Dobraadresa
komentáře u knih
Tajemství výchovy dívek
Steve Biddulph
Ve srovnání s autorovým Tajemstvím výchovy šťastných dětí a jeho dalšími tituly je tahle knížka trošku slabší a dává méně praktických doporučení. Ale pořád je to mezi knížkami o výchově nadstandard. Jen jsem se nemohl zbavit dojmu, že téma by si zasloužilo trošku hlubší zpracování.
Tweety 1956-1963
Věra Jirousová
Deník náctileté holky nebývá zas až tak extra úžasné čtení, zvlášť pokud jste ji - či ženu, která z ní vyrostla - neznali osobně. Ani s tímhle deníkem kunsthistoričky Věry Jirousové to není jinak. Zajímavé je, jak málo politiky se v něm v téhle exponované době odráží. Poslední třetina knížky, kdy už autorka začínala rozum brát, nicméně už za přečtení stojí díky hrsti velmi trefných postřehů, které prozrazují, že se tu formovala opravdu svébytná bytost. No a linoryty Matěje Lipavského jsou parádní.
Pečeme s Kafkou
Tom Gauld
Milé, až na výjimky laskavé komiksy o kulturním provozu. Opravdu skvělé jsou v celé knížce tak dva nebo tři, ale ani zbytek neurazí. A styl kresby je půvabný. Takhle v souhrnu je trošku vidět opakování některých autorových oblíbených motivů (roboti), ale celkově se knížkou listuje příjemně, a pokud nečekáte první patro komiksového humoru (Calvin a Hobbes, Redmeat, Rudo...), tak zaklapnete knížku spokojeni.
Literární otazníky: Mýty, záhady a aféry II
Petr Kovařík
Několik zajímavých starých historií, většinou z dějin literatury (i když třeba vražda Otýlie Vranské není úplně literární kauza). Kniha působí trošku jako souhrn nesouvisejících, delších časopiseckých článků, ale čtení je to každopádně nenudící a chvílemi i objevné. Pro zájemce: "národní soud" nad Karlem Sabinou autor podrobněji zmapoval i v samostatné a velmi působivé knize.
Pod dlažbou
Jan Škrob
Velmi dobrý debut v roztomile netypicky vypraveném svazku (s šikmým ořezem). Škrobovy texty nejsou formálně ani obsahově bůhvíjak objevné, nehýří gejzíry jazykové tvořivosti či originálními, zatím neviděnými motivy. Jsou ale kultivované a je za nimi čitelné osobní zaujetí, které autor dokázal zvládnout tak, aby ho mohl pocítit i čtenář. Autorova křesťanská víra prosakuje texty v sympatické, rebelující a živé verzi. Vrcholem sbírky pro mě byla závěrečná skladba Darknet.
Nepohodlní filozofové
Vladimír Liška
Mírně nudné životopisy víceméně náhodně vybraných osobností, z nichž některé jsou opravdu i filozofy. Výklad je podaný dost školometsky, ale vlastně s touhou po jisté poctivosti. Jakože OK, proč ne.
Druhý den po konci světa
Igor Malijevský
Solidní, chytrá a místy i hluboká poezie v povedené grafické úpravě. Není to vrchol literatury, který by přežil staletí, ale kultivovaný proud volného verše s mnoha odkazy, aniž by při tom autor dával zbytečně na odiv svoji sečtělost. Výborné čtení na tichý osamělý večer.
XXX / Jezero
Daniel Hradecký
Jezero, které možná zaujme víc čtenářů jako první díky zřetelnějšímu názvu, je bohužel o něco banálnější, než je člověk u Hradeckého zvyklý. Za pozornost stojí tak dvě tři čísla. Proti tomu XXX, psané jako milostná korespondence s jednou letmo potkanou ženou, je mnohem hutnější a dokazuje, že máme tu čest s jedním z nejlepších žijících básníků, které Česko nosí
Ostrovní básně
Ivo Hucl
Nadutá haiku, přepjatá haiku, haiku s patosem. Ve skutečnosti nejde o sbírku haiku, nicméně jejich poetiku, náladu a zvláštní vyrovnanost autor často - obvykle neúspěšně - přejímá. V celé tlusté knize je kolem deseti zajímavých básní. Zbytek je jalová fantazie a na odiv vystavovaná moudrost. Do roku 1988 autor datuje text, ve kterém píše o Harry Potterovi. Atp.
Cesta do hlubin kantorovy duše
Miloš Hoznauer
Pohled na české školství od kantora, jakých by mělo být (kantorů, a možná i pohledů) v tomto školství víc. Sem tam se autor trošku opájí vlastními literárními nápady, které jsou spíš milé než zajímavé, ale díky zbývajícímu textu a zjevné lásce ke studentům a vlastnímu povolání mu to rádi odpustíte. Objevná pro mě byla například skutečnost, že nesmyslné množství byrokracie, kterou učitelé a ředitelé musejí zvládat, zdaleka není jen otázka současnosti. Podobně strašidelné to bylo přinejmenším od 50. let.
Azyl pro zamilované
Jakub Šofar
Kdo má rád knihy poskládané ze spisovatelských zápisníků, z navzájem většinou nesouvisejích poznámek, z nichž každá znovu bojuje o čtenářovu pozornost, bude spokojený. Číselná hra, popsaná v úvodu, dodává textu jisté napětí a nostalgii po nepřečteném, což je bonus. Jakkoliv není úplně jisté, jestli autor popsanou hru opravdu hrál.