onRock
diskuze u autorů
Fico a Blaha vulgárne nadávajú prezidentke
https://www.facebook.com/watch/?v=1381453822316193
,,Môj otec vlastnil antikvariát v centre Bratislavy nesúci meno našej rodiny – Steiner. Bol založený už v roku 1847. Knihy v ňom vyhľadávali učenci a univerzity takmer z celej Európy. Mama pomáhala otcovi v obchode. Bývali sme na druhom poschodí domu, v ktorom sa na prízemí nachádzal antikvariát. Rodičia iba zišli po schodoch dole a už boli v práci," začala rozprávanie 87-ročná pani Lýdia v relácii Reflex.
,,V roku 1942 arizoval antikvariát spisovateľ Ľudo Ondrejov (vlastným menom Ľudovít Mistrík). Pamätám si ho ako vysokého vychrtlého chlapa, čo nosil dlhý kožený kabát, podobne ako gestapáci, mal špicatú tvár a bol to strašný alkoholik. Všetky peniaze z kasy vybral vždy na alkohol. Spočiatku dovolil mojim rodičom pracovať v antikvariáte. Urobil to čisto z vypočítavosti, Židov nenávidel," opísala pani Lýdia spisovateľa, ktorého deti kedysi dávno v škole preberali a čítali povinne jeho Zbojnícku mladosť či Africký zápisník. ,,Nevedel si totiž poradiť s fungovaním obchodu. V júni 1942 napísal list slovenskej vláde, že si už neželá, aby moja matka a otec aj s jeho bratom naďalej robili v predajni. Bolo to v období, keď už vypravili veľa transportov so Židmi. Rodičov deportovali v lete 1942," zaspomínala si na hrozné obdobie pani Lýdia, ktorá bola v tom čase malé 9-ročné dievčatko.
Ľudo Ondrejov však mal na rováši oveľa viac. Vplyvný priateľ vo vysokej funkcii mu naraz dohodil dva obchody - správu antikvariátu židovskej rodiny Steinerovcov i veľkoobchodu so strižným tovarom a s galantériou.
,,Za rodičmi prišiel slovenský žandár so zatýkacím rozkazom na otca. Nikomu by vtedy ešte ani vo sne nenapadlo, že ich čaká cesta do tábora smrti, v ktorom nacisti vraždia Židov. Nado mnou sa žandár zľutoval. Stála som tam, keď mama povedala, že pôjde s otcom. Ešte predtým, ako som potom odcestovala vlakom s dedkom z Bratislavy, mi za peniaze vybavili falošný krstný list na meno Heidová – podľa priezviska mojej vychovávateľky. Mala som v ňom uvedené rímskokatolícke náboženstvo," pokračovala pani Piovarcsyová, ktorej rodičia zahynuli otrasnou smrťou. ,,Mamu chytil esesák na apelplaci za vlasy, hodil ju psom, dobermanom, ktorí ju roztrhali v nacistickom koncentráku v Auschwitzi. Otec zahynul v plynovej komore...,"pokračovala s tým, že na Nový rok 1945 skončila v tábore aj ona. ,,V zbernom tábore v Seredi ma naložili do transportu, ktorý bol prvý, čo už z Terezína nepokračoval do Auschwitzu, keďže koľaje už boli zbombardované, takže som mala obrovské šťastie...
Lýdia Piovarcsyová.
Čilský spisovateľ Luis Sepúlveda, ktorý žije v Španielsku bol testovaný pozitívne na koronavírus v nemocnici v Oviede po tom, čo mu lekári diagnostikovali zápal pľúc. (01.03.2020)
Tento víkend sa objavili správy o bankrote jednej z firiem Roberta Kiyosakiho, autora Rich Dad, Poor Dad. Spoločnosť na svojich seminároch nezaplatila honoráre v správnej výške a keď prehrala spor na súde, nemala dosť peňazí na vyplatenie svojich pohľadávok. (8. 10. 2019)
V roku 2007 bola McKeithová odsúdená MHRA za to, že predávala rad bylinných piluliek na podporu erekcie menom Fast Formula Horny Goat Weed Complex. V UK bol ich predaj postavený mimo zákon.
Jeho smrťou asi odľahlo mnohým spravodajským službám... Mnohí ho obviňujú z nekritického postoja voči Rusku, ale jeho knihy hovoria opak - tvrdo sa naváža nielen do amerických, anglických, francúzskych a nemeckých - ale aj do ruských spravodajských služieb a ich zločinov (napríklad v Čečensku).
Daniel Pastirčák, kazateľ Cirkvi bratskej v Bratislave, na svojom facebookovom profile apeloval na katolícku obec, aby korigovala jeho vyhlásenia a uviedol:„Bratia katolíci ozvite sa – zastavte tohto zaslepeného človeka. Príde deň, keď bude neskoro. Budete sa hanbiť a nikomu nevysvetlíte, že i vďaka vášmu mlčaniu, ľudové kresťanstvo na Slovensku nebezpečne a hanebne zhnedlo.“
Jozef Majchrák vo svojom príspevku na konzervatívnom denníku Postoj sa tiež pripojil ku kritikom a napísal: „Prekáža mi však Kuffova tendencia pozerať sa na všetky udalosti a spoločenské pohyby optikou kultúrnej vojny. V jeho podaní sa na protestoch zúčastňujú akoby dve skupiny ľudí. Takí, ktorí sa chcú vzoprieť zlu, a potom ľudia z LGBTI komunity, aktivisti, feministky, liberáli z mimovládnych organizácií, ktorí akoby automaticky museli mať menej ušľachtilé motívy a snažili sa tieto akcie len využiť na presadenie svojej agendy. To je však falošný obraz.“
https://www.postoj.sk/31642/na-co-by-si-marian-kuffa-mal-dat-pozor
Seznam popravených pro politické trestné činy v období 1948 - 1989:
http://www.totalita.cz/seznamy/popravy.php
Alexandra Dubčeka pobúrilo klamstvo v nemeckom Spiegli.
http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/jco_adpk.htm
Sovětský generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Michail Gorbačov přiznal až 14. května 1986, že ke katastrofě (z 26. dubna 1986) skutečně došlo:
,,Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí."
Gorbačov patřil bezprostředně po katastrofě k těm, kteří se snažili být v rámci komunistického aparátu otevření a byli ochotní se postavit k havárii ,,čestně". Nicméně s tím jeho spolustraníci bezprostředně po tragédii nesouhlasili, a někteří dokonce navrhovali, aby nebylo o katastrofě informováno vůbec. Gorbačov tak ,,prozatimně" prosazoval verzi, podle které v Černobylu probíhají opravy a areál elektrárny měl být pouze uzavřen.
Verejná zbierka Matice slovenskej skončila v nebankovej firme.
Najstaršia verejná finančná zbierka na Slovensku, ktorá mala pomáhať rozširovať národné a kultúrne povedomie Slovákov, je zrejme definitívne stratená. Matica slovenská totiž národný poklad nešťastne investovala a nevie ho vymôcť naspäť. Zverila peniaze Podielovému družstvu Slovenské investície, ktoré skrachovalo. Dobré vyhliadky nedáva ani jeho konkurz, ktorý sa komplikuje. „Nádeje na vrátenie peňazí Matici slovenskej či ostatným klientom sú malé. No robíme všetko pre to, aby existovali,“ povedal pre HN šéf Matice slovenskej Marián Tkáč.
https://finweb.hnonline.sk/podniky-a-trhy/438178-narodny-poklad-matice-slovenskej-sa-stratil
Člen výboru MS P. Boroň získal z Ústavu pamäti národa (ÚPN) dokument, ktorý potvrdzuje údajnú spoluprácu súčasného predsedu s ŠtB pred rokom 1989. M. Tkáč sa zase bráni dvoma originálmi lustračného osvedčenia od ÚPN, ktoré potvrdzujú, že ako osoba nespolupracoval s tajnou políciou komunistického režimu. Signatári z výboru MS prijali takéto stanovisko: „Na základe oficiálneho dokumentu ÚPN, ktorý nad všetku pochybnosť dokazuje, že Marián Tkáč bol evidovaný ako vedomý spolupracovník – agent ŠTB, vyzývame predsedu Matice slovenskej Mariána Tkáča, aby sa bezodkladne ospravedlnil celej slovenskej a matičnej verejnosti za to, že ju celých 23 rokov vedome a cynicky klamal poukazujúc na falošné, resp. sfalšované lustračné osvedčenia, ktoré mu umožňovali zastávať vysoké štátne funkcie. Slovenskej a hlavne matičnej verejnosti chceme zdôrazniť, že od roku 2003 je jedinou štátom zriadenou inštitúciou, ktorá má kompetenciu dávať informácie o spolupráci osôb s ŠTB, Ústav pamäti národa. Doklad, ktorý dokazuje evidenciu Mariána Tkáča ako vedomého spolupracovníka ŠTB, podpísal súčasný predseda Správnej rady ÚPN p. Ondrej Krajňák (pozri prílohu). Veríme, že všetci slušní ľudia si uvedomia, že je absolútne neprijateľné, aby človek s takouto temnou minulosťou, a dnes už aj navyše usvedčený luhár, naďalej pôsobil na čele verejnoprávnej inštitúcie, akou je Matica slovenská. Apelujeme preto na všetkých slušných matičiarov, aby si uvedomili, že osoba s takouto povesťou by znamenala pre MS jej izoláciu a ťažké poškodenie jej dobrého mena.
http://snn.sk/marian-tkac-k-mojej-temnej-minulosti/
Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.: NA ALKOHOLU NENÍ NIC POZITIVNÍHO
http://www.alkohol-alkoholismus.info/lecba/lekari/skala-doc-mudr-jaroslav-skala/ze-zivota-zivotni-pribeh-doc-mudr-jaroslav-skala/1395-doc-mudr-jaroslav-skala-csc-na-alkoholu-neni-nic-pozitivniho.html
ČT2 uvedla dokumentární film. Film - Nebylo to marný zobrazuje portrét „otce českých alkoholiků“ docenta Jaroslava Skály. V den televizní premiéry slavil Jaroslav Skála již své devadesáté narozeniny. Neříkejte tvrdý, ale náročný a důsledný Helena Třeštíková si vybrala pro svůj portrét velice vitálního pána, který v padesátých letech založil léčebnu v Praze u Apolináře a 1. záchytku na světě.
Dokument zachycuje nadšení, které měl a má, a touhu napravit ty, kteří propadli alkoholu. Jeho pacienti sami dokládají, že docent Skála měl tvrdý režim, ale slavil díky tomu velké úspěchy. Docent Skála používal metodu cukru a biče. Proslul tvrdým způsobem léčby, kterému říkal PRS - program, režim, systém. "Neříkejte 'tvrdý', ale říkejte 'náročný a důsledný'," uvedl Skála.
Dokument se snaží přiblížit vývoj protialkoholní léčby u nás. Prolíná minulost s přítomností. Archivní materiály přibližují nadšenecké budování instituce. Alkohol se nevyhýbá ani známých osobnostem Pacienti v dokumentu zpívají písně o alkoholu, které sami složili. Pomáhá jim to vyrovnat se se vším, co musejí podstoupit. Mluví o tom, že kvůli závislosti již mnoho let neměli dovolenou. „Všechno volno jsem vyčerpal téměř na začátku roku kvůli svým absencím,“ říká jeden z dotazovaných. Závislost se nikomu nevyhýbala, a to ani známým osobnostem. Docent Jaroslav Skála vzpomíná na pobyt Františka Hrubína či Otomara Korbeláře v léčebně. Při tiskové konferenci dodal: „Vědělo se, že většina politiků tehdejší doby byli závislými na alkoholu. Například prezident Gustav Husák měl ke konci své kariéry velké problémy s pitím. K nám se však nepřišel léčit ani jeden.“ Znají se již padesát let, ale svatbu neplánují Nebyla by to ale Helena Třeštíková, aby „nezabrousila“ také do osobní roviny. Odkrývá dlouhověké partnerství docenta Skály se sociální pracovnicí a asistentkou Arnoštkou Maťovou. Jsou spolu již drahně let, ale nikdy se nevzali. „Známe se už padesát let, ale každý jsme vždy bydleli jinde. Až poslední dva roky jsme spolu,“ řekla Arnoštka Maťová. „My jsme spolu třeba chodili po práci do divadla, ale po jeho skončení jsme šli každý k sobě domů,“ dodal Jaroslav Skála. Dnes už jsou spolu stále a jeden pro druhého jsou si oporou. Docent Jaroslav Skála je navíc stále velmi uznávaný ve svém oboru. Dodnes jej zvou na přednášky a zabývá se trénováním terapeutů. Jeho tvrdá metoda se však již dnes nepraktikuje. Zdá se, že se lidé bojí toho, do čeho šel docent Skála s odvahou a přesvědčením. Jedním z hesel Jaroslava Skály je: „Kdo dělá víc než musí, je ve výhodě.“ Tím se i řídí, a tak dokument Heleny Třeštíkové zobrazuje muže, který i ve svých devadesáti letech hýří životem.
Vyjadrenie Ústavu pamäti národa
ÚPN odsudzuje odhalenie pamätníka Vasiľovi Biľakovi
Predseda Správnej rady ÚPN Ondrej Krajňák s poľutovaním prijal správu o odhalení pamätníka bývalému ideologickému tajomníkovi Komunistickej strany Československa Vasiľovi Biľakovi 21. februára 2015 v jeho rodnej obci Krajné Bystré. K tomu poskytol pre médiá nasledovné vyjadrenie:
„25 rokov po páde železnej opony sa čoraz častejšie stávame svedkami relativizovania pravdy o našej minulosti. Dôkazom toho je, že napríklad príslušníci bývalej ŠtB aj naďalej poberajú vysoké výsluhové dôchodky a vysokému komunistickému funkcionárovi Vasiľovi Biľakovi dokonca postavili pamätník, čím ho de facto „rehabilitovali.“ Nepopieram zásluhy Vasiľa Biľaka pre rodnú obec Krajné Bystré v období, keď patril k vrcholným predstaviteľom komunistického režimu. No napriek tomu vnímam snahu zástupcov obce s rozčarovaním.
Odhalenie pamätníka spojené s udelením čestného občianstva osobe, ktorá má na svedomí inváziu vojsk Varšavskej zmluvy v auguste roku 1968 a následnú okupáciu bývalého Československa, vnímam ako výsmech obetiam komunistického režimu a provokáciu pre všetkých demokraticky zmýšľajúcich občanov. Som presvedčený, že Vasiľ Biľak nesie zodpovednosť za obete z augusta 1968, za osudy tisícok jednotlivcov, či celých rodín počas komunistickej normalizácie.
Z hľadiska vyrovnávania sa s obdobím neslobody považujem túto iniciatívu za rovnako nebezpečnú, ako pokusy neonacistov ospravedlňovať nacistické zločiny. ÚPN prejavuje úctu účastníkom a veteránom protikomunistického odboja a tisíckam spoluobčanov, ktorí akýmkoľvek spôsobom trpeli počas komunistickej totality. Odmietame sa nečinne prizerať, ako zásluhou straty pamäte sa z bývalých prenasledovateľov stávajú novodobé obete.
V mene ÚPN vyjadrujem rozhodný protest proti tomu, aby sa na Slovensku, 25 rokov po skončení komunistickej totality začali stavať pamätníky nepotrestaným členom a exponentom zločineckých organizácií, akou zjavne boli aj KSČ a KSS. Vyzývam všetky demokratické sily na Slovensku, aby sa pripojili k protestu a odsúdili takúto a podobne zvrátené iniciatívy, ktoré sú znevážením pamiatky obetí komunistickej totality. Žiadny kultúrny dom v obci Krajné Bystré, či iné zásluhy Vasiľa Biľaka v prospech jeho rodákov nemôžu ospravedlniť zlo a zločiny, ktoré boli vďaka KSČ a KSS počas viac ako 40 rokov a aj za jeho pôsobenia vo vrcholných straníckych funkciách spáchané.“
Dr. Tibor UJLACKÝ, PhD., kancelár a hovorca ÚPN
Policie řeší odpovědnost Štrougala za smrt 91 lidí na železné oponě (17. února 2015 0:02)
Unikátní znalecký posudek z oboru elektrotechniky může pomoci usvědčit bývalého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala. V době, kdy byl ministrem vnitra, umírali na elektrických drátech železné opony prchající lidé. Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu sbírá důkazy, které by umožnily Štrougala obvinit.
Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/posudek-muze-usvedcit-strougala-d40-/domaci.aspx?c=A150216_210114_domaci_aba#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
Dlouhé roky různé instituce pátraly po ostatcích slavného pilota RAF Josefa Brykse, který zemřel přesně před šedesáti lety v komunistickém lágru v Jáchymově. Marně. Historikům Vězeňské služby Aleši Kýrovi a Aleně Kafkové se to povedlo po několika týdnech doslova mravenčí práce na konci léta 2009. Bryksovu urnu komunisté po osmi letech schovávání ve skladu tajně pohřbili v hromadném hrobě v pražském Motole.
V roce 1960 tehdejší ministr vnitra Lubomír Štrougal vydal rozkaz číslo 36, podle kterého bylo možno urny starší jednoho roku zničit. Že k tomu opravdu docházelo, svědčí dokumenty z některých vězeňských spisů. Protokol o zničení urny se ale v mnoha případech nezachoval, pracovníci ministerstva vnitra je v roce 1968 - z obav o následky po uvolnění režimu - zničili. Byl na to předpis, který stanovil, že se urna vysype a obsah smísí s hlínou.
Kafková: Předpokládáme, že se tak opravdu dělo na pankráckém dvoře v blízkosti šibenice. Bylo to zřejmě pro ně ideální místo - blízké a nejutajovanější. Večer tam zřejmě vykopali jámu a popel vysypali.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/komuniste-chteli-brykse-a-spol-vymazat-z-historie-i-po-smrti-na-pankraci-znicili-stovky-uren-i07-/zpravy-domov.aspx?c=A170808_210054_ln_domov_gib
„Stalin se vydal Leninovou cestou a vybudoval společnost, jejíž základním pojivem byl strach. Báli se prostí obyvatelé, ale ještě víc Stalinovi mocní spolupracovníci, kteří věděli, že jsou v ohrožení neustále – kdykoli mohou být bezdůvodně zatčeni a bez veřejného soudu popraveni. Mnozí se s permanentním strachem rozhodli bojovat pomocí jediného dostupného anestetika, jímž byl alkohol. Sovětský svaz byl říší zla a říší strachu ovládanou početnou skupinou paranoidních vládců; byl blázincem kde o pacienty pečovala všemocná sestra Vodka.“ Paul Johnson