Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428845/bmid_zuzanin-dech-mkh-428845.jpeg
5
3020
821
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Líbil se mi příběh jednoho dětství, dospívání a nakonec milostného trojúhelniku .
Skvěle vystavěné charaktery. Knížka je velice smutná.
Mně se kniha bohužel nelíbila a musela jsem se nutit k tomu, abych ji vůbec dočetla. Styl vyprávění byl strohý, téměř bez emocí, s krátkými větami a minimem přímé řeči. Mnoho scén mi přišlo nadbytečných, jako kdyby jejich jediným cílem bylo neustále šokovat něčím novým. Málokdy se šlo opravdu do hloubky, všechno bylo podáno spíše stylem "stalo se tohle a tohle, tato postava potom dělala tohle" a šlo se dál.
Na to, kolik toho postavy v příběhu prožívají, mi přišly málo propracované a mnohdy jejich chování ani nedávalo moc smysl. Místo toho se dozvídáme mnoho detailů o jejich tělesných pochodech, zejména pak o povoleném svěrači, který z nějakého důvodu měla minimálně jednou snad každá postava.
Tak to bylo něco. Nemám slov. To se nedá popsat, to se musí přečíst. A ten konec mě dosta.
Styl jakým je kniha napsaná mi sedl, nemohla jsem se odtrhnout, i když to vůbec není jednoduché čtení.
Kolik bolesti dokáže jeden člověk vytrpět a stále přichází jedna rána za další...
Kolik bolesti jeden člověk dokáže vydržet? Kolik fyzického týrání zvládne jedno tělo? Jak moc silná je vůle žít a přežít?
Tak moc jsem si oddechla, když se Zuzana (relativně) zdravá vrátila z Osvětimi domů, ale její osud jí přinesl další příšerné zkoušky a nejhorší, když si začala myslet, že je k tomu předurčená a že si to zaslouží.
Bylo mi z knihy moc smutno, ale kniha byla úžasná, v mých očích lepší, než tolik popularizovaná Hana.
85%
IG: @cotaholkacte
Knihu jsem kupovala 'naslepo', o to víc mě překvapila. Tato kniha je spolu s Hanou jednou z nejlepších, kterou jsem o Holocaustu četla. Kniha je velmi dobře napsaná a celý příběh vzrušující od začátku do konce. Od autorky žádnou další knihu nemám, což bych ale chtěla napravit a už se chystám na knihu Němci. Nicméně, knihu Zuzanin dech všem vřele doporučuji, je to opravdu silný příběh, který vás vtáhne.
(SPOILER)
Velmi úspěšný román autorky, vlastním jménem Tereza Jandová).
Zuzana Liebeskindová, dlouho očekávané dítě cukrovarníka. Příběh jejího života začíná rokem 1899 židovskou svatbou Abraháma a Liliany. Na svět přichází až roku 1924. Dětství plné lásky prožívá v krásné vile za cukrovarem, který založil dědeček Leopold roku 1875. Vstupujeme do života jedné vlivné a bohaté židovské rodiny. Vytváří se zde nerozlučná trojka, Zuzana, Hanuš, syn účetního cukrovaru a Jan, syn cukrovarského automechanika. Vedle dětských her se začíná objevovat i soupeření o krásnou Zuzanu. Kolem bezstarostnosti začíná narůstat protižidovská vlna. Přichází protektorát. Hanuš se svým otcem kolaborují, Jan se svým otcem pomáhá v odboji. Začíná mrazivý popis válečného období z pohledu židovské rodiny. 68 letý Liebeskind vše ztrácí, odmítá víza do Palestiny, věří svým kontaktům v Americe, ty se ale nehlásí. Přichází ztráta všeho hmotného, ale i lidství, přichází transport do pracovního tábora Terezín, ten je výsledkem prozrazení úkrytu rozpolceným Hanušem, který cítí vznikající lásku mezi Zuzanou a Janem. Jan utíká do Ameriky, Zuzana s otcem je dalším transportem přemístěna do Osvětimi. Nastává selekce. Zuzana se dostává do skupiny určené pro lékařské pokusy, cukrovarník míří ke "sprchám". Dech beroucí výpověď o životě, neživotě. 27. ledna 1945 vstoupila do tábora Rudá armáda. Opět mrazivý popis nálezu a neuvěřitelné záchrany Zuzany, vychrtlé holohlavé bezzubé 21 leté stařeny. Doma před Hanušem stojí Zuzana až v červnu, ten cítí, že jí stále miluje, i když je z ní pouhý stín. Návrat do vlasti, však přináší spíše smutek, rozčarování. Dekret o znárodnění. Zuzana je zaměstnána v rodném cukrovaru jako uklízečka, v srdci s Janem se provdává za Hanuše. Nepřichází šťastný konec, ale další peklo. U Hanuše se střídá krutost s touhou. Jan vyhledávající stále zprávy z Evropy se z fotografie v novinách dovídá, že Zuzana přežila. Píše Hanušovi, ten však Zuzanu zapře, "nevrátila se". Plánuje návrat, ale netuší, že následující rok se neprodyšně uzavřou hranice ostnatým drátem. Republika je vítěznou stranou opevněna jako tvrz a prošpikována lágry. Zuzaně nastává opět boj o život i o život svého dítěte, tentokrát je to boj s Hanušem, tyranem, ožralou, je jí jasné co musí udělat ...
Přesto je to hlavně kniha o lásce a přátelství.
Jedna z nejlepších českých knih poslední doby. Nabízí se srovnání s "Hanou", při kterém o to víc vynikne, že "Zuzanin dech" je úplně jiná liga po stránce literární kvality i spisovatelského talentu.
Příběh to byl zajímavý. Těžký život Zuzany byl však pro mě podán takovou až chladnou formou. Hrůzy, které byly v knize popisované, se mě vůbec nedotkly, jen tak povrchně jsem je vzala na vědomí. Tento styl vyprávění mi bohužel moc nesedl.
Styl psaní mi vyhovoval, příběh krásně gradoval až do samého finále.
Od této knihy jsem měla velká očekávání a jsem ráda, že je splnila.
Silný příběh.
Těžký osud.
Velká chuť žít a nevzdat se.
Doporučuji.
Parádní záležitost, ke knize jsem se dostala jen díky kamarádce a jsem za to ráda. První půlka nebyla tak silná, věnovala se budování vztahů mezi třemi kamarády. Trvalo mi delší dobu se začíst, protože styl autorčina psaní je dost zvláštní, strohý. Ale zase někdy bez zbytečné omáčky, jde přímo k věci. Druhá část výborná. Doporučuji k přečtení.
Knihu jsem musela odložit, bohužel mi nesedl styl psaní autorky. Krátké věty, téměř bez emocí a odosobněné.
(SPOILER) Velmi se mi líbil styl, jakým byla kniha napsaná. Díky přítomnému času jsem měla pocit, že jsem přímým účastníkem děje, že všechno pozoruji z bezprostřední blízkosti. Dětství hlavní hrdinky bylo krásné a jistě by měla před sebou skvělý život. Válka však změnila jak poměry, tak i lidi, kamarád z dětství se vybarvil hodně nepěkně. To, co si Zuzana prožila v Osvětimi, bylo jiné než v knížkách, které jsem zatím četla, ale o nic míň hrozné. To, jak se k ní lidé chovali po válce, je neodpustitelné. Je smutné, že když člověk přežil koncentrační tábor, často mu málokdo nabídl pomocnou ruku, a co víc, spíš se na něj lidé dívali skrz prsty. Konec je na mě trochu "přepálený", asi by to šlo udělat i jinak, než se rovnou odsoudit k trestu smrti, který v té době za takovýto čin nepochybně musel přijít, ale to nic nemění na tom, že knihu řadím mezi ty nejlepší, které jsem v poslední době četla.
Z díla jsem rozpačitá. Knih s tematikou holocaustu jsem přečetla víc, tato patří k těm slabším. Autorka píše neosobním stylem, stroze a úsečně, děj spíše popisuje, než vypravuje. Postavám schází psychologické propracování. Navzdory popisovaným hrůzám a zlu tak ve mně nevyvolává hlubší emoce. Vyzdvihuji práci s napětím, kdy se autorce daří udržet čtenáře u knihy a nedává prostor pro nudu. Za mě se jedná o knihu pro nenáročného čtenáře.
První kniha od autorky. Úžasně napsaná. Nemohla jsem se od děje odtrhnout. O holokaustu jsem četla knih několik, ale tahle všechny překonala. Ke konci jsem musela i na chvilku přestat číst, konec jsem si přála jiný.
Tady nevím, co mám napsat. Tolik pocitů se mi honí hlavou! Knihu mi doporučila kolegyně, že je hezká. Budu se jí muset zeptat, jak to myslela. Hezké je na ní pouze to, jak je napsaná. To není jen hezké, je to výborně napsané. Ale hezké tam jsou jen ty první kapitoly, ze kterých hlavní hrdinka čerpá celý svůj další život a které ji drží při životě. Nesnáším takovéto knihy, s tématikou holocaustu, ale přesto je čtu. Vždycky sbírám odvahu, která vím, že mě při čtení brzy opustí. Pak nastupují pocity frustrace, zmaru a bezmoci i po tolika letech a ve mě, která s tím nemohu zhola nic udělat. Asi chápu autorku, proč nechala konec otevřený. Já si chci pro Zuzanu představovat jen to nejkrásnější, co pak mohla prožít. I když vím, že je to trochu bláznovství, protože republika šla z jedné války do druhé. Z té druhé světové do té vnitrostátní, kde nebylo pro bývalé kapitalisty, byť by byli charakterově sebelepšími lidmi, místo. S těžkým pocitem na duši dávám pět hvězd, kniha si je opravdu zaslouží.
Úžasná kniha! Nevím, co více napsat, opět mi naskakuje husí kůže. Takový krutý osud do poslední chvíle! Když už se nadechnete, že to peklo skončilo a ulevilo se vám u srdce, vzápětí si uvědomíte, že vás autorka nepustí a pak se vám chce vzteky řvát, plakat
Když jsem knihu Zuzanin dech začínala číst, byla jsem nadšená stylem, jakým autorka Jakuba Katalpa píše: věty a odstavce mají spád, krásně využívá obratů českého jazyka, popisy jsou velmi obrazné a autorka si mnohdy nebere servítky a líčí i nějaké nechutnosti (ať už ty úsměvné nebo kruté).
S postavou Zuzany a její rodiny se navíc seznamujeme v době, kdy sama Zuzana ještě nebyla ani "na houbách", tudíž vám určitě přiroste k srdci. Kniha je tematicky rozdělená do částí Dětství, Dospívání, Dospělost a začíná v roce 1899, končí několik let po druhé světové válce.
Ačkoli nemá Zuzana jednoduchý osud, díky své ohromné vnitřní síle se s životními překážkami vyrovnává a navíc to největší tajemství, které by ji možná bývalo bylo zlomilo, před ní zůstává skryto.
Děj knihy končí v období, kdy je Zuzaně lehce přes dvacet let a já bych si o jejích osudech ještě ráda četla dál. I když s tím, co pro ni autorka dosud přichystala, je možná dobře, že se "Zuzanin knižní dech" zastavil právě v tomto momentě a já mám tak možnost vymyslet si pro ni lepší budoucnost :).
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Uf! Tak to byla síla...
Nejprve jsem si chvíli zvykala na autorčin styl psaní (krátké úsečné věty), pak mě ale příběh naprosto pohltil. Skvělá, zároveň ale také velmi smutná a depresivní kniha. Je neuvěřitelné, kolik fyzické i psychické bolesti dokáže zvládnout jeden jediný člověk..