DědaMráz komentáře u knih

Zdejší anotace knihu naprosto vystihuje. Název by mohl navozovat dojem, že bude o tom, jak Spojenci (jejich představitelé) přemýšleli, rozhodovali, nerozhodovali, jak se radili generálové a úředníci atd. - nikoliv je o cestě informací (nejen o Auchwitz) k nim a o jejich reakci/nereakci. Nicméně jde o Spojence ze "Západu", o cestě informací na východ ke Stalinovi pár střípků, což mi přijde zvláštní. Kvalitní práce, super životopisné medailonky na závěr, kterými byste měli začít, protože vám ulehčí orientaci ve jménech v textu.

16.07.2021

Jde o knihu obrázkovou, kdy samotný text je určitě pod 50% obsahu. Sice se to tváří jako kniha o 300 stranách, ale je to čtení na odpoledne. Autoři smíchali základní data o šoa, fotky a dokumenty, popisky koncentračních a vyhlazovacích táborů a pár informací o situaci ve válečném Polsku a to proložili jmény polských Spravedlivých mezi národy, aniž by důkladněji, resp. někdy dokonce jakkoliv, analyzovali motivace, činy a osudy těchto lidí. Vulgárně a na rovinu řečeno pokud chcete nějaký základní vhled do tématu, tak se téhle knize vyhněte a hledejte na wikipedii heslo „Spravedlivý mezi národy (Polsko)“, protože tam to je velmi slušně zpracované a hlavně to mají i ozdrojované – na rozdíl od této knihy.

23.06.2021

Hrabal jsem se v knižním koutku ženy a našel tohle. Za fenomenální knihu bych to neoznačil, ale kdyby byla většina neautorizovaných biografií napsána takhle, tak by bylo určitě v literárním světě lépe. Upřímně nebavila mě "prostřední třetina" knihy, tedy léta herecká, to bylo vážně nudné, ale on ten herecký život možná takový bude, nevím. Samozřejmě některé věci jdou hodně po povrchu, ale já nemám potřebu řešit její vzhled nebo postavu nebo její popkulturní odkaz.

17.06.2021

Těžká četba, nikoliv z pohledu obsahu, ale literárních kvalit. Nečetl jsem v originále, tudíž nemohu soudit, zda je to "kostrbatým překladem" jak tady někdo píše, nebo prostě tím, že to sepisoval voják a redaktor od nakladatele ho nedokázal zvládnout. Nejde ani tak o to množství jmen - v knize je v závěru alespoň nějaký amatérský pokus o něco jako rejstřík jmen s vysvětlivkou nebo seznam zkratek - označeno nesmyslně jako slovník, ale jde prostě o vypravěčský styl, kdy vlastně nejde ani o deník, ani knihu faktu, nevím jak to mám označit. Prostě na to jak závážný je obsah a jak se místy opravdu snaží pan generál psát co nejvíce upřímně a otevřeně (určitě byl omezen případnou odpovědností za prozrazení některých skutečností), je to prostě místy literárně nudné, ale možná za to může ten překlad. ALE odmítám tvrzení, že podle této knihy byl natočen film HOTEL RWANDA, protože ten film je proti této knize vylhaná hollywoodská pohádka. Nicméně kniha není pro toho, kdo o této genocidě slyší poprvé.

03.06.2021

Měl jsem v ruce vydání z roku 1969. Zajímavá kniha jak po stránce obsahu, tak grafiky. Rozhodně nejde o nějaký atlas nebo sborník dokola omletých vtipů.

12.05.2021

Souhlasím s tím, že se srbská autorka snaží vyprávět o dětství a dospívání mezi „dvěma světy“ s ironickým nadhledem, což mi udělalo velkou radost, protože osobně vnímám Srby, Chorvaty, Bosňáky, Albánce, jako národy, které se berou strašně vážně, patetické, neschopné sebeironie, což bylo z mého pohledu jedním z důvodů té strašné eskalace a zvěrstev, které si navzájem ve 20. století provedli. Nesouhlasím s tím, že je „skvěle“ vysvětlen konflikt, který vedl k válce v Jugoslávii v 90.letech, naopak, vysvětlení tam v podstatě nenajdete a myslím, že autorka to ani neměla v úmyslu, vždyť je ročník 1982. Ty věci jsou tam jen schématicky načrtnuty. Co už je více rozvedeno a popsáno, z pohledu emocí emigrantských Srbů je bombardování Srbska (Svazové republiky Jugoslávie) v roce 1999. Co jsem velmi ocenil byl spíše takový vhled do dětské a dospívající ženské duše, a srbské rodiny. Nejde o nějaké mistrovské literární dílo, místy je to v podstatě popis banalit, ale přijdou i vážnější rodinné chvilky, které jsou vyprávěny čtivě.

29.04.2021

Knihu jsem oběvil naprostou náhodou a rozhodně doporučuji jako další střípek do literatury šoa. Poctivé psaní.

15.03.2021

Anotace ke knize přesně sedí, tudíž detailní líčení osudů rodiny nečekejte. Ačkoliv záleží na tom jak chápete pojem rodina – u Židů to nikdy nebyli (a nejsou) jen táta+máma+děti+prarodiče. Asi jsem nikdy nečetl výstižnější definici domova, jak je popsána hned v první kapitole, a jak ji chápala většina obyčejných Židů Československa let 1918-1938. Svébytný, místy až černý humor. Na to, že si měl autor po válce vydělávat na chleba ve stavebnictví a byl vystudovaný elektromechanik jde o knihu po jazykové a stylistické stránce zdařilou. Doporučuji!

05.03.2021

Podtitul (Zkoumání paměti a imaginace) útlou knihu zcela vystihuje. Maximálně upřímné a senzitivní hledání. Tomu kdo má o Osvětimi pouhé "povědomí" bych tuto knihu jako první čtení nedoporučil. Rád bych si přečetl nějakou věcnou vědeckou práci autora - pro porovnání.

27.02.2021

Pod komentář čtenáře "hopla" bych se klidně podepsal.

27.02.2021

Problém téhle knihy je, že i podle doslovu autora se tváří jako reportážní věc, ale přitom obsahuje mnoho děr a nepřesností - mírně řečeno. Ale označit to jako novelu založenou na skutečných událostech se prostě nedá. Takže pokud vás zajímá příběh Pesteka a Lederera, potažmo dalších z rodinného tábora, tak musíte číst kriticky a hledat historické práce na dané téma.

08.02.2021

Opravdu velmi těžká kniha na čtení (ve smyslu pozornosti a sousředění čtenáře), přesto velmi zajímavá a potřebný střípek do skládačky šoa. Nečekejte nějaké detailní věcné popisování fungování táborů, to tam vlastně skoro není. Nechápu, jak může někdo tady napsat, že je to bez emocí. Naopak, ta kniha je převážně jen o emocích, vnitřním světě autorky, a našel jsem tam i humor.

12.11.2020

Čtivé a univerzální příběhy. Není třeba se bát případné neznalosti izraelských reálií, které jsou v zásadě podružné.

14.10.2020