale hloubkou, dopadem a pravým obsahem slov nechť ji studují i oni.
Při čtení starší knihy mi přijde naprosto fascinující, jak často trefná je a aktuální.
Že by byl člověk ve své podstatě pořád stejný a řešil stále ty samé otázky?

6 11.01.2020

Hloubka duše je ještě daleko hlubší, než člověk sám čeká. A co když se dostane na dosah dna? Dosáhne ho? Dostojevského antihrdina (jak si je sám označován) se k tomu dnu sám dere, kousek po kousku, systematicky a s rozumem, který je mu vším. Nečekáte přeměnu. Ani katarsi. Jen se uchvacujete postupným rozpitváváním jeho duše a konání. Logika, rozum, vůle a vášně jsou tu jasně na bitevním poli a nikdo neví, kdo vítězí.
O autorově nezpochybnitelném daru popsání vnitřního života netřeba psát více. Je to fakt, který rozhodně i tato novela dokládá. Pro mě velmi čtivá, komická a zároveň vážná.

"Člověku je třeba jedině samostatného chtění, stůj ho ta samostatnost co stůj a přiveď ho kam přiveď. Nu a chtít se může všelicos..."

5 05.01.2020