elfos elfos komentáře u knih

☰ menu

Zimozelení Zimozelení Josef Strnadel

Mám jen jeden papír, dnes píšu bratrovi, příští dopis, za čtrnáct dní, pošlu asi Evě. Mohl bych opsat verše z Ovidia, jen místo slov: má choti bych měl napsat: má Evo, nebo: má milá.


Nemocí zkrušen tu ležím
kdes v zapadlých končinách světa,
v zármutku často si myslím
na vše, co vzdáleno je.
Na vše ač vzpomínám často,
přec na tebe nejvíc, má choti,
místečka není v mém srdci,
v kterém bys netkvěla ty!
Jméno tvé šeptá můj ret,
ač nejsi tu, hovořím s tebou,
vzpomínka na tebe krášlí
všechny mé noci i dny --


Josef Strnadel

30.11.-0001


Napospas vlnám / Adrift Napospas vlnám / Adrift Ian Stephen

Ian Stephen
MENHIRY V CALLANISH


Dobrých deset let z pětadvaceti
jsem vodil poutníky za nos
a tvrdil jim, že kamení je nejživější
za vytrvalého mžení.

Až dnes, když znenadání
vysvitlo slunce jako na Majorce,
kameny odhalily svou pravou tvář.
Tu ohnivá spirála
jasných odstínů šedi v růžové.
Jinde zelená vrása,
lůno z malachitu.

30.11.-0001


Čtvero ročních dob Čtvero ročních dob Izumi Šikibu

Izumi Šikibu



Posviť mi do daleka,
měsíčku nad horami!
Musím už vykročit a jít
po cestě z temnot
temnotami.

30.11.-0001


Domovy Domovy Ivan Blatný

Ivan Blatný
Probuzení



Zlatá vypouklá vlna naráží měkce na okno pokoje,
mým lůžkem stoupá sladkost jak míza mezi pelestmi,
šálek čaje, cinknutí lžičky, vaše ruka,

vaše zcela malé, mělké studánky,
roztroušené po těle,
jen co by se napil zlatem ochmýřený pták. –

Psát básně znamená
všimnout si, jak zní kroky v parku po dešti
na cestách posypaných pískem,
všimnout si vody v důlcích starých říms,
listu a zrcadlení pěnkav.

30.11.-0001


Sodoma Sodoma Jiří Karásek ze Lvovic

Propast
Jiří Karásek ze Lvovic


Když v městě za noci zvuk každý dozní,
tu jiná duše, tajemná, v něm vstává.
Jak město spící je tvá ztichlá hlava,
v níž bloudí myšlenka jak chodec pozdní.

Však bojíš-li se potměšilé moci
pozdního chodce, že tě schvátí směle,
víc myšlenky se děs teď osamělé,
jež přepadne tě náhle o půlnoci...

Jsi její kořist. Cítíš? V tebe boří
dráp chladný, tmavé peruti své vznese.
A v očích fosfor zelenavý hoří.

Jsi chvíli šílencem. A duše řítí
se v prohlubeň zla, kterou v nitru nese...
Ah, věčně propast, věčně v sobě míti!

30.11.-0001


Alenka v kraji divů… a za zrcadlem Alenka v kraji divů… a za zrcadlem Lewis Carroll (p)

„Začni na začátku,“ pronesl král důstojně, „a běž, až dojdeš na konec; potom se zastav.“

30.11.-0001 5 z 5