davefsp komentáře u knih

Velmi poučné, zároveň čtivé a především srozumitelné. Přehledně a bez zbytečných příkras je vylíčena historie sjednocování Evropy ve 20. století, následuje zamyšlení nad dějinnou úlohou nadnárodního celku, nad jeho limity a nedostatky, mimo jiné i nad tím, proč idea Evropy v očích některých skupin obyvatel devalvuje. Celou knihou se také vine linka úvah nad dělením Evropy, přičemž dominantní dělení na Západ a Východ je jedním z východisek pro závěrečné doporučení, proč by EU neměla spěchat s přijetím zemí bývalého východního bloku a s rychlým rozšiřováním obecně.

Při ohlížení do historie nejde o dějepravný výklad plný dat a událostí, důraz klade Judt na okolnosti a na motivaci jednotlivých států. Jeho úvahy – nejen o EU, ale mimo jiné též o pragmatickém přístupu k projektu, o úloze národních států a politické inteligence, o problémech, kterým státy čelily, čelí a budou čelit aj. – jsou univerzální a ani s časovým odstupem čtvrtstoletí neztrácí na aktuálnosti, byť některé skutečnosti, které v knize komentuje, již dnes mohou vypadat trochu jinak. Z mého pohledu povinná četba k tématu EU.

5 23.01.2021

Kniha jako celek je barvitou a nesmírně zajímavou reportáží, jejímž primárním cílem je vtáhnout čtenáře do pohnuté atmosféry tehdejší doby, přiblížit mu myšlení a motivy lidí, kteří se vydali hledat štěstí na druhý konec světa, a až poté jej případně nechat přemýšlet o číslech a dalších faktech. Alespoň u mne to tak fungovalo.
Ze střípků událostí mnohdy naskládaných nesourodě jeden přes druhý složil autor mozaiku tehdejší emigrační vlny jako fascinujícího fenoménu, který ovlivnil několik haličských generací. Souhlasím s některými komentáři v tom, že to není úhledně upořádáné historiografické dílo a možná se proto nemusí každému číst snadno, pro mne osobně ale i v tom tkví určité kouzlo knihy, protože faktografická rotříštěnost nutí čtenáře vnímat každý nový příběh více jako součást celkového obrazu, jakési emotivní dokreslení spíše než jako další očekávanou položku v jasně uspořádané řadě.
Rozhodně doporučuji přečíst, silný zážitek. Nejedná se o lehké čtení, ale čtivé to je, velmi informačně obohacující taktéž, a jak mnozí v komentářích poznamenali, můžete najít určité paralely s dnešní situací především v tom, jak se v jakékoliv době a situaci najde dostatek lidí, kteří se rozhodnou nemilosrdně kupčit s lidskými sny.

3 04.11.2019

Kniha je podle mne velmi zajímavá a poměrně čtivá, byť se formou místy blíží spíše literatuře faktu než krásné literatuře. Napsaná mohla být asi i lépe, u některých událostí bych ocenil více informací či větší detail osobního prožitku, jindy zas podrobností méně, ale je třeba si uvědomit, že jde o vylíčení toho, co autor zažil, ne o fiktivní román. Osudy pana Ubama jsou bizarní, stejně jako mnohé v knize uvedené popisy nigerisjké společnosti a tamního způsobu života a uvažování. Je otázkou, zda se k některým událostem váží skutečnosti, které nemohly být v knize uvedeny - autor se podle všeho pohyboval velmi často přinejmenším v šedé zóně zákona -, na věrohodnosti jí to podle mne ale neubírá.
Knihu proto s klidným svědomím doporučuji každému, kdo zvládne trochu náročnější četbu a třeba by se rád dozvěděl více o Nigerii a jednom na první pohled neuvěřitelném příběhu. A i když narazíte na pár stránek, během nichž vás čtenářský elán opouští, zkuste číst dál, tato kniha za to stojí.

3 03.11.2019

Pan doktor Otčenášek, autor českého překladu, v doslovu knihy moudře píše o tom, jak důležité je pro národy, aby byly schopny humorné sebereflexe a nesklouzávaly k tomu, že se budou brát příliš vážně. Zde jsou to Chorvaté, komu je nastaveno satirické zrcadlo, a dle mého názoru to autor udělal velmi dobře. Trefně, ale přitom citlivě a s nadhledem, což zrovna v prostředí hrdého Balkánu nemusí být snadné, je to ale o to důležitější.
Krátký román je jadrným - místy díky vyjadřování některých postav poměrně vulgárním -, výpravěním krátkých epizod ze života jedné vsi. Děj je plný zvratů a tragikomických situací, které prožívají archetypální vesnické postavičky a jeden navrátilec, dávný emigrant do Německa, s dcerou. Příběh lásky, hospodských mouder a vesnických drbů podle mne nemá smysl zde podrobněji popisovat, napíši tak jen, že při čtení jsem se téměř stále usmíval a nezřídka se upřímně nahlas zasmál, přitom díky laskavosti Tomićova humoru jsem si téměř všechny postavy - ať už jednají sebevíc komicky či hloupě -, zamiloval. Možná i proto, že bych ve svém okolí dokázal alespoň k některým najít obdobné protějšky. I tento přesah je třeba autorovi přičíst k dobru.
Knihu mohu jen doporučit, jde o lehké čtivo, zábavné ale s myšlenkou, a vzhledem k rozsahu necelých 190 stran vám nezabere moc času.

03.11.2019

Vytříbený jazyk, propracované postavy, zajímavý děj a navrch k tomu množství námětů k zamyšlení, a to zdaleka nejen o historických souvislostech. Mistrovským počinem je barvité vylíčení tehdejší společnosti - od patricijů po plebejce -, a především atmosféry nejistoty a strachu, kterou kolem sebe šíří nejen Tiberius s Caligulou, ale i intrikáni z řad senátorů.

8 30.10.2019

Pro mne zatím třetí setkání s tvorbou JMS (Po Láska je jen slovo a Všichni lidé bratry jsou) a zatím nejsilnější zážitek.
Napsané je to opět skvěle, čte se samo. Zasazení do jen pár let Zdí rozděleného Berlína přidává na zajímavosti a napínavosti příběhu, který pro mne osciluje někde mezi špionážním románem a obžalobou společnosti ve stylu Victora Huga. Hlavní hrdina Bruno Knolle, prostý, leč ne hloupý, drobný kriminálník, zažívá při střetu nejdříve s východoněmeckým establishmentem a jeho tajnými službami mnoho těžkých chvil, aby si následně vyzkoušel to samé na druhé straně Zdi v Západním Berlíně. Během příběhu, ve kterém si osud, byrokratické orgány a agenti znesvářených stran pohrávají s nevinnou a optimismem naplněnou duší hlavního hrdiny, potkáváme a sledujeme vývoj mnoha postav, jejich motivy a cíle, a postupně odkrýváme nepěknou pravdu o tom, jak si oba ideologické bloky mohou být ve svém uvažování blízké.
Co pro mne bylo velikým zážitkem byla postupná a dobře dávkovaná gradace děje. Bezstarostnou víru v ne až tak tragický konec ke konci knihy nahrazují neblahé předtuchy dalšího vývoje a rezignovaná bezmoc, postavy, kterými čtenář ze začátku opovrhoval nyní spíše lituje, a naopak ti, kdo vypadali nedůležitě či neškodně, ovlivní neblaze osudy Bruna i dalších. Bruno sám je ukázkou toho, jak i dobře míněné činy a snaha neublížit nikomu dalšímu mohou mít tragické následky, a jak obyčejný člověk - byť pln elánu a odhodlání -, nakonec v boji se systémem zůstane sám a bezbranný.
I přes všechny dějové zvraty, jichž není málo, nenastal moment, kdy by mi to či ono přišlo přehnané, nelogické, moc zkratkovité, vše má své místo a důvod, psychologie hlavních i vedlejších postav je vykreslena bravurně.
Rozhodně doporučuji, kniha je nejen výborným řemeslným dílem, ale nabízí prostor pro zamyšlení nad množstvím velkých témat.

2 30.10.2019

Stejně jako další knihy od Simmela, které jsem doposud četl, je i tato bravurně napsaná, byť se nejedná o lehké čtení. Knihu bych osobně označil za politický thriller s přesahem do společenského románu. Ani v této knize autor nejedná s hlavními postavami v rukavičkách, ani zde nechybí témata jako prorůstání západoněmeckých elit bývalými nacistickými zločinci (děj zasazen v 60. letech), osudové a přitom toxické vztahy mezi milenci i rodinými příslušníky, a nejrůznější morální dilemata stavící na misky vah vlastní prospěch na jedné a správnou věc na druhé straně. Děj je pro lepší ilutraci těch či oněch pohnutek prokládán retrospektivně vyprávěnými úseky z minulosti havních postav, aniž by to jakkoliv brzdilo spád, který vyprávění má. Pět hvězdiček nedávám jen proto, že některé věci mi přišly lehce přitažené za vlasy či nelogické, byť jich nebylo mnoho.

4 30.10.2019

Umně napsaný příběh, místy možná až lehce patetický, ve kterém je vyloženě kladných postav jako šafránu. Hlavní hrdinové, mladý problémový student Oliver a krásná manželka vlivného bankéře Verena, jejichž příběh utajené tragické lásky sledujeme, mají své chyby, navzdory relativně dobrému nitru se uchylují k morálním kompromisům, trápí se svými nedokonalostmi a čím dál více se zaplétají do problémů, které jim jejich románek působí. Jejich okolí totiž bez jakéhokoliv soucitu využívá tajné lásky k vlastnímu prospěchu a neustále oběma milencům oddaluje vidinu společné budoucnosti. Na pozadí tohoto příběhu, odehrávajícímu se v Západním Německu necelých 20 let po válce, se autor pouští do sžíravé kritiky vyšších vrstev a nevyrovnání se s nacistickou minulostí, což poměrně působivě činí především prostřednictvím dětí z internátu, v němž je Oliver studentem. U těchto dětí pak Simmel též ukazuje, jak snadno mohou rodiče svým patologickým chováním pravděpodobně navždy zničit duši dítěte. Z mnoha různých pohledů tak jde o bezpochyby zajímavé čtení, mohu jen doporučit.

7 30.10.2019