Demi.mp3 komentáře u knih

(SPOILER) Říct, že jsem dočetla naštvaná, zklamaná a zmatená, by bylo podle mě málo. A možná to mě štve na celé téhle knize nejvíc.
ZZO zní z anotace (tady se anotace v podstatě rovná celému příběhu) zajímavě a fajt, že je o česká kniha, mě nadchl ještě více. To co mě příliš nenadchlo bylo zpracování, i když podle mě autorka umí psát (některé pasáže byly opravdu zajímavé a povídka ve Všechny barvy duhy se mi poměrně také líbila).

Jak říkám, tajná společnost o humanoidních kočkách a jejich kultuře zní skvěle, ale je tu tolik chvil, kdy příběh trpí spoustou nepotřebných částí a tím, že jde původně o Wattpad příběh. Ať to jsou příhodně se objevující schopnosti (Veerle na začátku knihy unese Tugger, ale okolo strany 150 je mistr sebeobrany a přemůže ho bez potíží) nebo to, že o co jde hlavnímu záporákovy (= Iciani) zjistíte NA STRANĚ 219 (58% knihy!!). Příběh je poměrně předvídatelný a podle Twitterového účtu autorky mělo jít o úvod trilogie (pochybuji, že další 2 díly spatří světla knihkupectví).

A to je podle mě největší problém celé knihy. Autorka nenapsala knihu s otevřeně-zavřeným
koncem, aby kdyby se náhodou kniha uchytila, mohla napsat 2. díl. Kniha slouží jako 400stránkový úvod k sérii, která nejspíše nikdy nevznikne! A jen kvůli tomu, je aspoň polovina knihy plná filleru (150 stran, kdy Veerle chodí po vile a neví co má dělat a všichni jí jen opakují, že "nějaká důvod v konfliktu s Icianim má, jen zatím nikdo neví jaký" nebo dalších 150 stran kdy čeká až Tuggera bude moct oživit svoji proměnou v Heatwaitskou kočku a on jí pořád opakuje "ať ho nechá konečně umřít a že život nemá smyls").

Závěrem? Dobrý nápad, vypracování nic moc.

17.05.2023

Za mě dost slabý a hodně zmatený konec poměrně dobrého příběhu. Přijde mi škoda, že to autor více nerozvedl :(

3 23.02.2023

Tohle se podle mě moc nepovedlo. Stejně jako u prvního dílu jsem nečekala nic zázračného, ale tady jsem byla zklamaná. Autorčin styl psaní se mi líbí, ale tady mi to připomínalo “kolik odkazů na popkulturu dokážu nacpat do jedné věty“.

Stejně tak mě dost zklamala i Ava. Tohle měla být knížka o holce, která se nebojí šílených plánů, nezáleží jí na tom, co si o ní lidé myslí, a je nepředvídatelná. Místo toho jsem dostala holku, která “není jak o ostatní holky“, je posedlá tím co si o ní lidé myslí a jak vypadá a hlavně, nemá své šílené plány a není nepředvídatelná.

I když v Navždycky mělo nějaké věci, co nedávaly smysl (např. časové rozestupy u zpráv), kterých jsem si ani pořádně nevšimla, tady jich bylo hodně. A byly nápadné.
Tak třeba už jenom to, že u sms nejsou vidět tři tečky, když někdo píše. Pak tu je třeba moje oblíbené klišé z feelgood romantických filmů ze střední, aneb “já udělám tohle a celá škola se ke mně přidá!“.
Mezi věci, co mě nebavili číst pořád dokola, počítám třeba: ‚Avo jsi jednorožec‘, polonazí spocený svalantý kluci, vaření žab nebo nutnost nacpat všude kus lyrics z čehokoliv.

Taky zde bylo několik spoilerů ke knihám (kdybych nečetla Baladu o ptácích a hadech, byla bych naštvaná a stejně kdybych už dávno neměla vyzrazený ACOTAR), a možná nějaké malé varování by bylo fajn. Protože ne, ne všichni jsme ještě nečetli všechny YA fantasy.

A na závěr, pokud jste si užili první díl a nebyla to pro vás “ta blbost co je celkem fajn na víkend“, asi budete nadšení. Já ani moc nejsem a se sérií končím.

1 26.04.2021