chobot komentáře u knih
Tak i já jsem dočetl posledního (snad ještě nějaký přibude) Nočního Anděla a musím říct, že to byla nejlepší fantasy, kterou jsem za poslední dobu četl. Prolínání dějových linek a postav, občas překvapivé spojitosti a samozřejmě pro fantasy typická banda spřátelených klaďasů, kteří se nakonec potkají ve strhujícím finále. Nemělo to chybu. Řadím to co se atraktivity týká vedle Trůnu z Dračích kostí a Eddingse v jeho nejlepších letech. Moc jsem si to užil
Plástev v ohrožení jsem otvíral se smíšenými pocity, protože při čtení druhého dílu Dětí plástve mi přišlo, že děj poněkud zpomalil a pan Pecinovský neví kam dál a po přečtení tohoto dílu se mu musím omluvit, protože už po cca čtvrtce knihy jsem ji nehodlal odložit a těšil jsem se co se ještě objeví. Geniální nápad a námět z před více než dvaceti lety vydaného prvního dílu je tady rozvíjen a proplétán, bojové scény, genetické mutace, hnědý mor, vosy - skvělá kniha a moc se těším na dokončení celé série
Planety smrti jsem četl už v devadesátých letech a vždy byli označovány jako trilogie. Nyní jsem se dostal k dvěma dílům čtvrté a dvěma páté planety, takže jsem si znovu zopakoval původní trilogii a musím říct, že dopsané díly jsou mnohem techničtější a plnější detailů, samozřejmě se spoustou odkazů na původní trilogii, ale dosti čtivé a akční a zábavné. Zhltnul jsem je jedním dechem a dost jsem se bavil. Komu se líbily původní díly, mohu jen vřele doporučit :-))
Smekám před autorkou, knížku jsem přečetl téměř na jeden zátah. Děj je svižný, akční a dosti spletitý, ale nakonec se všechny postavy, které Tajn potkal v průběhu svého složitého života znovu někde nějak vynoří a celý příběh zamotají. Mohu všem pařmenům a fanouškům virtuální reality vřele doporučit :-)))
Zpočátku to vypadalo jako unikátní kniha, ale postupem času komisař Durman neustále jenom doslova žere jídla, která nelze ani jíst ani uvařit a když zrovna nejí tak někde souloží a někde od třetiny knihy jsem se začal dosti nudit a v záplavě exotických jídel se začal ztrácet celý příběh, který nakonec stejně zůstal neobjasněn a z komisaře se stal superman, který vše přežije a vydrží a například po celodenním mučení včetně trhání nehtů jde na stanici sepsat hlášení. Takže knihu jsem sice dočetl, ale s velkými rozpaky a posledních asi 100 stran jsem měl pocit, že autor si dělá srandu, ač to není komedie. Rozhovor s mandragorou nechápu. Takže už nikdy více
Poměrně zajímavá změna oproti prvnímu dílu, povídková forma z historie Majipooru, chvilku jsem si nebyl jist, jestli je to vlastně pokračování. Moc dobře napsáno :-))
Dost dobrý. Příběhy o Kroaně nabírají na obrátkách :-))
Výborná knížka. Po mnoha letech jsem si ji znovu přečetl a neztratila nic z dramatyčnosti. Přelouskl jsem i pokračování Děti plástve, což je psáno malinko jiným stylem, ale taky dost dobrý, až od poloviny druhého dílu trochu začalo stagnovat a konec mohl být zajímavější .-)). Jestlipak se Pecinovský do světa pláství ještě někdy znovu vrátí ? Mohl by