Clea3112 komentáře u knih

Od prvních stran provází čtenáře podivný neklid a nevyřčené napětí, které tušíme za postavou despotického otce, těžkou, ač blížeji nevysvětlenou nemocí matky, rozporuplnými a protichůdnými pocity dospívajících teenegrů....je tu dusno a poněkud upjatě, neboť o citech se mezi příslušníky této rodiny nemluví... Což neznamená, že to co není vidět, není ....Mistrnost Ian McEwanova díla spočívá v jeho umu vytvořit na malém prostoru netradiční příběh, popsaný zdánlivě syrovým jazykem, s chladným autorovým odstupem a přitom výstižným psychologickým portrétem hlavních protagonistů. Není to totiž, jak by se na první pohled mohlo zdát, jen laciný příběh s lehce bizarní zápletkou. Pod jeho povrchem se skrývá spousta nevyřčených otázek i odpovědí, které však autor už ponechává čtenáři. Každý si odnáší něco jiného.....A pan Freud si mne ruce...

13 23.11.2017

Žena v různých životních rolích a láska k ženě jsou ústředními tématy, kolem kterých se točí povídání A. Lustiga s M. Mališovou. Otázky jsou jen nahozenými udičkami k úvahám a reflexím Muže, pro kterého slovo Žena evokuje poezii, něhu, inspiraci, vrzušení, úctu, radost, potěšení....Neodmyslitelnou součást mužského světa. Psáno s nadhledem a porozuměním Toho, který už ví. Přitom bez nárokování si absolutních pravd, s úsměvem a pokorou. Pěkný lyrický jazyk.

5 18.11.2017

Hakl mi byl velmi doporučován, a proto pro mě trochu zklamání. Nedokázala jsem s příběhem dostatečně rezonovat, nechat se jím unášet. Styl je syrový, což neškodí, ale stále ve mně zůstával pocit, že teď už by se mělo něco odehrát a ono to stále nepřichází.

2 17.11.2017

Úsměv na rtech u mě kniha vyvolala a to se počítá :) Nenáročná pohodovka, a pokud máte ve svém okolí nějakého ajťáčka, vaše laskavé pochopení pro něj se jistě prohloubí....Oni ten svět prostě vidí "trošku"
jinak :)

4 17.11.2017

Iva Pekárková je bezpochyby zajímavá dáma. Kniha se čte sama a nemůže nezaujmout :) Reportáže a střípky ze života v Londýně, psané s humorem, nadhledem, skromností , trefností a velkou dávkou tolerance . Za řádky napsanými zdánlivě lehkým perem nacházíme upřímnou snahu chtít pochopit to "jiné" a především (a za to Ivě díky) zprostředkovat to a předat dál. V dnešní době velký krok z ulity ven.

7 16.11.2017

Pro mě literární perlička, zakutálená a stále tak trochu ukrytá....Není to čtení pro každého, vyžaduje čas, to správné naladění, ale když se dostanete do stejných vibrací jako autor, užijete si proud fantazie, koloristiku barev, smyslných vjemů, reflexí a úvah o umění, vztazích, životě, pochopení pro lidské slabosti i nalézání cest sám k sobě... K tomu nádherný jazyk (bravo patří i překladatelům), na svou dobu neobvyklá kompozice, neopakovatelný styl.

8 16.11.2017

Touha jako literární téma zní slibně....Každý totiž máme touhy jiné a pro každého "toužit" znamená něco jiného. To potvrzuje i patnáct autorů krátkých povídek, kteří se pokusili - každý po svém - představit ve zkratce své vnímání tohoto slova. Někdy s úsměvem a lehkou hravostí, jindy s přídechem melancholie, zapadlou vzpomínkou na něco, co možná kdysi kdesi bylo.... Ať tak, či onak, stále platí, že napsat dobrou povídku je prostě umění.....A ne vždy se povede. Knížka se čte lehce, na podzimní večery ideální....Připustíme-li ovšem, že by po čtení měl zůstat ve čtenáři onen příjemný "dojíždějící" pocit, jako třeba - právě - po šálku dobré kávy :-), tak ten se nedostavil. V mé paměti zůstávají jen tři jména Banáš, Rudiš a Sára Saudková - vtipné, trefné, nápadité.....Na 3 z 15 je to stále málo, takže 2 hvězdičky.

2 08.11.2017